Sociální odvody škodí zaměstnanosti

Současná vysoká úroveň sociálních nákladů na pracovní síly v jednotlivých členských zemích Evropské unie škodí zaměstnanosti. Přispívá k nahrazování pracovních sil kapitálem a podporuje současně černou ekonomiku. Firmy se přesouvají do států s levnější sociální sítí.

Zaměstnavatelé platí dvě třetiny příspěvků

V Evropské unii platí průměrně dvě třetiny příspěvků na sociální zabezpečení zaměstnavatelé a jednu třetinu zaměstnanci (stejně jako u nás). V některých členských státech, např. v Belgii a ve Francii, je však díl připadající na zaměstnavatele vyšší a představuje zhruba tři čtvrtiny celkových příspěvků na sociální zabezpečení, naopak v Nizozemsku představují příspěvky zaměstnavatelů méně než polovinu všech příspěvků na sociální zabezpečení.

Začarovaný kruh vysokých odvodů

Při nedostatečné poptávce po vyráběných výrobcích či nabízených službách se firmy snaží omezovat náklady především propouštěním vlastních pracovníků, neboť pracovní síla je proměnnou umožňující přizpůsobování. Růst nezaměstnanosti v zemi zvyšuje státem poskytované příspěvky v nezaměstnanosti a posléze poskytované sociální dávky a současně se snižuje počet přispěvatelů, to znamená, že náklady na pracovní sílu dále stoupají. Vytváří se svého druhu začarovaný kruh, poněvadž firma, která propouštěním dělníků snižuje své náklady, přenáší rovněž náklady spojené s nezaměstnaností na jiné firmy v odvětvích, kde nelze zaměstnance propouštět tak snadno a rychle – a tím se zhoršuje a i jejich situace.

Vysoce pracovně náročné podniky, jejichž náklady na pracovní sílu a rozpočty sociálního zabezpečení jsou relativně vysoké, jsou pak zase nuceny propouštět, přemísťovat své činnosti či se přímo nebo prostřednictvím dodavatelských smluv uchylovat ke „stínové“ ekonomice.

Černou ekonomiku nelze odstranit, jen omezit

Objem „stínové“ ekonomiky se v jednotlivých státech liší a liší se rovněž podle metod užívaných k jeho odhadu, nejčastěji se ale pohybuje mezi 5 a více než 20 % hrubého domácího produktu.

Pokud by skutečnost představovala 10 %, znamenalo by to, že se na zákonem stanovených dávkách tratí řádově 5 % hrubého domácího produktu. Pokud jde o pracovní místa, je ztráta ještě větší, protože pracovníci činní v oblasti „stínové“ ekonomiky jsou neprávem vedeni jako nezaměstnaní, a to de facto brání snižování nezaměstnanosti.

Snížení dávek na pracovní síly, doprovázené přísnější kontrolou zamezující podvodům, nejspíš všechny činnosti „stínové ekonomiky“ do normální ekonomiky nevrátí, alespoň však zpomalí jejich růst.

USA a Japonsko = nízké sociální odvody

Hospodářské výsledky ekonomických gigantů – USA a především Japonska – potvrzují, že omezení příspěvků na sociální zabezpečení vyvážené růstem jiných příspěvků má výrazně pozitivní vliv na zaměstnanost. Nejpříznivější výsledky jsou tam, kde omezení zaměstnavatelských příspěvků na sociální zabezpečení je zacíleno na kategorie méně, resp. málo kvalifikovaných pracovníků a je-li spíše zavedena daň z přidané hodnoty.

Sociální odvody se musí snižovat

Podstatné snížení nemzdových nákladů na pracovní síly, zejména na nejméně kvalifikované pracovníky, hraje klíčovou roli v účinném boji s nezaměstnaností a při podpoře vytváření pracovních míst. Toto zmírnění zákonem stanovených výdajů, k němuž musí v rámci aktivní politiky zaměstnanosti dojít, musí být současně vyváženo daňovými opatřeními, aby se neprohlubovaly rozpočtové schodky.

Anketa

Myslíte si, že odvody na sociální pojištění jsou....