Směnka v běžném životě - výhody i rizika

Směnka je písemným dokladem o finančním závazku. Je to obchodovatelný cenný papír, kterým se výstavce bezpodmínečně zavazuje, že osobě uvedené ve směnce zaplatí ve stanovené době směnečnou sumu (směnka vlastní), popř. v němž výstavce přikazuje třetí osobě (směnečníkovi), aby zaplatila osobě uvedené ve směnce směnečnou sumu za něj (cizí směnka). Používání směnky upravuje speciální směnečný a šekový zákon č. 191/1950 Sb., ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

Konkrétní podoba směnky není předepsána, zákonem jsou pouze stanoveny náležitosti, které musí směnka obsahovat, aby byla platná. Směnka musí mít písemnou formu – může být celá napsána rukou, strojem, vytištěna nebo třeba vyplněn předtištěný formulář. V každém případě však musí být vlastnoručně podepsána výstavcem.

Na platnost směnky nemají vliv pravopisné ani gramatické chyby. Pokud směnka obsahuje zákonem požadované náležitosti a má „souvislý obsah vyjadřující vůli vyžadovanou pro právní úkon“, je platná – i kdyby byla psána lámanou češtinou na kusu balicího papíru.

Jistotu úhrady směnky lze zvýšit tím, že za splnění směnečného závazku se zaručí ještě další osoba, tzv. avalista. Svůj závazek uhradit směnečnou částku v případě, že tak neučiní směnečný dlužník, potvrdí svým vlastnoručním podpisem na směnce. Pak hovoříme o avalované směnce.

Dalším důležitým podpisem, který se může na směnce objevit, je podpis směnečníka, jímž potvrzuje přijetí (akceptaci) směnky a převzetí směnečného závazku.

Směnka může obsahovat tzv. protestační doložku, díky níž nemusí směnečný věřitel učinit tzv. protest v případě nepřijetí, resp. nezaplacení směnky. Na směnce se tato doložka vyznačí uvedením slov „bez protestu“.

Vlastník směnky uplatní práva ze směnky a potvrdí zaplacení směnky záznamem přímo na směnce (tzv. kvitanční doložka). Majitel může také směnku jako obchodovatelný cenný papír prodat, tedy převést svůj směnečný nárok na jinou osobu rubopisem (indosamentem) na rubu směnky.

Svá práva majitel směnky uplatní předložením směnky směnečnému dlužníkovi k zaplacení v den její splatnosti nebo dvou následujících pracovních dnech. Odmítne-li směnečný dlužník směnku proplatit, může majitel směnky požadovat její proplacení po avalistovi. Majitel směnky nesmí odmítnout ani její částečné plnění. Na směnce v tomto případě potvrdí, jaká částka mu byla zaplacena a směnku si ponechá pro uplatnění nároku na nezaplacený zbytek směnečné sumy. Odmítnout naopak může zaplacení směnky před termínem její splatnosti.

Není-li směnka zcela proplacena, nezbude jejímu majiteli, než se domáhat svých práv soudně. Hlavní výhodou směnky je, že směnečné řízení u soudu je pro věřitele podstatně jednodušší a rychlejší než v jiných případech. Žalobce především není povinen prokazovat vznik závazku, na jehož základě byla směnka vystavena, ale stačí pouhé předložení platné směnky – důkazní břemeno tíží žalovaného!

Je-li navíc žalovaná směnka opatřena doložkou „bez protestu“, nemusí žalobce prokazovat ani neúspěšné předložení směnky k zaplacení pomocí tzv. protestní listiny. Jsou-li předložené listiny v pořádku, soud vydá na návrh žalobce směnečný platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do tří dnů (!) od doručení rozkazu do vlastních rukou žalovaného zaplatil požadovanou částku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal námitky. Nepodá-li žalovaný včas námitky, má směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Výkon pravomocného rozsudku pak lze provést např. exekucí (viz článek Exekuce – spása či pohroma běžného občana).