Spočítejte si...

Zavřít

Služební vozidlo užívejte opatrně!

Služební vozidlo dnes patří k běžné výbavě řady zaměstnanců. Mnoho z nich si ale neuvědomuje, že svému zaměstnavateli zodpovídá za škody, které na svěřeném vozidle způsobí. V některých případech tak zaměstnanec dokonce může přijít o opravdu velkou částku!

Za způsobenou škodu zodpovídáte

Každý, kdo způsobí vznik nějaké škody, musí počítat s tím, že za ni bude muset zaplatit přiměřenou náhradu. To se týká i zaměstnanců a zaměstnavatelů. Jejich vzájemné vztahy upravuje Zákoník práce. Podle § 250 odst. 1 Zákoníku práce Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Poměrně často se stává, že škoda vznikne na služebním vozidle, které zaměstnanec používá k pracovním cestám. Netýká se to přitom jen řidičů z povolání, ale všech zaměstnanců, kteří použijí služební vozidlo třeba jen občas jako tzv. řidiči – referenti. Při jeho řízení pak často stačí chvilka nepozornosti a události naberou nečekaný spád. Dopravní nehody služebních vozidel jsou na denním pořádku.

Být účastníkem dopravní nehody je vždy nepříjemné. Podle platných předpisů musí být k dopravní nehodě přivolána policie, dojde-li při nehodě ke zranění či usmrcení osob, převýší-li škoda vzniklá na některém z vozidel a jeho nákladu částku 50 000 Kč, vznikla-li škoda třetí osobě anebo je-li spor o tom, kdo nehodu zavinil. Pokud dojde k poškození služebního vozidla, měla by policie nehodu prošetřit bez ohledu na výši škody.

Zákoník práce účinný od 1. 1. 2007 – sledujte seriál na finančním serveru Měšec.cz

K nehodě služebního vozidla vždy přivolejte policii!

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která nabyla účinnosti v polovině loňského roku, způsobila, že řidiči se snaží dopravní nehody vyřešit pokud možno sami. Jednak vzrostl limit škody, při jehož překročení je třeba přivolat policii, na 2,5násobek původní částky. Hlavně se ale zpřísnil postih řidičů, kteří nehodu zavinili. Viník nehody se škodou do 50 000 Kč získá tři trestné body a na pokutě zaplatí minimálně 1 000 Kč. Způsobí-li dopravní nehodu opakovaně, může navíc přijít až na půl roku o řidičský průkaz.

Není tedy divu, že vůle viníků malé dopravní nehody přivolat k ní policii, nebývá příliš velká. Jestliže vám někdo nabourá služební auto, měli byste trvat na přivolání policie, i když viník nehody svou vinu nepopírá a škoda nepřevyšuje stanovenou hranici. Neuděláte-li to, dopouštíte se porušení platných předpisů. To může pro vás mít nepříjemné důsledky spočívající v povinnosti nahradit zaměstnavateli škodu, jejíž vznik jste přímo nezpůsobili.

Samotné nepřivolání policie k malé dopravní nehodě, při níž na služebním vozidle – tedy na majetku třetí osoby – vznikla byť jen malá škoda, je možno považovat za zaviněné porušení platných předpisů, které je zaměstnanec jako řidič služebního vozidla povinen dodržovat. To, že se k zavinění nehodu dobrovolně hlásí jiný účastník dopravního provozu, je věc druhá. Když se jím necháte ukecat, můžete na to nakonec doplatit.

Pojišťovna skoro nikdy neuhradí celou škodu

Možná se vám zdá nelogické, že nějaká škoda zaměstnavateli vůbec vznikne. Škodu na vozidle přece uhradí pojišťovna. To je sice pravda, ale je třeba si uvědomit, že pojišťovna jen málokdy uhradí celé náklady na opravu vozidla. Je-li škoda hrazena z povinného ručení jiného vozidla, které nehodu způsobilo, může být zejména u starších vozidel cenový rozdíl mezi skutečnou cenou opravy a náhradou od pojišťovny dosti velký.

Opravna bude účtovat cenu nových náhradních dílů, kdežto pojišťovna jejich cenu uhradí po odečtení amortizace. Navíc se stává, že řidič, který se na místě nehody dušoval, že věc své pojišťovně ihned nahlásí a svou vinu vůbec nepopíral, časem změní svůj názor. Třeba nakonec nebude k nalezení ani on, ani vozidlo, které nehodu způsobilo. Pak se likvidace pojistné události přinejmenším značně protáhne, což vašeho zaměstnavatele vůbec nepotěší.

Vyhráno ale nebudete mít ani v případě, kdy je služební vozidlo havarijně pojištěno – což ovšem také vůbec být nemusí! I když pojišťovna náklady na opravu uhradí z havarijního pojištění vozidla, odečte spoluúčast. Ta je obvykle sjednána ve výši 5 – 10 %, ale také třeba až 20 %. Navíc pojišťovna může za nepřivolání policie k dopravní nehodě pojistné plnění snížit, zvláště když se odhad škody na vozidla ukáže jako nesprávný a náklady na opravu nakonec přesáhnou hranici 50 000 Kč.

Pozor na dodržování předpisů!

Jak už bylo řečeno, zaměstnavatel může na zaměstnanci uplatnit nárok na náhradu škody prokáže-li, že mu zaměstnanec škodu způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů. Kromě zavinění zaměstnance musí zaměstnavatel prokázat příčinnou souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody. Škodu také musí vyčíslit. Pokud se mu něco z toho nepodaří, se svým nárokem nemusí uspět.

Pro uplatnění nároku na náhradu škody vůči zaměstnanci, který služební vozidlo užíval nebo jemuž bylo svěřeno, má tedy klíčový význam to, zda zaměstnanec neporušil obecně závazné nebo vnitropodnikové předpisy. Může se jednat o porušení dopravních předpisů špatným parkováním, rychlou jízdou nebo třeba věnováním větší pozornosti mobilnímu telefonu nebo kolenu sličné spolujezdkyně než řízení vozidla.

Své povinnosti ale také nepochybně poruší zaměstnanec, který se při pracovní cestě zastaví na chatě nebo v lese na houbách. Pokud mu tam někdo auto ukradne nebo poškodí, bude muset platit. Stejně nejspíš zaměstnanec dopadne, pokud v rozporu s vnitropodnikovou směrnicí cestou vezme stopaře, z něhož se vyklube loupežník, nebo pokud třeba řízení služebního vozidla svěří kolegovi, který má řidičské oprávnění, ale není od zaměstnavatele proškolen.

Hodně drahá opice

O tom, že alkohol za volant nepatří, není třeba vůbec diskutovat. Za řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky hrozí řidiči přidělení sedmi trestných bodů, pokuta až 50 000 Kč, zákaz řízení až na dva roky anebo až jeden rok vězení. Způsobí-li přitom navíc nehodu, může si ve vězení pobýt ještě o dva roky déle, a to jen pokud při nehodě nikoho nezabije nebo nezraní. To ale není zdaleka všechno.

Způsobí-li řidič motorového vozidla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky škodu, může počítat s tím, že pojišťovna uhradí přinejlepším jenom její část. To se týká jak povinného ručení, tak havarijního pojištění. Trefí-li se opilý řidič do nějaké luxusnější limuzíny a zraní-li přitom někoho se slušným příjmem, může se náhrada škody, kterou bude nucen zaplatit, vyšplhat do miliónů. Ani to ale ještě není všechno.

Dojde-li k takovéto nešťastné události při řízení služebního vozidla, může jeho řidič počítat s tím, že zaměstnavatel po něm bude vymáhat nejen škodu na vozidle a nákladu, ale i ušlý zisk. Stačí, když se například v důsledku nehody poškodí převážená zásilka nebo se zmaří důležité obchodní jednání, v důsledku čehož dojde ke zrušení kontraktu. Navíc opilý řidič může počítat s tím, že ho zaměstnavatel okamžitě propustí z důvodu hrubého porušení pracovní kázně.

Všechny výše uvedené důsledky přitom hrozí nejen řidičům, kteří si před jízdou dají pár piv nebo panáků. Často stačí zbytkový alkohol ze včerejší bouřlivé oslavy. Na to je třeba pamatovat hlavně v situaci, kdy vás zaměstnavatel neočekávaně povolá do práce v době, kdy jste měli mít volno, a vyšle vás na služební cestu místo náhle onemocnělého kolegy. V takovém případě nezbývá než odmítnout nebo jet veřejnou dopravou.

Kolik zaplatím?

Pro výši náhrady škody je důležité, zda porušení povinností zaměstnancem lze pokládat za nedbalostní nebo úmyslné. Například nepřizpůsobení rychlosti vozidla stavu vozovky většinou asi bude mít charakter nedbalosti. Ovšem svévolná změna trasy pracovní cesty kvůli návštěvě milenky nebo třeba ponechání odemčeného auta s klíčky v zapalování bez dozoru na ulici, už lze za neúmyslnou nedbalost pokládat jenom stěží. Určitě přitom ale bude záležet i na okolnostech každého takovéhoto případu, výši vzniklé škody a míře porušení povinností.

Způsobil-li zaměstnanec škodu z nedbalosti, zaměstnavatel po něm může požadovat náhradu škody až do výše 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, v jejímž důsledku škoda vznikla. Způsobil-li zaměstnanec škodu úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem omamných látek, může po něm zaměstnavatel požadovat náhradu vzniklé škody v celé její prokázané výši.

Pokud by za vznik škody zodpovídalo několik zaměstnanců, zaměstnavatel je oprávněn požadovat na každém z nich poměrnou část škody podle míry jeho zavinění. V praxi by se mohlo jednat třeba o případ, kdy by za škodu vzniklou na služebním vozidle zodpovídal řidič vozidla i garážmistr. Pokud by ale bylo prokázáno, že škoda byla způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance by se omezila.

Na náhradu škody vzniklé na služebním vozidle lze uplatnit jen ustanovení o tzv. obecné odpovědnosti za svěřené předměty. Služební vozidlo nemůže být předmětem dohody o (hmotné) odpovědnosti. Ta může být uzavřena pouze na věci, které jsou předmětem obratu nebo oběhu (peníze, ceniny, zboží atd.). Služební vozidlo také nemůže být pokládáno za tzv. svěřený předmět ve smyslu §255 Zákoníku práce, protože ten se týká jen pracovních nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů.

Zaměstnavatel musí nárok na náhradu škody uplatnit včas

Se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen výši požadované náhrady škody projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Jestliže zaměstnanec svůj závazek uhradit škodu ve výši určené zaměstnavatelem uzná a dohodne-li se i na způsobu její úhrady (např. formou srážek ze mzdy), uzavře o tom se zaměstnavatelem písemnou dohodu.

Pokud však zaměstnanec nesouhlasí, nezbývá zaměstnavateli než domáhat se náhrady škody soudní cestou. Výhodou pro zaměstnance je, že o oprávněnosti svého nároku musí zaměstnavatel přesvědčit soud. Soud pak může z důvodů zvláštního zřetele hodných požadovanou výši náhrady škody přiměřeně snížit. Zároveň ale zaměstnanci hrozí, že rozhodne-li soud v jeho neprospěch, bude muset kromě náhrady škody nejspíš zaplatit i nemalé náklady soudního řízení.

Bojíte se? Můžete se zkusit pojistit!

Řízení služebního vozidla je tedy pro zaměstnance spojeno s rizikem vzniku velkých nepříjemností. Čelit tomu může několikerým způsobem. Pomineme-li možnost, že zaměstnanec služební vozidlo řídit raději odmítne, měl by si především dát pozor na dodržování předpisů. Znamená to neporušovat nejen pravidla silničního provozu, ale i ustanovení vnitropodnikových směrnic a pokynů upravujících užívání služebních vozidel. To ovšem předpokládá jejich dobrou znalost.

Někdy ale ani to nestačí. Pro takové případy je tu možnost využít nabídky pojišťoven a sjednat si odpovědnostní pojištění. Speciální pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli jich nabízí hned několik. Obecně lze ovšem říci, že pojistná ochrana bývá u tohoto pojistného produktu dosti úzká s řadou výluk. Značně omezujícím faktorem je i poměrně nízká maximální pojistná částka a vysoká spoluúčast. Při výběru tohoto pojištění byste tedy měli pečlivě zvážit, zda se vám skutečně vyplatí.

Anketa

Byli jste účastni nehody se služebním automobilem?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 10. 2015 10:26