Slovensko zavede příští rok euro. Co tím získá?

Podle očekávání splnilo Slovensko všechna čtyři maastrichtská kritéria a Evropská komise dala zelenou přistoupení Slovenska k eurozóně k 1.lednu 2009. Slovenská koruna teď posiluje nezadržitelným tempem a Slováci mohou od ledna očekávat dvojí ceny v obchodech.

Minulý týden jsme se dočkali konečného rozhodnutí a doporučení Evropské komise ostatním státům Eurozóny přijmout mezi sebe Slovensko. Jediným diskutovaným problematickým kritériem byla inflace a její udržitelnost. Ve své pravidelné hodnotící zprávě Evropská komise ale uvedla, že inflační tlaky v roce 2009 na Slovensku odezní, což mluví za vše, a Slovensko tak mělo souhlasné ANO v kapse. Evropská komise ale ve své zprávě počítá s tím, že pominou tlaky ze strany cen potravin na světových trzích. Teď tedy chybí Slovensku jen souhlas ministrů financí ostatních zemí Eurozóny, který je jen formalitou.

Koruna na rekordech

Slovenská koruna se připravovala na zveřejnění hodnotící zprávy již den před tím, kdy posílila až ke 32,15 korun za euro. V den samotného rozhodnutí, ve středu 7. května, už pak překonala magickou hranici 32 korun za euro. Od minulého týdne slovenská koruna nadále posiluje, což se dá očekávat až do konečného rozhodnutí o měnovém kurzu neboli centrální paritě, za kterou budou slovenské koruny vyměněny na eura. Toto rozhodnutí padne koncem června nebo začátkem července. Takže pokud se v létě vydáte na dovolenou na Slovensko, najdete v obchodech dvojí ceny, jednu v korunách, druhou v eurech. Dvojí ceny budou v obchodech i po zavedení eura v lednu 2009. Na správnost cen přepočítaných na eura budou v obchodech ještě šest měsíců po zavedení dohlížet kontroloři Úřadu pro ochranu spotřebitele. Dá se přesto očekávat, že dojde k určitému zaokrouhlování částek nahoru, především kvůli dodatečným nákladům prodejců na dvojí ocenění, které si budou chtít takto vykompenzovat.

Udržitelnost inflace

Do budoucna právě bude problém udržet inflaci na uzdě. Jedno je jisté, Slovensku odpadne výhoda silné měny, která zlevňovala dovozy a snižovala tak inflaci. V souvislosti s rostoucí inflací po přijetí eura se nejčastěji zmiňuje Slovinsko, které přistoupilo k Eurozóně v roce 2007. Inflace zde vzrostla meziročně z 2,8 % v prosinci 2006 na 5,6 % v prosinci 2007, a dále rostla až na nynějších 6,5 %, nejvyšší úroveň v Eurozóně. Někteří argumentují, že podmínky ve Slovinsku a na Slovensku jsou odlišné. Slovinsko například udržovalo uměle ceny na nižší úrovni před tím než vstoupilo do Měnové unie. To znamená, že například zmrazilo platy a ceny energií. Na rozdíl od Slovinska ale ceny energií jsou na Slovensku téměř na úrovni cen v Evropské unii, takže zde podobné tlaky nehrozí. V druhé polovině roku 2007 bylo Slovinsko navíc ještě zasaženo celosvětovým růstem cen potravin. Slovensko také bojuje s rostoucími cenami potravin ale očekává se, že tyto tlaky odezní ve 3. čtvrtletí letošního roku.

Slovenská vláda nesmí rozhazovat

Plánované výdaje slovenské vlády neboli fiskální politika tak budou mít od ledna poněkud větší význam než doposud, neboť národní banka Slovenska už nebude mít stejné pravomoci jako má teď, tedy vykonávat monetární politiku a nastavovat úrokové sazby tak, aby splňovala inflační cíl. Monetární politiku bude vykonávat od ledna Evropská centrální banka, která bude reagovat na celkovou inflaci v Eurozóně a ne jen na Slovensku. Pokud tedy slovenská vláda přiškrtí státní výdaje, omezení tím domácí poptávku, a tím tlaky na inflaci. Slovensko má při 10% růstu stále deficit státního rozpočtu. Evropská komise proto ve své hodnotící a závěrečné zprávě pro Slovensko zdůraznila, že je nutné snížit tento schodek ještě více v následujících letech, aby se země vyhnula zbytečným inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Vysoké tempo růstu ekonomiky a omezený růst mezd ve veřejném sektoru by měl zajistit, že schodek státního rozpočtu v roce 2008 nepřevýší 2 % hrubého domácího produktu.

Euro je konkurenční výhodou

Co ale vlastně Slovensko eurem získá? Především je to konkurenční výhoda oproti ostatním novým zemím Evropské unie, které ještě euro nezavedly. Slovensko bude od příštího roku pro investory jistě zajímavější. Plnění maastrichtských kritérií donutí slovenskou vládu dále snižovat schodek státního rozpočtu, což zaručí vyšší stabilitu ekonomiky, a čímž se zvýší kredibilita a rating země. Zahraničním investorům se zjednoduší účetnictví, odpadne jim měnové riziko, tak jako slovenským exportérům. Bratislava také získá větší politický vliv v rámci Evropské unie.

Kdo bude další

O další zemi, která přijme euro, se nejčastěji mluví o Polsku. Polská vláda si za prioritu euro nedává, ale určitě jakmile bude Polsko připraveno euro přijmout, nebude s tím zbytečně otálet, i když oficiální datum stanoveno Poláci tak jako Češi nemají. Ohledně přijetí eura v Česku se nejčastěji mluví ve stejném časovém horizontu jako v Polsku, tj. rok 2013–2015. Českou republiku ovšem ještě čekají, a to nejen proto, abychom plnili kritéria, ale i z důvodu vlastního zájmu rozvíjet se, dvě velice nezbytné reformy, a to penzijního systému a zdravotnictví. Bez reformovaného penzijního systému a zdravotnictví není schodek státního rozpočtu udržitelný, což narušuje stabilitu české ekonomiky. Nejde tedy tady jen o přijetí eura, ale především o zájem zajistit jistou ekonomickou stabilitu.

Autorka je analytičkou společnosti X-Trade Brokers Česká republika.

Anketa

Závidíte Slovákům zavedení eura?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 1. 2009 14:37