Hlavní navigace

Vláda chce vyšší slevu na dítě, přídavky pro víc rodin a snazší oddlužení

10. 2. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Dlouhodobé ošetřovné a osobní bankrot pro více lidí schválila vláda. Koalice chce také zvýšit daňovou slevu na první dítě a přídavky, na které má dosáhnout i více rodin. Řeší se i zálohové výživné.

Vláda na své schůzi posvětila další návrhy, které ovlivní zejména dlužníky a dále i pracující s blízkou osobou vyžadující celodenní péči. Odsouhlasila ale i vyšší daňové zvýhodnění na první dítě a vyšší přídavky pro více rodin.

V plánu je další zvýšení slevy na dítě a vyšší přídavky

Koalice se shodla na navýšení daňové slevy na první dítě, a to o 150 Kč za měsíc na 1267 Kč měsíčně (nyní je ve výši 1117 Kč). Ročně by tedy daňová sleva mohla činit 15 204 Kč místo nynějších 13 404 Kč.

Zvýšit by se měly také přídavky na děti o 300 Kč měsíčně. Zároveň by se rozšířil počet rodin, které na ně dosáhnou. Nyní má na přídavky nárok rodina s příjmem do 2,4násobku životního minima. Nově by se tato hranice měla zvýšit na 2,7násobek životního minima.

Obě změny potvrdil na svém twitterovém účtu premiér Bohuslav Sobotka.

ČSSD přitom původně navrhovala, aby na přídavky dosáhly i rodiny s průměrnými příjmy a místo dnešních 500, 610 a 700 Kč by se vyplácely ve výši 1000, 1100 a 1200 Kč měsíčně.

Stát bude vymáhat dlužné výživné. Rodinám dá zálohu

Koalice také na schůzi odsouhlasila, aby ministryně Marksová poslala na vládu návrh zákona o zálohovém výživném. To by se používalo jako finanční náplast pro rodiny, kde druhý rodič dluží peníze na výživném. Peníze by se pokoušel vymoci sám stát. Právní úprava výživného je u nás zhruba ze 60. let.

Návrh je nyní zpracován ve dvou variantách. První počítá s tím, že by na novou dávku měly dosáhnout rodiny s příjmem do 2,7násobku životního minima. Druhá pak s tím, že by na ni dosáhly rodiny s příjmem do 4 až 5násobku životního minima. Zálohové výživné by bylo poskytnuto v soudem stanovené výši, maximálně ale do 1,2násobku životního minima dítěte. To odpovídá asi částce 2500 korun. Podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí se jedná přibližně o částku, která odpovídá průměrné výši výživného s ohledem na věk dítěte stanovované soudy. Zálohové výživné by vyplácel Úřad práce ČR.

Řešení se nezdá systémové a je jen záplatou na bezmocnou legislativu, podle které například běžné výživné po třech letech podléhá institutu promlčení. Nicméně by mohlo pomoci samoživitelům, kteří kvůli dlužnému výživnému musí vyžít třeba ze životního minima. Problematiku jsme popisovali v článku Jak vymáhat výživné, aby vás to nestálo žádné peníze?

Bankrot pro více lidí, prodej majetku pro všechny

Dále vláda na schůzi schválila návrh ministra spravedlnosti Roberta Pelikána na změnu pravidel u institutu osobního bankrotu.

Nyní na sebe osobní bankrot může vyhlásit jen dlužník, který není schopen ze svého majetku uspokojit pohledávky všech věřitelů, ale je v jeho možnostech jim vrátit alespoň třetinu jejich pohledávek. Oddlužení pak probíhá v horším případě prodejem majetku nebo v tom lepším schválením splátkového kalendáře. Ten vás zaváže ke splácení dluhů po dobu pěti let tak, že žijete jen z nezabavitelného minima. V případě, že nestihnete všechny závazky splatit, můžete pak požádat soud o osvobození od zbytku dluhů. V případě schválení pak ty přestávají být vymahatelné. Další tři roky vás ale soud dál sleduje a své rozhodnutí může vzít zpět.

Ministr Pelikán navrhuje, aby nebyl osobní bankrot podmíněný plánovaným uspokojením alespoň třetiny dluhů, ale faktem, že bude dlužník schopen zaplatit náklady na oddlužení,  hlavně tedy asi tisícikorunu za měsíc pro insolvenčního správce. Původní 30% hranice uspokojení závazků by platila pouze pro dlužníky, kteří mají nezajištěné dluhy vyšší než tisícinásobek existenčního minima, tedy 2,2 mil. Kč, a odvolat by ji mohli pouze věřitelé (což se moc očekávat nedá).

Osobní bankrot by mohli využít jen ti, kteří se v posledních třech letech nechovali nepoctivě a nezadlužovali se i s vědomím, že závazky nebudou moci splatit. Podle nových pravidel by ho mohl podstoupit jen ten, kdo ho neabsolvoval v předchozích sedmi letech.

Dlužníci, kteří by na sebe vyhlásili osobní bankrot podle nových pravidel, by se museli rozloučit se svým majetkem, protože ten by měl prodej majetku zahrnovat vždy, tedy i v případě schválení splátkového kalendáře (jedna varianta je tedy pouze prodej majetku, druhá prodej v kombinaci se splátkovým kalendářem, varianty by měli volit věřitelé). Pro prodej by se zabavoval jen majetek s hodnotou nad 100 000 Kč a vlastní bydlení a jeho běžné vybavení by bylo nedotknutelné*. Během splácení by dlužníkům z příjmů zbylo pouze nezabavitelné minimum. Podle současných pravidel se přitom v rámci procesu oddlužení prodeji majetku můžete vyhnout, pokud soud schválí splátkový kalendář.

* Výjimku je situace, kdy obydlí dlužníka má hodnotu přesahující tisícinásobek částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ve smyslu § 26 zákona č. 177/1995 Sb., o státní sociální podpoře).

Proces oddlužení by měl nově trvat tři, pět nebo sedm let podle výše splacených dluhů. Pokud byste jich splatili polovinu, oddlužení by trvalo tři roky. V případě splacení 30 % závazků by trvalo pět let a v případě, že byste vrátili méně než 30 % dluhů, trvalo by oddlužení sedm let. Proces oddlužení by také nově mělo být možné až na rok přerušit, nebo ho naopak prodloužit, ale nejdéle o půl roku.

Novela by mohla být účinná od roku 2018 a v rámci připomínkování během legislativního procesu se ještě může změnit. Více si přečtěte v článku Nový osobní bankrot: přístupný všem, pro některé ale na 7 let

Peníze za dlouhodobou péči o blízké

Vláda posvětila také návrh ministryně Michaely Marksové na novou dávku nemocenského pojištění, dlouhodobé ošetřovné. Mohlo by řešit situaci, kdy potřebujete pečovat o své blízké a nemůžete si dovolit placenou asistenci.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné by vznikl tomu, kdo dlouhodobě pečuje o blízkou osobu v domácím prostředí a nemůže kvůli tomu chodit do zaměstnání nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Hnutí ANO si oproti původnímu návrhu vynutilo, aby žádost o volno musel schválit zaměstnavatel. Ten totiž během doby strávené péčí o blízkou osobu musí zaměstnanci pracovní místo držet.

Abyste měli nárok na dávku, ošetřovanou osobou přitom musí být fyzická osoba, jejíž závažná porucha zdraví si vyžádala hospitalizaci trvající nejméně 7 kalendářních po sobě jdoucích dnů a u které je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude vyžadovat alespoň měsíční péči.

Zaměstnancům vznikne nárok na dlouhodobé ošetřovné, pokud jsou účastni nemocenského pojištění alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících. U OSVČ je to účast na pojištění podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců.

Nárok na dávku máte jen jednou za rok. Přesněji po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, za který jste měli naposledy na tuto dávku nárok. Dlouhodobé ošetřovné náleží vždy jen jednou, i když současně poskytujete péči více osobám. Podpůrčí doba trvá nejdéle 90 kalendářních dnů (nezapočítává se do ní doba hospitalizace, s výjimkou prvního a posledního dne).

skoleni_15_4

Výše dávky za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.

V případě poskytování péče téže ošetřované osobě náleží dávka jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Řešením je se v péči postupně střídat, protože pak se může dávka postupně vyplácet i více oprávněným.

Novela zákona o nemocenském pojištění by měla nabýt účinnosti prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícím po jejím vyhlášení. Dá se proto počítat s tím, že to bude v roce 2018.

Kompletní informace o dlouhodobém ošetřovném najdete v článku Za péči o blízké peníze. Stát chce pomoci novou dávkou.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).