Spočítejte si...

Zavřít

Skutečné příběhy: jak se padělají peníze?

Pokusy o padělání peněz se nevyhýbají žádné měně. Přečtěte si příběhy o slavných padělcích i legrační hlášky, které se na nich můžete dočíst.

V každém státě a v každé době se je možné setkat s pokusy nahradit zákonná platidla penězi „vlastní výroby“. V tomto článku Vás chci proto seznámit s některými skutečnostmi.

Nejprve trocha teorie

Bankovky jsou ve většině států tištěny na speciálním vysoce kvalitním speciálním bankovkovém papíře (obvykle vyrobeném na bázi bavlny).

V současné době se však v některých zemích nepoužívá k výrobě bankovek papír, ale speciální polymerový substrát. Jedná se např. o Austrálii,  o Nový Zéland nebo o Rumunsko. Polymerové bankovky mají řadu výhod proti papírovým bankovkám: lépe odolávají snahám o padělání, jsou výrazně trvanlivější než papírové bankovky a jsou také čistší a hygieničtější.

Bankovky obsahují řadu ochranných prvků. Jedná o vodoznak (watermark), ochranný okénkový proužek, ochranná vlákna, soutiskovou značku, skrytý obrazec, opticky proměnlivou barvu, ochranný iridescentní (duhově proměnlivý) pruh a o mikrotext , resp. mikrotisk.

Padělané peníze jsou jakékoli reprodukce nebo kopie platných peněz (tedy bankovek i mincí, příp. i státovek), vyrobené za účelem jejich udání do peněžního oběhu místo pravých peněz. Padělky jsou rozdělovány podle svojí kvality do 5 kategorií.

Velmi nebezpečný padělek je zhotoven odborníkem za použití stejné tiskové techniky jako originál bankovky. Je vyroben z dokonalého materiálu, ochranné prvky jsou dobře napodobeny. Je zjistitelný pouze při použití např. lupy a  tak může oklamat i pokladníka obchodní banky, pokud není o výskytu příslušného typu padělku informován.

Nebezpečný falsifikát vykazuje dobrou tiskovou reprodukce, která je i s napodobenými ochrannými prvky šálivá. Tento padělek je zjistitelný i bez lupy nebo jiného zařízení, ovšem přesto je stále ještě způsobilý k oklamání pokladníků, pokud nejsou informováni o jeho výskytu.

Zdařilý falsifikát je vyroben pomocí jiných tiskových technik než originál, přičemž části tisku nebo ochranných prvků jsou napodobeny nedbale nebo zcela vynechány. K oklamání je způsobilý při běžném placení za podmínek, které jsou nepříznivé pro jeho příjemce.

Méně zdařilý falsifikát je zhotoven nedokonale, některé části tisku jsou vynechány. K oklamání příjemce je způsobilý jenom za zvlášť nepříznivých okolností (např. ve tmě).

 Do kategorie neumělý falsifikát jsou zahrnuty různé neumělé kresby a primitivní napodobeniny různého druhu, schopné k oklamání příjemce pouze za mimořádně nepříznivých podmínek.

Účelem nemusí být podvod

Napodobeniny peněz  jsou vyráběné za jiným účelem než je jejich udání do peněžního oběhu místo pravých peněz -může se jednat např. o filmové, resp. divadelní rekvizity nebo o reklamní předměty. Podmínky tvorby a používání napodobenin platných peněz jsou stanovovány Českou národní bankou.

Pozměněné peníze jsou pak jakékoli platné peníze, upravené za účelem jejich udání do peněžního oběhu jako peněz vyšší hodnoty. Jejich pozměnění obvykle spočívá grafické úpravě hodnot. V praxi se lze nejčastěji setkat s tím, že na platné bankovky je připsána k číselnému označení její nominální hodnoty „nula“ a u mincí dochází k mechanické úpravě jejich technických parametrů.

Pracovníci pokladních úseků všech obchodních bank jsou průběžně proškolováni o ochranných prvcích platných bankovek a mincí a rovněž o zadržených padělcích a jejich charakteristikách.

Kromě toho mají k dispozici různá technická zařízení, která jim umožňují rozpoznat falešná platidla, např. zdroje ultrafialového nebo infračerveného záření. Požadavky na veškerá zařízení, používaná k nakládání s bankovkami a mincemi, jsou stanovena v § 11 zákona č.136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

Statistické údaje o počtu padělaných a pozměněných bankovek a mincí, zadržených na území ČR, jsou uvedeny na internetových stránkách České národní banky.  Za rok 2011 bylo zadrženo celkem 4816 kusů padělaných bankovek a 609 kusů pozměněných bankovek. Nejvíce kusů padělaných a pozměněných bankovek bylo českých korun (3599), amerických dolarů (636) a euro (501).

Pokud se týká náhrady škody, která obchodní bance vznikla přijetím padělaných bankovek pokladníkem, je v každé obchodní bance řešeno pravděpodobně trochu jinak.

Jako příklad používaného postupu řešení je ovšem možné uvést následující postup:

  • v případě přijetí velmi nebezpečného padělku pokladník neplatí nic a vzniklá škoda je kryta z pojistky příslušné banky,
  • v případě přijetí nebezpečného nebo zdařilého falsifikátu platí pokladník 50 % vzniklé škody, z dalších 50 % je škoda kryta z pojistky této banky,
  • v případě přijetí méně zdařilého a neumělého falsifikátu platí pokladník škodu v plné výši, resp. v limitech, stanovených platnými zákony (např. zákonem č.262/2006 Sb., zákoníkem práce).

Vybrané skutečné příklady padělání peněz

Peter Ritter von Bohr, narozený v roce 1772, byl bohatým mužem, žil v Linci a ve Vídni, v roce 1839 ale musel vyhlásit úpadek. Vrhl se proto na padělání bankovek. V roce 1845 byl i se svojí manželkou Mathildou zatčen. V roce 1846 byli uznáni vinnými za padělání a odsouzeni k smrti oběšením. Císař Ferdinand V. jim trest změnil u pana von Bohr na 10 let vězení a u jeho manželky na 2 roky vězení. Mathilda byla vzhledem ke svým psychickým potížím propuštěna z vězení po roce, Peter von Bohr zemřel v průběhu druhého roku svého trestu.

Někteří padělatelé se po svém zadržení hájí tím, že chtěli vyrobit nepadělatelné bankovky. Takto se také hájil Bedřich Černý, náš snad nejznámější a nejvýkonnější padělatel, jehož činnost byla odhalena počátkem dvacátých let 20. století. Byl zatčen, usvědčen, k trestnému činu padělání se přiznal a byl proto postaven před soud. Porota jej však uznala  nevinným a byl proto propuštěn na svobodu.

Významnými padělateli byly i státy, resp. vlády – padělání sloužilo jako „tajná zbraň“. Jako příklad „státního padělatele“ je možné uvést francouzského císaře Napoleona. Když se mu v roce 1806 podařilo obsadit Vídeň, dal okopírovat  tiskařské desky a konfiskovat originály a potom nechal v Paříži i v Itálii tisknout velmi kvalitní padělky. Zároveň přikázal falšovat ruské a anglické bankovky, ale nikdy neměl příležitost uvést svoje plány do praxe. Na jeho „omluvu“ lze snad uvést fakt, že se Velká Británie koncem 18. století pokusila pomocí padělání francouzské měny (tzv. asignátů) zničit Francouzskou republiku.

Po roce 1918 se maďarští padělatelé zaměřili na padělání československých korun – jednalo se o „odvetu“ za to, že se Slovensko odtrhlo od Uherska a stalo se součástí Československa. V této souvislosti se lze setkat s osobou maďarského univerzitního profesora Mészárose.

Stejně tak němečtí nacisté padělali v době druhé světové války zejména britské libry, jednak s cílem opatřit si devizy, kterých měli zoufalý nedostatek, jednak rozvrátit britské hospodářství.

Ovšem příslušné orgány se při odhalování padělků nesetkávají jenom s „typickými“ padělky, zpracovanými se snahou o co největší podobnost s originálem. Bylo totiž také placeno (s různým úspěchem) papírovými penězi, které byly namalovány ručně a vybarveny pastelkami nebo vodovými barvami.

Na některých padělcích bankovek, spadajících do „páté kategorie“ se objevily i s různé „žertovné“ nápisy.

Mezi nimi vynikají následující texty:

  • V Kocourkově dne 30. února 1934.
  • Tato bankovka je poslední: Víc nedělám, je to otravná práce. Má rozhodně větší cenu než pravá 100 Kč bankovka.
  • Tento hadr vydaný právě dnes zcela nezákonně platí padesát korun vlastní valuty kdekoli dnes tohoto roku. Místo podpisu bylo uvedeno AJÁSÁM a trestní doložka byla přeformulována „Padělání těchto hadrů se trestá vlastní rukou“.
  • Na padělané stokoruně z roku 1945 penězokaz napsal „Sakra do toho a mějte mě rádi vy hloupyši“.
  • Ahoj- padělek.

Vysvětlení, proč takovéto padělky vznikly, může být dvojího druhu. Buď si chtěl padělatel opatřit alibi pro případ, že by se na padělek přišlo nebo chtěl podvést konkrétní osobu, o které předem věděl, že si bankovku neprohlédne.

Jedno ani druhé ovšem žádný zákon v žádné zemi nemůže tolerovat. Padělání platných peněz, resp. jejich pozměňování jsou trestnými činy, a jsou proto na celém světě trestány podle platných zákonů. V ČR je v současné  výše trestu za padělání a pozměnění peněz  uvedena v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, konkrétně v paragrafech 233 až 239.

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 1. 2012 18:21