Hlavní navigace

Skončíme s termínovanými vklady?

22. 8. 2001
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Vkladní knížky pomalu končí, běžný účet nic nenese a termínované vklady jsou ztrátové. Jaká je jejich perspektiva do budoucna?

Termínovaný vklad by měl být od toho, aby klient od banky bez rizika získal jakýs takýs obolos za to, že své peníze neschovává doma ve slamníku a že je na nějakou tu chvilku půjčí bance, aby s nimi hospodařila. Na rozdíl od běžného účtu, který prakticky ani není úročen, však klient s penězi nemůže volně disponovat, kdykoli se mu zlíbí. Banka tak ví, jak dlouho bude moci se svěřenou částkou nakládat a kdy ji bude muset splatit. Za tuto jistotu si ráda připlatí.

„Termíňáky“ by měly být tím nejjistějším zbožím na bankovním trhu. Pro banku nepředstavují žádné riziko – banka nemusí sáhodlouze ověřovat klientovu důvěryhodnost, může jí být lhostejné, zda si u ní uloží zloděj, nebo policista. A klient se v současné době o své prostředky také nemusí příliš obávat – není už příliš pravděpodobné, že by se některá ze zavedených bank „položila“. Přidáme-li k tomu ještě čerstvě schválený zákon o pojištění vkladů, mělo by být úspěšné založení a bezpečné vyzvednutí termínovaného vkladu přímo zaručené.

Jednoduchost, pohodlí a jistota – to jsou tři hlavní znaky termínovaného vkladu. A samozřejmě by k nim měl patřit i zisk. Jenže je to opravdu tak samozřejmé?

Ano, ale všude jinde než u nás. I u nás získáte nějaká ta procenta, ale že by se tomu dalo říkat zisk? Český spořivec má totiž v poslední době dva závažné problémy, které navíc nejdou dost dobře dohromady: jde o nízké úroky a nepříjemnou inflaci. A nejhorší je, že inflace je vyšší než získané úroky.

Když si uvědomíme, že poslední zveřejněná čísla inflace neklesají pod pět procent a zároveň úroky na termínovaných vkladech skoro nikdy pět procent nepřekračují, musí nám být jasné, že tu něco nehraje. A to jsme ani nevzali v potaz daň z příjmu, zde tedy z úroku.

Termínované vklady jsou pro klienty vlastně téměř vždy ztrátové. Nabízí se proto logická a legitimní otázka: mají smysl?

Odpověď můžeme získat, když se vcítíme do takového středně solventního, středně informovaného a středně podnikavého klienta. Ten zvažuje a volí v mezích magického trojúhelníku – riziko, likvidita, zisk – zhruba tímto způsobem:

skoleni_15_4

„Riziko je minimální, to je to nejdůležitější, nemusím se o nic starat. Likvidita je zhruba střední, dám to na měsíční revolvingový účet, a tak peníze můžu v kterémkoli měsíci vybrat. A zisk? No, když víc nedaj´, tak s tím asi nic nenadělám.“

Úvaha to v konečném důsledku není příliš nesmyslná. Zisk z různých bankovních produktů se liší v desetinách či jednotkách procent, proto jestli za rok reálně jeden tisíc ze sta tisíc korun získám, nebo ztratím – to při troše velkorysosti ani nepoznám. A sledovat místo toho každý den burzu (ostatně indexy teď stejně za moc nestojí) nebo pohyby měn (které se už ani nemění natolik, aby pokryly ztrátu z poplatků a rozdíly mezi kurzy nákup/prodej) vlastně nestojí za to. Není už lepší vsadit na koníčky (pravděpodobnost zisku/výhry velmi podobná), neničit si nervy a užívat si života?

Máte termínový vklad?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).