Spočítejte si...

Zavřít

Skončí dohady o zdražení elektřiny před Ústavním soudem?

Energetický regulátor podle zástupců fotovoltaiky šíří hysterii a bude-li v tom pokračovat, bude to řešit Ústavní soud. Politici mezitím navrhují, jak zdražení eliminovat úplně.

Z proklamovaného skokového zdražení elektrické energie v příštím roce nakonec nejspíš zbude jenom torzo. Politici totiž po delší době přešlapování odkrývají karty. Překvapivě se trumfy objevily v rukou hned dvou nejvýraznějších členů současné vlády – premiéra a ministra financí. Miroslav Kalousek navrhuje zpětně zpoplatnit energetickým podnikům emisní povolenky, které jim stát v roce 2009 štědře věnoval.

V létě v roce 2009 se sněmovna vzdala příjmů z emisních povolenek za 100 miliard korun. Nepokládám to za správné, tyto peníze mohou vykompenzovat hrozící nárůst cen elektřiny. Není ospravedlnitelné dávat zdarma elektrárenským společnostem 100 miliard. Nebudeme dávat takové dárky, když si to nemůžeme dovolit, řekl ministr Kalousek Českému rozhlasu.

Proti tomuto návrhu však vcelku ostře vystoupil premiér Petr Nečas, který ho označil za populistický a nereálný. A premiér sám ve spolupráci s ministrem průmyslu Martinem Kocourkem obratem přidal vlastní návrh. Tím je srážková daň, která by měla být uvalena na výrobce elektřiny tak, aby se návratnost investice do fotovoltaiky vrátila na původně stanovených 15 let (nyní se návratnost vlivem rychlého technologického rozvoje a vysokým výkupním cenám pohybuje kolem sedmi až deseti let).

Spolu se zavedením srážkové daně by se mohl zvýšit (až pětinásobně) poplatek za vynětí půdy pro fotovoltaiku ze zemědělského půdního fondu. Tím by se měly solární elektrárny přesunout tam, kam patří – na střechy a do vysloužilých technických areálů.

Po lehké mediální přestřelce se včera vláda sešla nad tématem k jednání a po něm premiér oznámil, že proti zdražování bude stát postupovat kombinací výše zmíněných opatření (tedy i pomocí prodeje povolenek). Konkrétnější ale nebyl a slíbil, že propočtů a čísel se dočkáme nejpozději 20. října. Ministr průmyslu Kocourek na tiskové konferenci po jednání alespoň uvedl, že se nárůst cen elektřiny musí podle vládních plánů dostat pod hranici 10 %.

Netrvalo dlouho a k návrhům zaujala stanovisko Česká fotovoltaická průmyslová asociace (dále asociace). Nezůstalo však jen u vyjádření k chystaným opatřením. Zástupci asociace také oznámili, že mají připravenou ústavní stížnost na Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten totiž podle zástupců asociace šíří hysterii svými pomýlenými odhady růstu ceny elektřiny.

Regulátor zaspal

Než se dostaneme k podrobnostem chystané ústavní stížnosti, zrekapitulujme si v krátkosti, kde má současná situace kořeny. Od roku 2005 platí v Česku zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Právě jeho znění ve spojení s technickým pokrokem stojí za současnou situací. Návratnost investice do fotovoltaiky se snížila z původních patnácti let až na polovinu, a v Česku se tak od konce roku 2008, kdy byly instalovány a zapojeny fotovoltaiky o celkovém výkonu necelých 65 megawattů, do konce září tohoto roku celkový výkon znásobil dvanáctkrát (viz graf níže).

Na tento vývoj však dostatečně nezareagoval ERÚ, který se sice nedávno ústy svého předsedy vyjádřil, že na situaci upozorňoval, avšak jestli, tak nedostatečně. Výkupní ceny může totiž podle doposud platného zákona snižovat ročně pouze o maximálně 5 %, což není v aktuální situaci adekvátní. ERÚ však měl z podstaty svého poslání před nynějším vývojem důrazně varovat a rezolutně požadovat včasnou změnu legislativy.

Stalo se, ale se zpožděním. Od roku 2011 bude 5% meziroční limit pro snížení výkupní ceny u fotovoltaik zrušen. V březnu tohoto roku byla totiž schválena novela zákona, která uvolňuje ERÚ u projektů s nižší než 11letou návratností investice (což fotovoltaiky nyní jsou) ruce. Kdyby toto bylo učiněno již dříve a ERÚ mohl reagovat na vývoj na trhu, neměli bychom nyní problém.

Za spotřebovanou elektrickou energii platí každý z nás příspěvek na obnovitelné zdroje (OZE). Ten v současnosti dělá zhruba 16 haléřů za KWh a právě jeho rapidní růst pro příští rok způsobí nárůst ceny pro konečné spotřebitele. Jak skutečně poroste, zatím nikdo neví, bude se odvíjet od celkového množství instalovaného výkonu elektráren vyrábějících proud z OZE (fotovoltaika, větrné, vodní elektrárny atd.). Největší podíl na růstu má právě fotovoltaika, kolem které se od léta spouští mediální humbuk.

Ten je vyvolán odhadem Českého sdružení regulovaných elektroenerge­tických společností (ČEPS, ČEZ, E.ON, PRE), který hovoří o tom, že na konci roku 2010 bude výkon zapojených fotovoltaických elektráren dosahovat 2495 megawattů. Zdražení elektřiny by tak podle tohoto odhadu přesahovalo v příštím roce 20 %. Chytají se toho média a průšvih s fotovoltaikou je na světě.

Se znalostí zářijových čísel můžeme ale již nyní s největší pravděpodobností napsat, že takto temný scénář je vyloučený a že tedy šlo o humbuk značně přehnaný. Na konci září byl celkový instalovaný výkon fotovoltaiky 795,90 megawattů. Aby se tedy výše zmíněná prognóza naplnila, musel by být ve zbývajícím čtvrtletí zapojen více než dvojnásobek doposud instalovaného výkonu. To je nereálné.


Zdroj: web ERÚ

Zhodnotí počínání ERÚ Ústavní soud?

Přesto se růstu příspěvku na OZE nevyhneme. Podle aktuálního odhadu ERÚ poroste ze současných cca 16 haléřů za KWH na 50 až 55 haléřů. Pro domácnosti tak úřad aktuálně kalkuluje se zdražením od 11,5 do 12, 6 %, pro podniky má cena elektřiny vzrůst o 16,5 až 18,4 %. Odhady vycházejí z předpokládaného zapojeného výkonu fotovoltaik na konci roku v celkovém objemu 1400 až 1600 megawattů.

Právě tato čísla se výrazně nelíbí fotovoltaické asociaci. Podle jejich analýzy není v silách investorů do konce roku zapojit celkový výkon vyšší než 1200 megawattů. Stále a konzistentně tvrdíme, že všechny obnovitelné zdroje energie způsobí zdražení 7 – 8 %,  přičemž fotovoltaika samotná pouze 5–6 %. Náš výpočet se od ERÚ liší o cca 200 až 400 MWp, což je značný rozdíl, a proto odhad ERÚ tak ostře rozporujeme. ERÚ v tomto ohledu těžce selhává a je dobré se zeptat, jestli se jedná pouze o nekompetentní přístup či důsledek loby velkých elektrárenských koncernů, konstatuje prezident asociace František Smolka.

Kromě celkového zapojeného výkonu zpochybňuje asociace také celkovou spotřebu v České republice za rok 2010. V roce 2008 byla spotřeba 60 TWh. V roce 2009 (hlavní rok krize) byla spotřeba 57 TWh. Letos byla spotřeba za 1–6 cca 29,8 TWh a vše směřuje opět k 60 TWh. Nicméně ERÚ použil pro výpočet zcela nepochopitelných a naprosto zavádějících 54 TWh, říká Smolka. Za ERÚ tento výrok komentuje mluvčí Jarmila Lehnerová: V současné době probíhají jednání a konzultace s Českou fotovoltaickou průmyslovou asociací a vstupy pro výpočty se vyjasňují. I celková roční republiková spotřeba je určující pro výpočet růstu klíčového poplatku za OZE. Dává se totiž do jmenovatele výpočtu, a platí u ní tedy, že s jejími nižšími hodnotami roste poplatek.

Asociace zpochybňuje také příspěvek ostatních obnovitelných zdrojů k plánovanému zdražení. Podle odhadu ERÚ, který asociace analyzovala, má totiž poplatek (a tedy instalovaný výkon) násobně růst i u dalších obnovitelných zdrojů energie. U větrných elektráren ze 115 na 474 mil., ale instalovaný výkon letos narostl o 15 %, uvádí asociace konkrétní příklad.

Všechny tyto argumenty jsou důvodem, pro který asociace připravila ústavní stížnost. Pokud by byl odhad ERÚ chybný a nereflektoval by reálnou situaci na trhu, dojde k naprosto zbytečnému zvýšení cen, které pocítí koncoví spotřebitelé.

A proč asociace přistupuje rovnou k ústavní stížnosti? Cenové rozhodnutí ERÚ je po právní stránce právním předpisem, a ten není možné napadnout nikde jinde než před Ústavním soudem, říká Luděk Šikola, který asociaci právně zastupuje.

V prosinci bude jasno

Definitivní rozhodnutí o výši příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů oznámí ERÚ na konci listopadu. Vedle konce dohadů o velikosti zdražení elektřiny v příštím roce se rozhodne také o tom, zdali asociace ústavní žádost skutečně podá. Kdyby definitivní cenové rozhodnutí ERÚ vypadalo tak jako to nynější, tak bychom ústavní stížnost podali, uzavírá Šikola.

Nicméně, když se vrátíme k samotné ceně elektřiny, tak ta není samozřejmě složená jen z příplatku na obnovitelné zdroje. Cena silové elektřiny (tedy zhruba polovina celkové ceny elektřiny) by v příštím roce měla minimálně stagnovat a může dojít i k jejímu poklesu. Například analytik společnosti PPF Petr Novák nám již dříve řekl: Podle mého názoru by mohla meziročně klesnout zhruba o 6 % (pomohlo i posílení koruny vůči euru) a bude tak částečně kompenzovat růst ceny z titulu růstu podpory OZE.

Předejít vyššímu zdražení můžete případně i změnou dodavatele elektřiny. Například pražská rodina, která zatím neměnila dodavatele, může přechodem k nejlevnější dostupné nabídce ušetřit ročně při spotřebě 2500 KWh 900 korun. A již taková úspora by při této spotřebě vyrovnala zhruba 8% zdražení.

Anketa

Jak by politici měli předejít velkému zdražení elektřiny?

Daň na fotovoltaiku ano, peníze z povolenek lze využít lépe

Na to, zda by vláda měla spíše zavést srážkovou daň na výrobce solární elektřiny, nebo zdražení pokrýt z prodeje emisních povolenek jsme se zeptali Jiřího Jeřábka z občanského sdružení Centrum pro dopravu a energetiku, který se zabývá obnovitelnými zdroji energie.

Před konečným schválením rozsahu vládních opatření směřujících proti zdražení elektřiny je potřeba počkat do konce roku na to, o kolik by elektřina měla skutečně zdražit. Publikované odhady se lišily i o deset procent. 

Vhodným řešením je speciální jednorázová daň, která narovná rozdíl mezi výkupní cenou a skutečnými výrobními náklady velkých solárních elektráren, jež byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010, na rozumnou úroveň, jakou zákon původně plánoval. 50% daň navržená ČSSD je naprosto nadsazená. 

Výnosy z prodeje emisních povolenek by měl stát použít účelnějším způsobem než na kompenzace cen elektřiny. Např. na pokračování programu Zelená úsporám, kdy každá koruna vydaná státem v tomto programu vyvolává mnohem větší investice soukromého kapitálu, podpoří místní firmy, zaměstnanost a samozřejmě sníží i znečištění a výdaje za nákup energií a paliv. Zároveň by měl stát zamezit rozdávání emisních povolenek zdarma energetickým společnostem. To neovlivní cenu elektřiny, ale alespoň odčerpá část obrovských zisků ČEZu. Vysoká marže a zisk ČEZu ovlivňují výši ceny více než podpora obnovitelných zdrojů.

45 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 10. 2010 15:20