Simulantů je méně, lidé raději pracují i v nemoci

Nová úprava nemocenského pojištění, která je platná od loňského roku, nese první ovoce. Počty simulantů oproti předcházejícím rokům sice klesají, z druhé strany se zároveň zvyšují počty těch, kteří si nemocenskou nemohou dovolit a raději pracují s chřipkou.

Pod drobnohledem

V loňském roce 2009 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) provedla 142 921 kontrol   práce neschopných – nemocných osob. Nejvíce se naběhali kontroloři v Praze, kde bylo zkontrolováno 21 136 pacientů. Ani Moravskoslezský kraj nezahálel, zkontroloval loni celkem 16 897 případů práce neschopných osob. Pomyslnou třetí příčku v počtu kontrol si v roce 2009 držel Středočeský kraj, kde bylo dodržování léčebného režimu zkontrolováno celkem v 15 204 případech. Na základě všech těchto provedených kontrol, vydaly okresní, městské a Pražská správa sociálního zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) celkem 2 836 postihů za porušení léčebného režimu. To znamená, že téměř 2 % zkontrolovaným pacientům byla snížena nebo dokonce úplně odebrána nemocenská. Podobné téma: Těhotná a nezaměstnaná? S mateřskou nepočítejte

Oproti tomu v loňském roce vyrazili kontroloři do terénu dokonce 192 tisíckrát. O nemocenskou v důsledku porušení lékařského režimu tehdy přišlo 5000 zaměstnanců, v roce 2007 to dokonce bylo až 7000 osob. V praxi to znamená, že zatímco loni byla snížena nebo odebrána nemocenská dávka téměř 2 % lidí, v roce 2008 přišlo o finanční pomoc v nemoci 2,7 % zkontrolovaných pracovníků. Čtěte také: Důležité změny v sociálním pojištění k 1. lednu 2010

Srovnání počtu vykonaných kontrol v roce 2008 a 2009 lze však jen těžko objektivně posuzovat. Počet kontrol klesají v souvislosti se změnou vyplácení nemocenské, kdy od loňského roku první tři dny nedostává pacient nic a následně je mu vyplácena náhrada mzdy do 14 dne nemoci zaměstnavatelem. Zaměstnavatel má tak právo během těchto dvou týdnů zkontrolovat svého nemocného zaměstnance sám.

Zajímavostí, na kterou spousta pacientů zapomíná, je i fakt, že nemocenskou lze odebrat dokonce zpětně. Mimo odebrání či snížení nemocenské se také v loňském roce zaměstnanci OSSZ/PSSZ/MSSZ zabývali ukončením pracovní neschopnosti, pokud shledali, že z lékařského hlediska není důvod pro její další trvání, a to i přesto, že ošetřující lékař dočasnou pracovní neschopnost neukončil sám. Čtěte také: Přiznáváte jako OSVČ minimální příjmy? Vašim nejbližším se to nemusí vyplatit

Ukončit pracovní neschopnost v loňském roce bylo nařízeno u 1053 případů. Nejčastější snaha, zůstat i nadále na neschopence, přestože z lékařského hlediska k tomu neměl zaměstnanec důvod, byla zaznamenána ve Zlínském kraji, kde bylo takto nařízeno ukončit nemoc ve 300 případech. Naopak žádnou pracovní neschopnost předčasně neukončili v Jihočeském kraji. Pouze v jednom případě to bylo nařízeno v Praze a v Karlovarském kra­ji.

Kontroly se zpřísňují

Změna ve způsobu vyplácení nemocenské také sebou přinesla celkové zpřísnění průběhu kontrol. Tato změna sebou přinesla vyšší sankce za porušení jak pro pacienty, tak – v případě pochybení -  i pro lékaře.  Při kontrolách pracovníci ČSSZ provádí především následující:

• Kontrolu léčebného režimu, který byl stanoven ošetřujícím lékařem.
• Kontrolu, zda se pacient zdržuje v místě pobytu, který má uveden na dokladu o pracovní neschopnosti. Pacient může změnit místo pobytu, ale pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře.
• Kontrolu dodržování doby a délky případných vycházek, pokud jsou lékařem stanoveny. O tom, jestli vycházky pacient dostane a v jakém rozsahu, rozhoduje ošetřující lékař. Tento údaj se vždy uvádí na neschopence.
• Kontrolu provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce.

Na co si dát pozor

Pryč jsou ty časy, kdy se šlo vymluvit na funkční zvonek. Pokud tedy nechce mít pacient potíže, je nutné si opatřit zvonek jmenovkou a nezapomenout u lékaře uvést platnou adresu, kde se bude v době nemoci zdržovat. Návštěvu kontroly lze očekávat na základě výběru samotných pracovníků ČSSZ nebo z podnětu zaměstnavatele či ošetřujícího lékaře nebo úřadu práce. Prvních 14 dnů  má právo pacienta zkontrolovat zaměstnavatel, ale je možné, že se i v tomto případě setkáme s kontrolou ČSSZ. Zaměstnavatel je totiž o to může požádat. Čtěte také: Jak na státní pomoc, když jste v nouzi

Kontrola pacientů – nový byznys v Čechách

Od začátku roku 2009, kdy vešla v platnost změna ve způsobu vyplácení nemocenské, a umožnila tak zaměstnavatelů kontrolovat své zaměstnance, vzniklo desítek nových firem, které se zaměřily na odhalování simulantů. Své služby v této oblasti také začaly nabízet personální agentury nebo detektivní kanceláře. Ceny za kontrolu zaměstnanců se pohybují například kolem 250 Kč za osobu. Za tuto cenu jsou zaměstnavatelům schopni do dvou dnů zkontrolovat nahlášeného  pracovníka. Pokud chce zaměstnavatel kontrolu provést dříve, například do 4 hodin po objednání, pak si musí připlatit extra příplatek 550 Kč.

 Existují však také společnosti, které si účtují ne od osoby, ale od hodiny. Velké společnosti využívají dokonce speciální paušální ceny. Kdy se dohodnou na pravidelném paušálním poplatku, za který agentura chodí kontrolovat pacienty dle přání jejich zaměstnavatele. Firmy, které chtějí kontrolovat své zaměstnance, mají však i jiné možnosti než pouze využívání drahých služeb agentur. Mohou využít i interní zdroje vlastního personálu, kdy se kontrola nemocných stane součástí pracovní náplně jiného zaměstnance. Jako motivace za odhalení pak slouží vidina slíbené odměny. Využít však diskrétní neosobní služby externí firmy, je z hlediska osobních vztahů  snadnější, protože ve většině případů je představa, že kontrolujete kolegyni z vedlejší kanceláře, více než nepříjemná. Pokud chce zaměstnavatel provést kontrolu a nechce platit agenturám, ani využít služeb jiného svého zaměstnance, má možnost bezplatně požádat o kontrolu ČSSZ. Musí však počítat s tím, že kontrola neproběhne obratem, tak jako kdyby si to na to najal specialisty.

Bojí se Češi zůstat na neschopence?

Přestože nás sužuje chřipková epidemie, na konci roku bylo nemocných mnohem méně než v roce 2008. Alespoň podle počtu neschopenek… Že se vám to nezdá, protože kolem vás jsou samí lidé s červenými nosy a kapesníky v ruce? To bude tím, že počet nemocných se možná nesnížil, ale pouze přibylo těch, kteří odmítají jít na neschopenku. Například v Olomouckém kraji bylo letos ukončeno 87 604 neschopenek, zatímco v roce 2008 bylo v témže roce ukončeno 136 370 pracovních neschopností. Čtěte více: Státní sociální podpora 2010

Lidé si často přicházejí do ordinací pro léky, ale na neschopence odmítají zůstat. Někteří dokonce zamíří místo k lékaři rovnou jen do lékárny a naordinují si přesnou diagnózu sami, protože nechtějí  zůstat doma. Je možné, že k tomu přímo motivuje změna ve výplatě nemocenské i hospodářská krize. Lidé se obávají, že přijdou o práci a řada z nich si tak zkrátka nedovolí stonat.  Také první tři dny nemoci, které jsou neplacené, jsou často pro mnohé zaměstnance motivací zůstat raději v práci s kapesníkem v ruce. Přitom například při akutním zánětu dýchacích cest jsou právě první tři dny nemoci nejdůležitější.