Odpověď na názor

Moje kolegyně mě šikanovala na pracovišti 6 let. Všichni to věděli, ale nikdo se mně nezastal. Za jejími zády ovšem ano – to jsem slyšela i názor, že „takové lidi je třeba řezat bičem“. Když jednou prohlásila, že jí někdo dělá zásahy do jejich programů a že si dovede představit, kdo to je, to už jsem nevydržela ani já a řekla jí, že nikdo z nás to rozhodně nebyl. Nic se pochopitelně nevyřešilo, protože se tenkrát nevedly logy. Ona říkala – „vidíte, já jsem to říkala, že se na to nepřijde, kdo to byl“. Vyhodili nás obě při reorganizaci.
Nový šéf byl můj známý, ale myslím, že dost trpěl mindráky. Strašně rád předváděl, jak je výborný programátor a se mnou jednal tak, že mi např. předhodil 1000 stránkovou knihu s Excelem a řekl mi,ať se naučím dělat makra. Obzvláště rád mi dával akutní úkoly ke konci pracovní doby, a musela jsem s ním sedět třeba do deseti v práci. Nebo v pátek, kdy jsme měla odjet z Prahy s mojí zahraniční návštěvou a on to věděl, mi dal úkol, který jsem nemohla splnit – vytisknout mzdové lístky pro jinou firmu na tiskárně, kterou bylo nutno přeštelovat, sledovat, zda se nezasekává a ještě to tisknout vzdáleně, bez možnosti cokoliv opravit, když se lístky v tiskárně pomuchlají. Všichni IT technici si odešli domů a já zůstala v pátek ve firmě jako poslední. Samozřejmě to dopadlo tak, že se to nedalo vytisknout a já jsem odešla. Když jsem to telefonovala šéfovi,řekl mi, že bych si měla uvědomit, kdo mě platí,apod. Vrchol byl, když po mně chtěl napsat program, kompatibilní s aplikací jiné firmy, přitom věděl, že to neumím. On se mi chlubil, že on nemá problém to zařídit se šéfem oné firmy, aby to někdo udělal u nich, a když jsem se ptala, proč to neudělá, řekl mi, že chce, abych to udělala já. A na závěr mi dal šibeniční termín. Dala jsem výpověď, přestože se všemi ostatními zaměstnanci firmy jsem měla výborné vztahy a práce mě bavila..