Nevím, kdo si v dnešní době lajskne simulovat a hodí se marod. Naopak, lidé se k lékaři bojí chodit a jdou tam až když je pozdě, léčba se pak velice prodražuje. Nemoc občana nezatíží jen v podobě almužny (a první dny vůbec zdarma), ze které nepokrýje základní platby domácnosti (nájem či hypo, elekřina, plyn, topení, jídlo …), ale třeba i krácení dovolené, nenárokových odměn atd. Jo, pokud vás vystříhají z auta a ležíte půl roku na Aru, tam se asi neschopence nevyhnete a dovolenku na ni i se zpětnou platností nevypíšete.
Znám dost lidí, co skončili poslední dobou díky neustále stoupajícím a hlavně nesmyslným nárokům zaměstanavatelů v blázincích, v lepším případě dali výpověď sami. Ono když např. pracujete s kvalitními polistopadovými zákony a každý si zákon vykládá po svém nebo aby v Praze mohli vykazovat nějakou činnost, tak neustále vymýšlejí často vyloženě nesmyslnou práci těm dole na venkově, tak ten člověk dole je fakt za zcvoknutí. Nebo ve velkých společnostech levá neví co dělá pravá, někde se udělají personální audity s předem daným cílem vyházet 20 % lidí, aniž by se tam tito lidé flákali, pak se zbytek firmy svíjí v křečích, aby pak nabrali 25 % lidí, aby to mohlo jakž takž fungovat jako to fungovalo před auditem. Někdy mi připadá, že pravice tu chce dokázat, že po socialisticku to zkrátka nejde, že vše se musí dělat zbytečně složitě, i když by to šlo jednodušeji.
Občas si na netu něco objednám. Následuje telefon, jestli uvedené opravdu chci. Ano chci. Po nějaké době další telefon, že to nemá ani dodavatel, i když na netu byla informace „skladem“. Tak vybírám něco jiného. Další telefon či mail, že to posílají. Když to dlouho nejde, ptám se na osud. Jé, ono nám to tady někde zapadlo, ještě dnes to odesíláme. Po nějaké době mne ráno budí telefonem jakási přepravní společnost, že mají pro mne zásilku, kterou jsem ale požadoval dodat poštou, protože se přes den v místě bydliště nevyskytuji, tak abych si ji mohl vyzvednout až budu doma. V určenou dobu čekám, nic se neděje. Odjíždím tedy z domu a večer mám lístek, že mne nezastihli. Volám tedy na sdělené tlf. číslo, nikdo to tam nebere. Zkouším opakovaně, dívám se i na web přepravce, žádný kontakt pro náš region tam nemají, nová, „uživatelsky přívětivá podoba“ Zlatých stránek ví taky prd. No, po nějaké době se tam dovolávám a dohaduji se na osobním vyzvednutí v depu, ještě se ujišťuji, že zásilku nevrátí odesilateli, i když by měli. Po všech těhle peripetiích zásilku skutečně přepravce nevrátil a já ji mám! Doma ji rozbalím a obsahauje něco jiného! Píšu mail, je to už měsíc a žádná odpověď. Naštěstí šlo jen o cca 250,– Kč za zboží a přes 100,– Kč za přepravné. Něco ze zásilky se využít dá, příště zkusím jiný obchod.
Další věc: potřeboval jsem něco k topení a něco k splachovači. Výrobci náhradní díly vedou, ovšem neobchodují s „normálními“ lidmi. Musím se tedy obrátit na velkoobchod, který je schopen dodávku zboží zprostředkovat. Ještě se vyjadřuji, že takovéto prostředníky nemám moc rád, že to zbytečně prodražují a hlavně po převratu tyhle socialistické mezičlánky byly velice kritizovány a odsuzovány. Tentokrát zboží dorazilo v pořádku, dostávám jej v krabicích s dodejkami přímo od výrobců, kteří jej nemohli zaslat přímo mne. Jaký je v tom rozdíl, napsat adresu na mne nebo na obchod? Chápal bych, když v zásilce bude zboží ještě pro 5 dalších zákazníků, ale šlo o náhradní díly, které obchod normálně neodebírá a tak v obou obchodních případech šlo jen a jen o vykrytí mých požadavků.
Když vídávám, jak mnohé obchody jsou zásobovány kusovými zásilkami od jednotlivých přepravních společností, „nepřijde zboží“ v podobě celého náklaďáku, jak tomu bývalo za socíku, pak se nedivme, že je všechno tak drahé. To jsem ale odbočil, ale je to stále o novodobém bordelu, proč to dělat jednoduše (a levně), když to jde složitě (a draze). A v takových podmínkách pracovat …
Pro experta Jezevce: Otrokářství již bylo zrušeno. Jsme (nebo bychom rádi byli) civilizovaná společnost 21. století a nějakou Ameriku si strčme kamsi. . O jejich úrovni snad hovoří jejich zdravotní pojištění, kdy miliony lidí nejsou pojištěny. Dá se vůbec mluvit o vyspělé společnosti? Domnívám se, že až budou mít i pracovní právo na úrovni civilizovaného světa, bude to za sto let a budou tomu tleskat, jako kdyby objevili Ameriku. Tím se nezastávám nemakačenků, ale dovolí si dnes v práci někdo nemakat? Spíš je otázkou, zda někdo produkuje něco hodnotného a to po něm zůstane nebo zda vyrábí tabulky, hlášení a statistiky či jinak ničí hlavně papír a toner, které se brzy skartují a nikdo tuto „důležitou“ práci postrádat nebude.
