Spočítejte si...

Zavřít

Šetřte na daních s životním pojištěním!

Pátrali jsme za vás, co se skrývá pod daňově zvýhodněným životním pojištěním: jaké je nejnižší pojistné, kdy můžete s pojištěním začít a kdy nejpozději skončit, co je pojištěno v hlavním pojištění a jaká připojištění si můžete přidat.

Kdy poprvé? Kdy začít?
Daňové zvýhodnění životního pojištění bylo zavedeno novelou zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, s účinností od 1. ledna 2001. Na zvýhodnění je nárok podle § 15 odst. 13) a v daňovém přiznání (pokud se formulář nezmění) jej budete uvádět v oddílu 8 do řádku 138. Daňové zvýhodnění se poprvé týká zdaňovacího období roku 2001. To znamená, že teprve začátkem roku 2002 budete moci uplatňovat nárok na daňové zvýhodnění za životní pojištění, které jste si platili v roce 2001. Radostnou zprávou je, že můžete mít daňovou úlevu jak na penzijní připojištění, tak na životní pojištění. Pokud máte penzijní připojištění s úložkou vyšší než 500 Kč měsíčně, už víte, jak na to.

Pro ostatní dodávám: Kdo je zaměstnancem a daňové přiznání nepodává, uplatní svůj nárok u zaměstnavatele do poloviny února, při „ročním zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků“ (promiňte tu šroubovanou řeč, tak to je v zákoně). Ostatní poplatníci fyzické osoby – to jsou lidé se zdanitelnými příjmy z jiných zdrojů než zaměstnání – vyplní daňové přiznání typu B (podává se do konce března). Daňové zvýhodnění životního pojištění může uplatňovat pouze každý sám na sebe, ne tedy například manžel na manželku, která nemá vlastní příjmy. Ani rodiče na děti. Daňové zvýhodnění nemohou získat ani důchodci, kteří nepracují (neplatí totiž daně). Důchodce, který si přivydělává podnikáním, nárok na daňové zvýhodnění životního pojištění má. Jak by to bylo s dítětem či mladistvým daňovým poplatníkem, si nejsem jistá, domnívám se ale, že by zvýhodnění mohli uplatnit na pojistky, které mohou sami uzavřít (např. u některých pojišťoven od 15 let), pokud mají své vlastní příjmy. Být daňovým poplatníkem nám umožňuje způsobilost mít práva a povinnosti, která vzniká narozením a končí smrtí.

Jste-li dospělí a máte zdanitelné příjmy, určitě můžete se zvýhodněným životním pojištěním začít hned, pokud jste to ještě neudělali. Opravdu vřele doporučuji každému, aby této výhody využil. Spořivost je podle našich babiček chvályhodná vlastnost, vzpomeňte si na skákání pro pírko přes plot. Až budete v důchodu, budou se vám jakékoli, i nevysoké, úspory hodit. Samotný státní důchodový systém určitě plnohodnotné příjmy nezajistí, nedělá to už ani teď. Na spoření v bance nebo doma do polštáře žádné zvýhodnění nedostanete, není tedy proč váhat. Pojišťovnám se jistě také bude líbit, když nenecháte vše na poslední chvíli.

Pokud však přece jen budete váhat, vezmou vás rády jistě i koncem roku, podobně jako až do konce loňského roku se penzijní fondy snažily získat co nejvíc dalších klientů do penzijního připojištění. Nezapomeňte ale, že u opravdového životního pojištění potřebujete čas na jednání a prozkoumání vašeho zdravotního stavu. Nechejte si tedy aspoň 2 měsíce časovou rezervu, jinak byste se třeba nakonec museli spokojit s takovým pojištěním, u kterého se zdravotní stav nezkoumá. Na zvýhodnění se budou započítávat platby pojistného, které zaplatíte do 31. 12. První pojistné se u pojišťoven většinou dá zaplatit v hotovosti, další pojistné a mimořádné vklady nejspíš budete muset platit bezhotovostně (přes bankovní účet, nebo poštovní poukázkou). Připomínám už teď: při platbě z účtu se počítá datum, kdy budou peníze pojišťovně připsány na její účet. Banky si na konci roku dávají limit, do kdy musí být podány příkazy k úhradě, posledního prosince už to nestihnete. Při platbě poštovní poukázkou platí datum (a hodina) podání peněz na poště; hlavní pošta v Praze mívá otevřeno dlouho do noci, jinde to může být horší.

Co dále říká zákon?
Daňové úlevy se vztahují na „pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a na důchodová pojištění“. Co to znamená? S jistou nadsázkou se dá říci toto: Daňové zvýhodnění životního pojištění se týká jen takových druhů pojištění, ve kterých si spoříte na dobu, kdy budete brát důchod ze státního sociálního zabezpečení. Netýká se tedy vůbec rizikových pojištění (to je pojištění jen „na smrt“), ani připojištění k hlavnímu pojištění. Pokud pojišťovny až dosud u životního pojištění „se spořením“ ukrývaly platby za připojištění či na své správní náklady do souhrnné výše pojistného, budou muset odkrýt karty. Začátkem příštího roku by totiž měli všichni pojištění dostat potvrzení o výši zaplaceného pojistného, na které zákon připouští uplatnění daňové úlevy. Zpravidla potvrzení dostanete automaticky, někde možná jen ti, kdo si požádají – zjistěte si včas, jak to je u vaší pojišťovny.

Pojištění musí být uzavřeno minimálně na 5 let (v zákoně se píše „60 měsíců“). Konec pojištění může být nejdříve v roce, kdy dosáhnete 60 let věku. Může být stanoven i na dobu pozdější. Nezáleží na tom, jestli budete uspořenou částku vybírat jednorázově, nebo si necháte od pojišťovny vyplácet důchod.

Od daňového základu (pozor, ne tedy od daně, kterou máte platit!) si můžete odečíst až 12 000 Kč za rok. Podmínkou je, že si pojistné platíte sami, tedy zpravidla z peněz již zálohově zdaněných. Pokud patříte mezi těch poměrně málo šťastlivců, kterým životní pojištění platí zaměstnavatel nebo dokonce úplně někdo jiný (ve smlouvě je jako pojistník uvedena jiná osoba než vy, ať už právnická nebo fyzická; třeba váš dědeček) nemůžete nárok na daňové zvýhodnění uplatnit. Nejdříve byste si museli změnit smlouvu tak, aby platila formulka: JÁ = pojištěný = pojistník = poplatník daně z příjmu fyzických osob. Samozřejmě nemusíte peníze od zaměstnavatele nejdřív inkasovat na prkno, a pak nést do pojišťovny. Pojistná smlouva musí odpovídat podmínkám zákona; tok peněz může být i takový, že vám zaměstnavatel platbu pojistného při výplatě „strhne“ a odešle sám na účet pojišťovny, který jste mu zadali. Podobně sotva kdo bude zkoumat, jestli vám dědeček nedal k narozeninám peníze a vy si z nich zaplatili pojištění.

Plateb, které by vám zaplatil zaměstnavatel, se podle zákona týkají jiné výhody. Zaměstnavatel si může uplatnit do svých nákladů až 8 000 Kč ročně za pojistné placené zaměstnanci, bez ohledu na výši jeho příjmu (možnost uplatnit pojistné placené za zaměstnance na soukromé životní pojištění je v zákoně o daních z příjmů v § 24 odst. 2 bod zo.) To je rozdíl proti penzijnímu připojištění, u kterého zaměstnavatelé musí hlídat příspěvky v poměru k hrubé mzdě zaměstnance, viz zákon o daních z příjmů, § 24 odst. 2, bod zj. Co by bylo hrazeno navíc, dával by zaměstnavatel ze zisku po zdanění. Pro vás však platí, že z příspěvku zaměstnavatele až do 12 000 ročně neplatíte daň z příjmu. Sociální a zdravotní pojištění z plateb na životní pojištění neplatíte ani vy, ani zaměstnavatel. Jinými slovy: Když si nebudete sami platit nic a zaměstnavatel vám zaplatí 12 000 ročně na životní pojištění, je to pro vás čistý příjem, bez daně z příjmu (ta by jinak byla až 32 % u lidí s příjmy nad 331 200 Kč ročně, u ostatních 15, 20 a 25 % podle výše příjmu). Můžete uzavřít i takovou pojistnou smlouvu, na kterou vám bude platit jen zaměstnavatel a vy sami si nebudete platit nic.

Kolik uspoříte?
To záleží na tom, kolik v tom kterém roce vyděláváte. Pojišťovny by měly umět zvýhodnění spočítat – některé na to budou mít v počítačích modelovací programy. Co vám řeknou ty, které dosud nechávají své pracovníky počítat na kalkulačkách, věru nevím. Snad svým lidem dají aspoň tabulky, ve kterých vám úsporu vyhledají. Na výpočetním systému pojišťovny záleží také to, jestli dokáže přijímat platby od pojištěných i od zaměstnavatelů na jedno pojištění. Slyšela jsem o tom, že některým by to mohlo dělat potíže a musely by s klienty uzavřít dvě pojistné smlouvy. Tyto údaje Měšec nezjišťoval, budou se asi časem měnit tak, jak pojišťovny stačí své starší výpočetní systémy přizpůsobit znění zákona. Každopádně se bude muset platba posílat takovým způsobem, aby pojišťovna dokázala evidovat, kolik si platíte sami a kolik vám platí zaměstnavatel.

Až na trochu byrokracie navíc vás požadavek na uzavření dvou smluv nemusí znepokojovat. Pro daňové zvýhodnění se totiž sčítá pojistné zaplacené na všech pojistných smlouvách toho kterého daňového poplatníka, až do výše oněch, bohužel dost nízkých, 12 000 Kč ročně. To platí i pro ty z vás, kdo máte více pojistných smluv, které si platíte vy sami. Sami si můžete udělat výpočet daňového zvýhodnění s pomocí Měšce zde.

Co se stane, když nedodržíte podmínky zákona?
Samotné pojišťovně by předčasné ukončení daňově zvýhodněné smlouvy nemělo vadit více, než předčasné ukončení kterékoliv jiné smlouvy. „Potrestá“ vás tím, že vyplatí jen odbytné. Pokud jste ale čerpali daňové zvýhodnění, budete muset veškeré dosud uplatněné daňové odpočty „dodanit“. Co to znamená, když ve dvaceti uzavřete daňově zvýhodněné životní pojištění, každoročně si od daňového základu odečtete 12 000 Kč a ve svých čtyřiceti budete uspořené peníze nutně potřebovat, a vyberete si je? Pak musíte k daňovému základu v tomto roce připočítat 240 tisíc. A co to udělá s vašimi příjmy v tom roce? Pokud jste člověk s mírně nadprůměrnými příjmy (20 000 Kč měsíčně), rázem budou dvojnásobné! Budete platit daň, až se z vás bude kouřit. Zachránit vás může jen to, že se rozhodnete peníze nechat ležet v pojišťovně až do svých šedesáti, tedy v našem modelovém případě dalších 20 let, a jen se s pojišťovnou dohodnete, že nebudete dál platit pojistné. To vám asi moc nepomůže, když budete své peníze nutně potřebovat, viďte. Takže než uplatníte daňové zvýhodnění, buďte opatrní v případě, že míváte výkyvy v příjmech a žádné jiné úspory.

Dávky životního pojištění se zdaňují 15 % daní z příjmu (odečítá se to, co jste si zaplatili sami, daň je tedy jen ze zhodnocení). Pokud si však v odbytném předčasně vyberete příspěvky zaplacené zaměstnavatelem, budou zdaněny 25 % zvláštní sazbou daně z příjmu. Najdete to v zákoně o daních z příjmů, § 36 odst. 2 písm. d). Odvod daně za vás obstará pojišťovna.

Co říci závěrem, než se pustíte prohlížení do tabulky daňově zvýhodněného pojištění?
Daňově zvýhodněné životní pojištění je určitě krokem vpřed a využít by jej měl každý, kdo si to může dovolit. Měli byste si však nejdřív dobře rozmyslet, kolik si máte platit. To už se dostáváme do oblasti finančního plánování. Ti, kdo se vyznají ve firemním financování, vědí, co je „cash flow“ (tok hotových peněz). Nějaký podobný plán, nebo řekněme rozpočet, byste měli mít i každý sám pro sebe. A když máte rodinu, tím spíš. Platí určitá pravidla, kolik by měl člověk dávat na spotřebu (utratit v běžném měsíci), kolik si nechávat na krátkodobou rezervu, kolik na střednědobé potřeby v horizontu pěti až patnácti let a kolik na dlouhodobou potřebu (na důchod). Tato pravidla se spíš než od příjmů odvíjejí od výdajů a opět jsou značně individuální povahy, stejně jako celý výběr pojištění. Někdo chce mít v důchodu stejně jako dosud, jiný dokonce víc (bude konečně cestovat, koupí si domek na venkově…), jiný se spokojí s menšími výdaji, bude sedět doma u televizoru. Možná to pro vás je příliš složité a radši žijete na doraz. Zkuste dodržovat aspoň jedno pravidlo: Když získáte nějaké příjmy navíc, tak si aspoň polovinu z nich spořte, neutrácejte je hned.