Šest změn, které vám přinesla novela o nemocenském pojištění

Mezi záplavou změn, které přinesl nový rok, prošla poměrně bez povšimnutí také novela zákona o nemocenském pojištění. Co přináší?

Rok 2012 přinesl poměrně obsáhlý balík změn. Mezi novinky patří i novela zákona o nemocenském pojištění, kterou 20. prosince 2011 podepsal prezident Václav Klaus. Některé její důsledky média proprala důkladně, o jiných se moc nemluvilo. Přinášíme proto vybrané novinky.

Rozšíření skupiny nemocensky pojištěných osob

Nejvýraznější novinkou, kterou novela přinesla, je rozšíření okruhu pojištěných osob. Nově si nemocenské musí platit další osoby, které byly dosud účastny pouze důchodového pojištění.

Jedná se o společníky a jednatele společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost ještě jinou práci a jsou za ni odměňováni. Povinnost účasti na nemocenském pojištění se vztahuje analogicky i na členy družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo svůj pracovněprávní vztah a pobírají za ni odměnu.

Sjednocení povinnosti pro nemocenské a důchodové

Dále vznikla od nového roku povinnost účastnit se nemocenského a důchodového pojištění také členům kolektivních orgánů právnických osob, kteří jsou za tuto činnost odměňováni, a tento příjem se považuje za příjem ze závislé činnosti. Jsou to například členové představenstva či dozorčí rady akciové společnosti, členové výboru společenství vlastníků jednotek. Rovněž jsou nově pojištěni likvidátoři a prokuristé, pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, a vedoucí organizačních složek zahraničních právnických osob, které jsou v České republice zapsány v obchodním rejstříku, upřesnil výčet osob komentář České správy sociálního zabezpečení.

Pro zmíněné osoby platí, že nepřetržitá účast na pojištění trvá, pokud je sjednán měsíční příjem alespoň ve výši 2500 Kč. V opačném případě se jedná o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Tyto osoby jsou pak pojištěny pouze v těch měsících, ve kterých dosáhnou alespoň zmíněné hranice 2500 Kč. 

Vyjmenované osoby tedy musí od letošního roku odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Pokud výkon funkce trvá už od roku 2011, kdy povinnost účasti tyto osoby neměly, bylo jejich povinností se k ní přihlásit od 1.1. 2012. Zaměstnavatel měl pak povinnost jejich nástup oznámit do konce ledna. Toto oznámení zaměstnavatel nepodává, pokud jej již podal z důvodu účasti na důchodovém pojištění před 1. 1. 2012, vysvětluje zpráva ČSSZ s tím, že za zaměstnance malého rozsahu podává zaměstnavatel oznámení až v okamžiku, kdy jim poprvé vznikne účast na nemocenském pojištění. Lhůta pro oznámení pak běží do konce následujícího měsíce.

Odvody za dohody

Stejně jako novela zákona o nemocenském pojištění ovlivní plátce i důchodového, vzniká povinnost účasti na nemocenském a důchodovém pojištění také z titulu účinnosti novely zákoníku práce.

Konkrétně se změna dotýká osob, které konají práci na základě dohody o provedení práce (DPP). Ty jsou od ledna účastny nemocenského pojištění za ty měsíce, za které jim byl zúčtován příjem vyšší než 10 000 Kč. Za toto období je tedy zaměstnavatel povinen zaplatit a odvést pojistné na sociální zabezpečení. O tématu si více přečtěte v článku: Změna: od roku 2012 na dohodu odpracujete až 300 hodin ročně

V případě, že pracovník ve stejném měsíci pracuje u téhož zaměstnavatele na více DPP, účastní se pojištění, pokud částku 10 000 Kč přesáhne součet příjmů z těchto dohod.

Z dávek nemocenského pojištění se zaměstnanci, účastnému nemocenského pojištění na základě DPP, poskytují při splnění stanovených podmínek nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Ochranná lhůta ze zaměstnání zaměstnance činného na základě DPP neplyne, upozorňuje ČSSZ.

Omezení dobrovolné platby na důchodové pojištění

Novela také upřesnila znění zákona, aby nebylo možné ho vykládat tak, že dobrovolnou účastí na důchodovém pojištění lze navýšit procentní výměru důchodu. Dobrovolně si tak platit důchodové pojištění můžete pouze do vzniku nároku na důchod. Více jsme se tématu věnovali v článku: Vyplatí se dobrovolná účast na státním důchodovém pojištění?

Snížení administrativy se zaměstnáváním důchodců

V témže článku také vysvětlujeme další novinku. Tou je ulehčení zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají důchodce. Do minulého roku bylo nutné vést záznamy o všech zaměstnaných poživatelích starobního nebo invalidního důchodu. Trvala také ohlašovací povinnost pro zaměstnávání poživatelů starobního důchodu, kteří nesplňovali podmínku pro výplatu důchodu podle zákona o důchodovém pojištění.

Nově je nutné vést záznamy pouze o tom, zda zaměstnanec pobírá předčasný starobní důchod a podat o něm tzv. Hlášení o zaměstnávání důchodců.

Vracení splátek důchodu

Nově jsou také upravena pravidla pro vracení splátek důchodu. Zemře-li osoba pobírající důchod, je pozůstalý/pozůstalá manžel/manželka povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu, které byly připsány na účet zesnulého příjemce po dni, za který náležela poslední výplata důchodu zemřelého, uvádí zpráva ČSSZ s tím, že pokud prostředky nelze vrátit například z důvodu omezených práv dispozice s účtem zemřelého, stává se tato splátka dluhem zemřelého, který je předmětem dědického vypořádání.

Tématu se budeme detailněji věnovat v samostatném článku.