Spočítejte si...

Zavřít

Sektor družstevních záložen se rozpadá. Mají kampeličky ještě naději?

Od roku 2012 se sektor záložen kvůli krokům ČNB výrazně otřásá a spekuluje se, zdali vůbec záložny na našem trhu přežijí.

Počet záložen na českém trhu výrazně klesá. Zatímco v roce 1999 jich na českém trhu působilo 127, o rok později jich na českém trhu kvůli vlně krachů zůstalo jen 73. Od této doby jejich počet vytrvale klesal, v roce 2009 jich bylo 17 a v současnosti jejich počet spadl ke 12 záložnám. Navíc trh záložen v posledních 2 letech prodělal výrazné otřesy, které daly za vznik spekulacím, především ze strany manažerů některých záložen, zdali ČNB chce tento sektor zničit.

Rekapitulace

Trochu si zrekapitulujeme, jak probíhal tah České národní banky na záložny od roku 2012. V roce 2012 odňala Česká národní banka licenci spořitelnímu družstvu UNIBON. Důvodem k tomuto kroku byl objem nesplácených úvěrů. Záložna kvůli nedostatečnému vyhodnocování rizika musela tvořit opravné položky a dostala se do hlubokých ztrát. Tématu záložny UNIBON jsme se věnovali v článku: Aktualizováno: Spořitelní družstvo UNIBON je bez licence, půjde do likvidace

Osudovým rokem pro současný trh záložen byl ale rok 2013. ČNB zahájila v dubnu nucenou správu na Metropolitní spořitelní družstvo (MSD), zavedla také předběžné opatření na záložnu WPB Capital. Zatímco WPB mohlo v tomto období vyplácet peníze na vkladech klientů (nesměla ale další vklady přijímat), MSD byly zablokovány hlavní účty, čímž možnost vyplácet vklady se velmi omezila, lidé tak měli blokované své úspory.

Případ MSD

Oba případy byly velmi zajímavé a unikátní. V případě MSD existovaly ze strany ČNB pochybnosti, že pomocí fiktivních úvěrů docházelo k vyvádění peněz z družstva. Ač s tímto názorem můžeme nesouhlasit, pochybnosti ohledně své úvěrové politiky vyvolávala i sama záložna. V článku Aleše Tůmy, analytika společnosti Partners, se například uvádí, že podíl klasifikovaných úvěrů dosáhl u MSD méně než 1 %, což je číslo z „říše snů“ i pro velké banky na našem trhu. Průměrně se přitom podíl klasifikovaných úvěrů držel u záložen kolem hodnoty 20 %.

Je také zajímavé, že v rozhovoru s Petrem Jánským, předsedou představenstva Metropolitního spořitelního družstva, nám bylo řečeno úplně jiné číslo, nesplácivost je údajně několik procent. Podle Jana Zavřela, člena představenstva Metropolitního spořitelního družstva, dosahovaly klasifikované úvěry celkem 11,6 % a z toho pochybné a ztrátové úvěry dosahovaly 1,4 % všech úvěrů. Více najdete v jeho článku: Co se skutečně stalo v Metropolitním spořitelním družstvu?

Šermování s procenty a špatná klasifikace je u úvěrů velmi nebezpečná a může to vypadat tak, že v záložně neexistovala relevantní metodika, která by vhodně klasifikovala „vadné“ úvěry. Dne 18. prosince agónie skončila a ČNB odebrala MSD licenci.

Na druhé straně byla záložna zisková a je otázkou, zdali odebrání licence skutečně přispělo ke stabilitě bankovního sektoru a především, zdali nebyla způsobena škoda Fondu pojištění vkladů. Podle informací z Hospodářských novin totiž po nucené správě nesplácivosti úvěrů narostla až k 90 %. Čtěte více: Zadržení prostředků MSD způsobilo škodu Fondu pojištění vkladů 

WPB Capital: porušila ČNB zákon?

U WPB Capital byla situace také komplikovaná. Představitelé záložny byli vzájemně rozhádaní, což záložně zrovna neprospělo při komunikaci navenek. Na druhé straně však finanční ukazatele záložny působily věrohodně, neexistovaly zde nějaké faktické pochybnosti, že by se v záložně špatně klasifikovaly úvěry či vyváděly peníze.

Do záložny měla také vstoupit investiční skupina Arca Capital, vstup však byl podmíněn zrušením předběžného opatření. Pokud by byly finanční výsledky WPB Capital skutečně tak špatné, proč by do záložny chtěla vstupovat jedna z nejvýznamnějších finančních skupin u nás? Ale i bez tohoto fondu dosahovala kapitálová přiměřenost záložny 18 % a měla dále růst až k 20 %, což je číslo srovnatelné s největšími bankami na našem trhu.

Podle WPB se ČNB také dopustila několika nestandardních kroků: ČNB se při rozhodování ve správním řízení musí striktně držet zákona a v takovém případě by mělo být prvním krokem na konci správního řízení nařízení opatření k nápravě. Tím, že ČNB přistoupila rovnou k odejmutí licence, se podle našeho názoru dopouští výrazného překročení svých pravomocí. Je přitom veřejně známo, že o kapitálový vstup do WPB Capital zažádali silní investoři, kteří měli navýšit kapitál o stovky milionů Kč a zajistit tak prokazatelně ještě vyšší stabilitu družstva a bezpečnost vkladů. Toto však zjevně není v zájmu regulátora, který nechce sektor stabilizovat, nýbrž asi postupně zlikvidovat, uvádí se ve vyjádření záložny.

Sektor záložen je riskantní, tvrdí ČNB

Chce ČNB omezit záložny? ČNB koneckonců dlouhodobě považovala sektor záložen za rizikový. Objevovaly se také nejrůznější nápady, jak situaci napravit. Například podle Miroslava Singera, guvernéra ČNB, by se měla snížit garance vkladů u kampeliček, měla by podle něj být nižší, než u bank: Mně se zdá, že ten sektor fungoval velmi dobře, dokud měl vklady pojištěné v menší míře než banky. Lidé si na své peníze dávali větší pozor, řekl guvernér pro Hospodářské noviny. Čtěte také: Záložnám možná zdraží pojištění vkladů, vyšší úroky provokují banky i Fond pojištění

Například podle šéfky fondu pojištění vkladů Renaty Kadlecové se lidé po krachu UNIBONu nepoučili a přecházeli z jedné záložny do druhé. Značná část klientů proto přešla právě do MSD, stabilnější bankovní ústav si nevybrali. Není také překvapivé, že drtivá většina vkladů byla u této záložny do výše 2,5 milionů Kč – vklady tak byly plně pojištěné. Znamená to, že v podstatě zde existuje morální hazard, kdy velké banky, které jsou konzervativnější ve své úvěrové politice, ale mají také mnohem více vkladů, odevzdávají do systému Fondu pojištění vkladů mnohem větší část peněz, přitom FPV pomáhá primárně záložnám, pro které navíc FPV slouží jako marketingový nástroj a je „magnetem“ na získávání nových vkladů. Znamená to, že velké banky si tak v podstatě platí svou konkurenci a není divu, že také z jejich strany existuje velký tlak na omezení sektoru záložen. K tématu čtěte také: Jsou úspory na spořicích účtech v ohrožení?

Podle Vladimira Tomšíka, viceguvernéra ČNB, navíc rizika na trhu záložen existují nadále, záložny nabízejí oproti komerčním bankám trojnásobné úroky: Ke konci roku průměrný úrok na klientských vkladech byl v bankách 0,8 procenta, v družstevních záložnách nad třemi procenty, řekl. Domnívá se proto, že záložny musí poskytovat výrazně dražší úvěry, aby stále zůstaly ziskové. Podle něj je také nutná novela, podle které by záložny mohly půjčovat jen svým členům: Ukazuje se, že stabilita ve finančním sektoru, konkrétně v družstevních záložnách, nebyla posílena, a proto přicházíme s rozšířením té novely, dodal Tomšík.

55 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 4. 2014 23:27