Spočítejte si...

Zavřít

Sedm největších chyb, kterých se můžete dopustit při jednání s pojišťovnou

Jakých nejčastějších chyb se dopouštíte při uzavírání či rušení smluv nebo při hlášení pojistné události? Pokud se jich vyvarujete, můžete na tom vydělat.

K napsání tohoto článku posloužila k inspiraci jedna internetová diskuse, kde se rozebírala stížnost klienta, kterému se nelíbilo jednání pojišťovny. Přestěhoval se, nenahlásil písemně změnu bydliště, a proto mu nechodily složenky na pojistné. O to, jestli má zaplacené pojistné, se nestaral až do té doby, než po něm právní kancelář začala vymáhat dlužné pojistné za zrušenou smlouvu spolu s právními náklady. Klient v tomto případě dvakrát porušil podmínky, které si s pojišťovnou písemně dohodl (nahlásit změnu bydliště a platit pojistné). Pojišťovna se „dopustila“ pouze nevstřícného jednání, ovšem kdo byl ten špatný? Samozřejmě pojišťovna. Čtěte také: Pojištění pokut: plnění získáte jen s trochou štěstí

Chyba první – nepravdivé údaje při uzavírání smlouvy

Můžete se dopustit celé řady chyb, ovšem tahle je rozhodně největší. Uzavřete-li smlouvu s uvedením nepravdivých údajů, může pojišťovna v případě pojistné události (v tom lepším případě) snížit nebo i zcela odmítnout plnění. Jak dlouho pojistku platíte, není důležité. Tím je naprosto popřen smysl pojištění – jistota. Pojišťovně platíte pojistné, aniž máte jistotu, že dostanete nějaké plnění, když dojde k pojistné události. Přestože to vypadá, že něčeho takového se jen tak někdo nedopustí, jde o jev překvapivě častý. V zásadě pramení ze dvou důvodů.

Snaha ušetřit ze strany klienta

Při uzavírání majetkových pojištění jste ve smlouvě dotazováni, zda u vás již nedošlo v minulosti k nějaké pojistné události. Podle toho, co odpovíte, dostanete (nebo také nedostanete) bonus (případně malus) u povinného ručení. Výjimečně tento případ platí i pro havarijní pojištění, zde ale pojišťovna pro přiznání bonusu obvykle vyžaduje nějaké písemné potvrzení (i když ne vždy). Chcete-li pojistit dům, tak se vás pojišťovna zas dotazuje, jestli byl již v minulosti postižen záplavou. Zde může vaše odpověď mít vliv nejen na cenu, ale také na to, jestli budete vůbec pojištěni. Nehraje roli, že jste dům právě zakoupili. Ani nemusíte vědět, že byl v roce 2002 postižen stoletou vodou.  Čtěte více: Jak zabezpečit domácnost, aby vám pojišťovna nezkrátila plnění?

Snaha prodejce o bezproblémový průběh uzavření smlouvy

Tento problém se vyskytuje téměř výhradně u životních a soukromých zdravotních pojistek. Při sjednání těchto pojištění je po vás požadováno vyplnění zdravotního dotazníku (výjimkou jsou pouze pojištění na velmi nízké částky), jehož rozsah se odvíjí od výše pojistné částky. Pojišťovna se zpravidla dotazuje, zda nejste aktuálně v pracovní neschopnosti (nebo jste v poslední době nebyli), jestli u vás nebyla diagnostikována některá z vyjmenovaných chorob nebo zda netrpíte nebo jste v minulosti netrpěli jinými obtížemi.

Dotazník obvykle vyplňujete za přítomnosti prodejce a často se stává, že má tendenci jednotlivé otázky bagatelizovat (to tam nepište, to nevadí,…) když se zeptáte, zda ta či ona skutečnost ve vašem životě vyhovuje nebo odporuje podmínkám ve smlouvě.

Nezapomínejte na to, že pod smlouvou (zdravotním dotazníkem nebo dalšími dokumenty) je váš podpis a vy jste zodpovědní za to, co je na dokumentu vyplněno. To, co vám prodejce při vyplňování kolonek řekne, se ve smlouvě neobjeví a při případném sporu s pojišťovnou to nemáte šanci dokázat. Nehraje tak roli, jestli jste nepravdivé údaje vyplnili proto, že jste si již skutečnost přesně nepamatovali, úmyslně, nebo jen že jste otázce plně nerozuměli.

 Chyba druhá – neplacení smlouvy

Když už pojistku nechcete, přestaňte platit a pojišťovna ji sama zruší. Tahle fáma se šíří rychleji než mor a vykořeňuje se  hůře než bolševník velkolepý. Neplatit za uzavřenou smlouvu je druhá největší chyba, které se můžete dopustit. Pojišťovny v případě neplacení pojistného postupují podle dvou zákonných předpisů:

  1. Podle data, kdy byla pojistná smlouva uzavřena. U smluv uzavřených do konce roku 2004 platí, že není-li ve smlouvě uvedeno jinak, platí ustanovení z Občanského zákoníku (mírně odlišná je praxe u povinného ručení). Smlouva běží ještě 6 měsíců „na dluh“ (3 měsíce v případě, že nebylo zaplaceno ani první pojistné), a poté zaniká. Čtěte více: Co dělat, když nemáte na pojistku?
  2. Novější smlouvy se řídí novým zákonem o pojistné smlouvě (Zákon 37/2004 Sb.). V případě, že pojišťovně dlužíte na pojistném, je ze zákona povinna poslat vám upomínku s minimálně jednoměsíční lhůtou, do kdy musíte uhradit dlužné pojištné. Upomínka musí obsahovat upozornění, že nezaplacením dojde k zániku pojištění. Teprvé po tomto marném uplynutí lhůty je pojistka ze strany pojišťovny vypovězena, resp. ukončena. Pojišťovně musíte samozřejmě uhradit dlužné pojistné do doby ukončení pojistky. Nicméně, jakmile přestanete hradit pojistné, ze zákona se po dvou měsících neplacení přerušuje (§ 18). To znamená, že pojistka nadále trvá (není vypovězena), během přerušení pojištění neplatíte pojistné, ale máte nulovou pojistnou ochranu, tj. při pojistné události nedostanete nic, resp. pojišťovna za vás nic nebude hradit. Pojišťovna však může (a bude) vymáhat dlužné pojistné za dobu dvou měsíců, než došlo k přerušení pojistného. To se netýká životního pojištění, které ze zákona přerušit nelze a zaniká až uplynutím marné doby po zaslání upomínky ze strany pojišťovny. Takže pokud vám u životního pojištění pojišťovna pošle upomínku například až po roce neplacení pojistného, má právo na zaplacení celého dlužného pojistného, protože po celou dobu jste byli plně kryti na rizika podle své pojistné smlouvy životního pojištění. Životní pojištění tak do zrušení může běžet libovolně dlouho i při neplacení pojistného a pojišťovna má vždy nárok na doplacení dlužného pojistního, resp. dlužné pojistné si strhne s případního plnění.

Anketa

Proč si kupujete pojištění?

Chyba třetí – pojistný podvod

Jde o podobnou chybu jako v prvním případě i když zde se, ačkoliv je to morálně ospravedlnitelné, motivace dá tak trochu pochopit. Hodně lidí si řekne, že když už tu pojistku má, tak že se pokusí pojišťovnu tak trochu „podojit“.  Způsoby jsou různé. Od mírného přikrášlení skutečnosti po zcela plánovaný pojistný podvod. Typickým příkladem je v prvním případě rozdíl mezi vandalismem a krádeží. Pokud nahlásíte, že vám někdo rozbil okno, jde o vandalismus, který je často ve výlukách. Když však řeknete, že ten, co vám kamenem rozbil okno, ještě ukradl balíček žvýkaček, již jde o krádež vloupáním, na kterou se vztahují jiné podmínky. Příkladem plánovaného podvodu je třeba fingované autohavárie nebo vloupání, atd. Čtěte také: Vyplatí se životní pojištění?

V této oblasti došlo ke změně zákona a zatímco dříve šlo jednání kvalifikovat jako pojistný podvod až v momentě skutečného vyplacení peněz, nyní se ho dopouštíte již v momentě nahlášení takovéto „sporné“ pojistné události. Kromě toho, že nedostanete peníze tak můžete skončit i ve vězení (záleží na rozsahu způsobené škody).

Lidé mají často pocit, že na podvod nikdo nemůže přijít. Je ale naopak až s podivem, v kolika případech se na pojistný podvod přijde. Pojišťovny mají speciální oddělení zabývající se právě pojistnými podvody a když na něj nepřijdou vlastním vyšetřováním, často jim pomůže obyčejná náhoda. Osobně jsem se setkal s případem, kdy nějaký „kamarád“ nahlásil na pojišťovnu, že se pan XY chlubil v hospodě, že dostal dvakrát plnění za škodu na autě. Jednou s DPH a podruhé bez DPH. Na nejvíc pojistných podvodů se ale obecně přijde při rozvodech.

 Chyba čtvrtá – nenahlášení změn

Podle pojistných podmínek jste zpravidla povinni nahlásit některé změny. Může jít o skutečnosti, které mají vliv na výši pojistného (např. změna zaměstnání u soukromého zdravotního pojištění nebo změna druhu vykonávaného sportu u úrazového pojištění) nebo jen o změnu trvalého bydliště. Tím nejmenším zlem bude to, že vám nemusí dojít dokumenty zasílané pojišťovnou, ale mnohem horší je, že, stejně jako v prvním případě, může pojišťovna omezit nebo zcela odmítnout plnění.

Velmi podstatnou změnou je např. změna vlastníka pojištěné věci, která zpravidla znamená automatický zánik smlouvy. Pojišťovnu musíte o této skutečnosti informovat, jinak jste již neplatnou smlouvu stále povinni platit. Ani registr vozidel, ani katastr nemovitostí za vás smlouvu automaticky nezruší, ovšem pokud pojišťovna při nahlášení pojistné události tuto skutečnost zjistí, opět může odmítnout plnění.

Zde hrozí toto nebezpečí právě v případě prodeje vozidel. Dojedete si pro auto, dáte prodávajícímu peníze a ještě na jeho povinné ručení si automobil dovezete domů. Stačí, aby po cestě došlo k nehodě a „starý“ majitel, aby nepřišel o bonus, předloží na pojišťovně podepsanou kupní smlouvu a tím dokáže změnu vlastníka. Pojišťovna tak odmítne škodu zaplatit (změnou vlastníka došlo k ukončení smlouvy) a starý vlastník nepřijde o bonus. Ovšem vy jste v obrovském průšvihu. Nejen, že jste řídili nepojištěné vozidlo (pokuta až 40 000 Kč a možnost přijít o řidičský průkaz), ale zároveň po vás bude vyžadována úhrada způsobené škody, která vás může bez problémů finančně zruinovat. Čtěte více: Nezaplacené povinné ručení se vám mnohokrát prodraží

Změna vlastníka se používá i k jinému účelu. Zjistili jste, že jiná pojišťovna nabízí výhodnější sazbu na povinné ručení? Standardně musíte podat výpověď minimálně 6 týdnů před koncem pojistného období, které je zpravidla roční. Pokud to, byť jen o jediný den nestihnete (důležité je datum, kdy byla smlouva pojišťovně skutečně doručena), můžete zase až za rok. Ovšem je tu jiná varianta. Sepíšete kupní smlouvu a za 30 Kč si na obecním úřadě necháte ověřit podpis. S touto kupní smlouvou dojdete na pojišťovnu a smlouvu zrušíte z důvody změny vlastníka. Smlouvu o prodeji pak vyhodíte a půjdete si sjednat povinné ručení do jiné pojišťovny. Čtěte více: Ušetřete tisíce korun za převod auta. Tip, jak neplatit ekologický poplatek

 Chyba pátá – nečtení smlouvy nebo pojistných podmínek

Stále je mezi námi velké množství lidí, kteří si neváží vlastního podpisu a podepíšou vše, co se jim dostane pod ruku. Když už sjednávají nějaké pojištění, stačí jim ujištění, že je na všechno nebo že je to výhodné. Čtením smlouvy nebo dokonce pojistných podmínek se neobtěžují. Jestli se o něco aspoň trochu zajímají, tak je to cena.

Výsledkem je zahlcení trhu prázdnými smlouvami. Aby pojišťovna dosáhla konkurenceschopné ceny, prošpikuje smlouvu spoustou výluk, právě na nejčastější případy. Nalézt tak pojistnou smlouvu s alespoň trochu férovými pojistnými podmínkami je opravdový oříšek. Situace tak připomíná současný stav na trhu s uzeninami – maso aby v nich pohledal. Jsou levné, ale naprosto na nic. Ale za to si můžou spotřebitelé sami tím, že se mnohem více zajímají o cenu, než o obsah.

 Chyba šestá – nenahlášení a/nebo neumožnění prohlídky před opravou

Pokud u vás dojde k nějaké pojistné události, pokuste se jí co nejrychleji nahlásit. Většina pojišťoven umožňuje nahlásit vznik pojistné události i telefonicky a ihned dostanete alespoň základní informace, jak dále postupovat. U drobných škod nemusí pojišťovna ani vyžadovat prohlídku, u těch větších na ní ale trvat bude. Vámi zhotovené fotografie pojišťovna může, ale také nemusí uznat. Proto doporučuji na toto raději nespoléhat.

Samozřejmě to neznamená, že budete v případě zaplaveného domu muset čekat po kolena v bahně, než se na místo dostaví pracovník pojišťovny, ale s novou omítkou bych určitě počkal. Hranice, co si ještě můžete dovolit opravit sami a co už by měl před opravou vidět likvidátor, není jasně daná. Každopádně platí, že pokud tím zabraňujete vzniku další škody (oprava rozbitého okna, aby nedošlo ke vloupání, oprava poškozené střechy, aby dovnitř nenapršelo, atd), můžete se do opravy pustit ihned. U ostatních zásahů je třeba počkat na zdokumentování škody pojišťovnou. Máte-li možnost udělat vlastní fotky, je to určitě lepší než nic, ale pojišťovna není povinna je uznat.

Chyba sedmá – pojistníkem na cizí smlouvě

V článku se objevují výrazy jako vlastník a pojistník. Ve většině případů se jedná o stejnou osobu, ale nemusí tomu tak být vždy. Pojistník je osoba, která sjednává smlouvu a k pojištěné věci nemusí mít jinak žádný vztah (nemusí být ani vlastník, ani uživatel). Někdy má rozdíl mezi osobou vlastníka a pojistníka význam – například u povinného ručení.

Pojišťovny často stanovují rozdílné sazby dle regionů a ten je zpravidla určen dle trvalého bydliště pojistníka. Pokud jste z Prahy a máte rodiče v nějaké malé vísce, můžete dost ušetřit, když automobil pojistí oni. Zvláště pokud vám je 18 let a máte čerstvý řidičák. Nevýhodou je, že případné bonusy se budou počítat na pojistníka a až ten např. umře, budete bez nich. Ale stejně to bude fungovat i s případnými malusy. Takže se nejdříve trochu „otrkáte“ na pojistku rodičů (kteří třeba již auto nemají, a tak jim nějaký ten malus nevadí) a pak začnete „s čistým štítem“. Pozor ale na to, že některé pojišťovny ve smlouvě omezují, kdo smí s automobilem jezdit. Za uvedení konkrétního řidiče se poskytují slevy, ale určitě bych takovou smlouvu nedoporučoval. Nikdy nevíte, kdy budete potřebovat, aby vás někdo vaším autem odvezl a za případné odmítnutí plnění ze strany pojišťovny to nestojí.

Vlastně to vypadá, že být pojistníkem na cizí smlouvě nemusí být až takový problém, jenže pozor. Pojistník je ten, kdo je povinen platit pojistné, a proto si musíte ohlídat, že vlastník bude pojistné řádně platit.

Pojištění není žádná magie, ve které byste se museli ztrácet. Je pravda, že rozhodně pomůže, když budete pojmům rozumět, ale leckdy stačí i to, že si jen přečtete vše, co podepisujete. Nikdy se nenechte natlačit na podepsání smlouvy „teď hned a tady“ a vždy si vyžádejte smlouvu a pojistné podmínky domů. Když vám bude prodejce tvrdit, že to není možné, „že je má číslované“, tak ať vám udělá kopii. Pokud i tak odmítne, změňte prodejce nebo pojišťovnu. Čtěte také: Pojištění neschopnosti splácet: užitečná věc, nebo zbytečně vyhozené peníze?

Nikdy se také nenechte natlačit do uzavření smlouvy jen proto, že se vás bude někdo snažit přesvědčit, že to má každý nebo že je je to akční výhodná nabídka. O uzavření smlouvy rozhodujte vy na základě zralé úvahy a nenechte za sebe rozhodovat někoho jiného. V případě, že se dopustíte nějaké chyby nebo opomenutí, snažte se je co nejdříve napravit. Na určitou vstřícnost můžete narazit, ale raději s ní nepočítejte, záleží na vnitřních podmínkách pojišťovny, ale i ochotě toho, kdo se bude vaším případem zabývat.

cestovko

Pojišťovna se k vám bude chovat jinak, když budete mít smlouvu s ročním pojistným v řádu několika tisíc a jinak, když budete patřit k horním 20 % klientů, kteří pojišťovně přinášejí 80 % zisku (podobná rovnice platí téměř v každém oboru). Stejně jako banky, tak i pojišťovny mají pro takové klienty vytvořená speciální oddělení, která se starají jen o ně, klienti tak mají možnost 24 hodin denně volat svoji kontaktní osobu, která za ně vše vyřídí.

Veškerá sdělení oznamujte pojišťovně písemně, ideálně tak, abyste měli doklad, že je pojišťovna opravdu obdržela. Nejneprůstřelnější řešení je předat dokument na podatelně a na kopii si nechat potvrdit přijetí. Není-li to možné, zasílejte je doporučeně poštou a hlavně s doručenkou. Nestává se to sice často, ale i doporučené dopisy se ztrácejí a pokud si nepřiplatíte za doručenku, tak se to ani nedozvíte. Samotné odeslání dopisu totiž není žádný právní úkon, veškeré účinky se počítají až od okamžiku, kdy pojišťovna zásilku skutečně obdrží. S tím je třeba počítat např. u výpovědí a raději odeslat dopis o pár dní dříve. Čtěte také: Nabídka pojištění psů a koček je malá, v nouzi musíte pro půjčku

37 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 2. 2012 22:16