Hlavní navigace

Sbohem, levná ropo

25. 2. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ropa je strategickou surovinou ovlivňující hospodářský růst. Její ceny na světových trzích lámou rekordy. Pro zastánce teorie ropného zlomu je to důkaz, že vrchol těžby je na dohled. Po jeho dosažení to prý s naší civilizací půjde z kopce. Je otázka, co můžeme očekávat a jestli lze na růstu cen ropy vydělat.

Bez ropy se (zatím) neobejdeme

Surová ropa je hnědozelenou páchnoucí kapalinou tvořenou směsí uhlovodíků. Její vznik je dosud předmětem sporů. Podle dnes převládajících názorů se jedná o produkt rozkladu prehistorických živočišných a rostlinných zbytků. Některé skutečnosti však naopak svědčí pro její anorganický původ. Žádné pochyby ovšem nejsou o tom, že ropa je surovinou nejvyššího strategického významu.

Bez benzinu, nafty a ropných maziv by se zastavilo přes 90 % dopravy. Bez ropy se neobejde výroba plastických hmot. Ropné produkty jsou přímou součástí většiny průmyslově vyráběného zboží. Na výrobě zbylého se přinejmenším zčásti podílejí. Na palivech, hnojivech, postřicích a dalších výrobcích z ropy je zcela závislé moderní zemědělství, výroba potravin, léčiv atd.

Již dnes existují alternativní paliva a řada dalších produktů se dá vyrobit i z jiných surovin. Nahradit ropu v celém rozsahu jejího použití ale zatím lidstvo neumí. Lze však očekávat, že výzkum v této oblasti bude v důsledku růstu cen ropy významně urychlen. Prioritou se stane také hledání nových cest, jak ropu efektivněji získávat a využívat. Pokud by se to nedařilo a cena ropy by dále rychle rostla, nepříjemné důsledky by na sebe nenechaly dlouho čekat.

Vliv růstu cen ropy na hospodářský růst není vždy úplně jednoznačný. Někdy ani není jasné, co je v tomto vztahu příčinou a co následkem. Jisté však je, že na drahou ropu doplácejí nejen motoristé, ale prakticky všichni - snad s výjimkou ropných společností. Vytrvalý růst cen ropy totiž s sebou přináší silné inflační tlaky a všeobecný růst cen. V globálním měřítku také může prohloubit ekonomickou a politickou nestabilitu.

Dopadne lidstvo jako bakterie?

Přístup vyspělých zemí k využívání nerostných surovin, ropu nevyjímaje, je často přirovnáván k chování kolonie bakterií v Petriho misce. Bakterie spotřebovávají své omezené zdroje potravy stále rychleji až do okamžiku, kdy se celá jejich populace zhroutí. Celá polovina všech zásob potravy je spotřebována poslední generací před kolapsem. V závěrečné fázi před zánikem se bakterie kvůli nedostatku jiné potravy začnou požírat navzájem.

Uvedený příklad je samozřejmě poněkud nadsazen a lidé nejsou bakterie. To ovšem neznamená, že by vznik vážných problémů z důvodu vyčerpání zdrojů surovin lidstvu nehrozil. Toto téma rozděluje veřejnost, a to dokonce i tu odbornou, na dva tábory se zcela protichůdnými názory. Optimisté tvrdí, že není vůbec jisté, jak dlouho ještě zásoby surovin vydrží. Jejich ubývání se prý díky technickému pokroku určitě podaří zvládnout.

Pesimisté k tomu uvádějí, že přes veškerý technický pokrok a léta výzkumu lidstvo zatím nedokáže většinu tradičních surovin ničím jiným nahradit. Jejich spotřeba roste rychleji než objem nově nalezených zásob. Jejich existence v řadě případů navíc ani není spolehlivě potvrzena. Další extenzivní rozvoj je tedy vyloučen. Je prý jen otázkou času, kdy se rozhoří celosvětové válečné konflikty o zbývající zdroje surovin.

Obě tyto skupiny se často vzájemně napadají a obviňují z nekompetentnosti a matení veřejnosti záměrným používáním zkreslených a neúplných informací. Optimisté jsou stavěni do role naivních obětí lobbyismu nebo dokonce podezíráni z účelového prosazování svých majetkových zájmů. Pesimisté bývají na oplátku označováni za lovce senzací nebo rovnou za environmentální teroristy.

Surovin bude ubývat, jejich ceny porostou

O tom, že zásoby surovin na Zemi jsou limitované, není pochyb. Vyloučíme-li úvahy o jejich dovozu z jiných planet, Měsíce a asteroidů anebo jejich výrobu s využitím syntézy a transmutace prvků, pořád ještě zbývá několik možností, jak se s tímto nepříjemným faktem vyrovnat. Ač to bude znít nesmyslně, především je třeba si uvědomit, že množství využitelných zásob surovin není konstantní, ale narůstá.

Limitované jsou pouze celkové zásoby, o nichž však často máme jen rámcovou představu. O tom, jaká část z těchto zásob je v daný okamžik využitelná, rozhoduje především tržní cena suroviny. Existuje-li na trhu dlouhodobější převis poptávky po ní nad nabídkou, její tržní cena roste. Díky růstu ceny se vyplatí investovat do průzkumu dalších možných nalezišť a nákladnější těžby, která dosud nebyla rentabilní.

V případě ropy dnes po vytěžení naleziště zůstává v zemi kolem 60 % suroviny, jejíž další těžba se za současných cen nevyplácí. Mimo to existují obrovské zásoby surovin, z nichž lze ekvivalent ropy vyrobit. Jedná se hlavně o tzv. ropné písky a břidlice. Technologie na jejich těžbu a přepracování existuje, ale zatím se nevyplácelo ji využít. Navíc je tu i zmíněný technický pokrok, díky němuž množství využitelných zásob surovin také narůstá.

Suroviny včetně ropy v dohledné době nejspíš vyčerpány nebudou. Nehrozí ani dramatický propad jejich těžby z důvodu náhlého vyčerpání ložisek. Lze však očekávat, že doba jejich relativně nízkých cen pomalu končí. Tržní ceny jednotlivých surovin určitě budou krátkodobě kolísat. Dlouhodobým trendem ale bude jejich růst. To, jak rychlý, záleží na mnoha okolnostech, jejichž další vývoj nelze předem odhadnout.

Vyplatí se investovat do ropy?

Na růstu cen ropy nemusí vydělávat jen arabští šejkové a těžařské společnosti. Profitovat na něm může i běžný investor. Způsobů je celá řada. Jen by si měl uvědomit, že cena ropy se rychle mění a jedná se o komoditu nesmírně citlivou na politické i jiné informace. Například v dubnu 1980 se barel ropy prodával za 100 dolarů. Potom šla cena vytrvale dolů. V roce 1999 stál tentýž barel ropy jen 12 dolarů. Nyní se opět prodává za více než 100 dolarů.

Milovníci adrenalinu se mohou zajímat třeba o futures kontrakty obchodované na burzách anebo komoditní CFD kontrakty. S jejich využitím se dá hodně vydělat, ale také prodělat, a to i na malých a krátkodobých růstech a poklesech cen. Využití derivátů s výrazným pákovým efektem s sebou totiž přináší naději na rychlý a vysoký, ovšem značně nejistý výnos. Spíše než o investování jde, hlavně v případě nezkušených investorů, tak trochu o loterii.

dan_z_prijmu

Dalším příkladem investic navázaných na cenu ropy je nákup akcií těžařských a rafinérských společností, kterým růst cen ropy obvykle zvyšuje zisky. V případě zahraničních investic je však třeba počítat se spoustou rizik, politickým počínaje a měnovým konče. Nečekaný propad cen akcií kterékoliv ropné společnosti může způsobit třeba požár v její rafinérii či ropném poli, havárie její vrtné plošiny nebo tankeru a spousta dalších příčin.

Daleko lépe lze rozložit riziko investicí do indexových nástrojů – ETF nebo certifikátů navázaných na tržní segment ropných, plynárenských a petrochemických společností. Další obdobnou možností je investice do sektorových podílových fondů zaměřených na tuto oblast. I v těchto případech je však třeba si uvědomit, že sázet na další rychlý růst cen ropy v době, kdy se její cena nalézá v blízkosti historického maxima, je zvláště v krátkodobém investičním horizontu spojené s rizikem ztráty.

Jaká bude podle vás cena ropy na konci letošního roku?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).