Samoplátci zaplatí na zdravotním pojištění více, nezaměstnaní si mírně polepší

Samoplátci zdravotního pojištění ze zvýšení minimální mzdy radost nemají, protože zaplatí více. Zato nezaměstnaní se mohou radovat.

Nová minimální mzda zvýšila samoplátecké odvody na zdravotní pojištění a nekolidující příjem pro nezaměstnané. Od 1. srpna 2013 si musejí samoplátci (osoby bez zdanitelných příjmů) platit více na zdravotní pojištění. Uchazeči o zaměstnání, kteří nepobírají podporu v nezaměstnanosti, si pak mohou více přivydělat. To vše v důsledku zvýšení minimální mzdy.

Samoplátci musejí platit 1148 Kč měsíčně

Minimální mzda je vyměřovacím základem pro odvody zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. To jsou ti lidé, kteří celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnáni, nemají příjem ze samostatné výdělečné činnosti – podnikání, ani za ně neplatí pojistné stát. Jde např. o studenty nad 26 let nebo nezaměstnané, kteří nejsou evidováni na úřadu práce.

Tito lidé si musejí po zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 zvýšit povinné odvody na zdravotní pojištění o 68 Kč. Minimální mzda vzrostla z 8000 na 8500 Kč. Proto se z ní vypočítaná částka pojistného (13,5 %) zvýšila z dosavadních 1080 na 1148 Kč. Jelikož zvýšení platí od 1. 8. 2013, musí být platba pojistného navýšena již za srpen 2013, ta je splatná nejpozději do 9. září 2013.

Nezaměstnaný bez podpory si smí přivydělat 4250 Kč měsíčně v nekolidujícím zaměstnání.
Za určitých podmínek není výkon výdělečné činnosti uchazečem o zaměstnání v pracovním poměru nebo na dohodu o práci konané mimo pracovní poměr překážkou přijetí do evidence nezaměstnaných na úřadu práce nebo jejího trvání. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání totiž nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. (V případě výkonu více činností se výdělky sčítají.)

Nezaměstnaní si mohou více přivydělat

Základní podmínkou tedy je, že měsíční výdělek zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání, nepřesáhne namísto dosavadních 4000 Kč nově 4250 Kč měsíčně, a to jde-li osobu nepobírající invalidní důchod. U osoby, která  je v evidenci úřadu práce a je poživatelem invalidního důchodu I. nebo II. stupně invalidity, může tzv. nekolidující příjem  činit nadále jen nejvýše 4000 Kč za kalendářní měsíc(Osoba, která je poživatelem invalidního důchodu III. stupně může být v evidenci úřadu práce jen výjimečně, je-li  schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.)

Nekolidující zaměstnání je výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a již nárok na podporu nemají. Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit úřadu práce výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo kdykoliv později v den nástupu k výdělečné činnosti. Více: Podpora v nezaměstnanosti 2013: Propuštění s vyššími příjmy si polepší

Zasílat nově přidané názory e-mailem