V prvním pololetí letošního roku vzrostl podíl životního pojištění oproti srovnatelnému období loňského roku o 12,6 %, což je výrazný pokles oproti roku předchozímu, kdy činil nárůst celých 31,8 %.
Důvodem je pravděpodobně relativní nasycení trhu a vyčerpání potenciálu neustále vyzdvihovaných daňových výhod životního pojištění. Význam daňových výhod by ale neměl být přeceňován, neboť existují země (např. Slovensko), ve kterých je růst obliby životního pojištění srovnatelný, a to bez zmíněných daňových výhod.
Zájem o životní pojištění
Je známým faktem, že zájem o životní pojištění roste s reálným příjmem pojistníka. Něco podobného je patrné i na makroúrovni. Existuje tedy závislost mezi podílem pojistného životních pojištění na hrubém domácím produktu na hlavu a úrovní hrubého domácího produktu na hlavu v rámci jednotlivých zemí.
Zatímco Češi utratí za životní pojištění v průměru 1,5 % HDP ročně, jejich kolegové v Evropské unii v průměru něco přes 5 %. Takovéto srovnání vede mnoho pozorovatelů k závěru, že by se i Česká republika měla v dohledné budoucnosti na podobnou úroveň dostat.
Pojišťovna | Pojistné 1–6/2003 (tis. Kč) | Nárůst 2003/2002 (v %) | Tržní podíl (v %) | |
---|---|---|---|---|
1. | Česká pojišťovna | 5 990 680 | –4,2 | 32,8 |
2. | Nationale-Nederlanden | 2 432 314 | +7,5 | 13,3 |
3. | Komerční pojišťovna | 1 788 251 | +347,9 | 9,8 |
4. | Kooperativa | 1 703 610 | 30,4 | 9,3 |
5. | ČSOB Pojišťovna | 1 587 079 | –5,3 | 8,7 |
6. | Pojišťovna ČS | 1 346 526 | –19,0 | 7,4 |
7. | První americko-česká poj. | 717 594 | +26,1 | 3,9 |
8. | Allianz | 662 144 | +7,6 | 3,6 |
9. | CREDIT SUISSE LIFE | 541 004 | +20,0 | 3,0 |
10. | Generali | 487 825 | +23,0 | 5,6 |
Ostatní | 1 024 925 | +11,6 | 5,6 |
Data k 30.6.2003, Zdroj: PČS
Konvergence k EU?
Země s nižším důchodem (optimálně měřeno podle parity kupní síly) by podle očekávání měly projevovat menší zájem o produkty životního pojištění. To se projevuje velmi dobře na srovnání podílu pojistného životních pojištění na HDP (dále jen penetrace) mezi přístupovými zeměmi do EU.
Průměrná penetrace životních pojištění v přístupových zemích je pouhých 1,21 %, přičemž toto číslo je pozitivně ovlivněno relativně vysokou penetrací Kypru a Malty. Bez těchto dvou zemí by byla průměrná penetrace pouze 0,94 %. Průměrná penetrace mezi nám nejbližšími zeměmi (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko) činí 1,27 %. Nelze tedy očekávat výrazné odchýlení od stávající hodnoty.
Ani vysoká čísla z evropského trhu nejsou bez zajímavosti a nelze se na ně upínat, zejména pokud jde o úvahy ohledně konvergence. Tato čísla totiž bývají zkreslována penetrací Lucemburska (27,3 %) a Velké Británie (14,5 %). V těchto zemích jsou takto vysoká čísla zřejmě determinována jiným systémem sociálního zabezpečení a je obtížné je s námi srovnávat.
Zaměříme-li se na členské země EU, např. Portugalsko disponuje penetrací pod 1 %. Ve velmi vyspělém Německu (alespoň podle HDP) dosahuje podíl životního pojištění pouze 3,1 % HDP. Přitom Německu velmi podobná Francie zaznamenala penetraci téměř 7 %, tedy více než dvojnásobnou.
Nadějné vyhlídky
Česká republika je oproti zemím EU specifická rovněž ve struktuře soukromých investic. Zatímco evropský spořivec své fondy diversifikuje a rovnoměrně investuje do penzijních fondů, životních pojišťoven, podílových fondů, cenných papírů a depozit, český investor se zajímá zejména o depozita a téměř výjimečně o podílové fondy a penzijní připojištění. Veselé je srovnání zejména pokud jde o depozita – zatímco jich průměrný Evropan drží necelých 30 %, Čech má v nich uloženo přes 75 % svých úspor.
Trh životního pojištění se v posledních letech vyvíjel velmi dynamicky, nicméně nepříliš stabilně. Lze očekávat, že penetrace životního pojištění nadále poroste, tempo tohoto růstu ale nejspíš nebude tak vysoké, jak tomu bylo v minulosti (a je v současnosti).