Vyšší mzdy jsou nejen v zemích s vyšší produktivitou, ale i v odvětvích s vyšší produktivitou práce. V každé zemi jsou samozřejmě odvětví, kde je produktivita vysoká, a naopak odvětví, ve kterých zaostává za ostatními zeměmi. Všeobecně můžeme říci, že vysoká produktivita práce je ve všech zemích v telekomunikacích, IT a finančnictví.
Nejvyšší hodinová produktivita práce je v Norsku
Při celosvětovém porovnání absolutních hodnot zjistíme, že nejvyšší hodinová produktivita práce je v Norsku, následuje Lucembursko a Spojené státy americké (na absolutní špici jsou New York, Kalifornie a Florida). Na dalších místech jsou Francie a Belgie.
Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. V asijských zemích (Malajsie, Thajsko či Japonsko) si odpracují zaměstnanci více než 2000 hodin za rok. Ve více než dvou třetinách členských zemích Evropské unie pracují občané v průměru méně než 40 hodin týdně (počítá se pouze pracovní doba – mimo přestávek na oběd). Vždyť ve Francii je zákonem stanovená týdenní pracovní doba dokonce 35 hodin.
V průměru nejméně hodin v práci stráví Nizozemci (113 hodin za měsíc), Francouzi (120 hodin) a Dánové (123 hodin). V Nizozemí je to především proto, že zde více než 40 % občanů pracuje na zkrácené pracovní úvazky, ženy dokonce z téměř 80 %. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek tedy sice pracují denně pouze okolo 4 hodin, ale zato pracují velice rychle, přesně a soustředí se na práci po celou dobu. Produktivita práce je tedy u zaměstnance na zkrácený úvazek mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek.
Nové technologie = růst produktivity práce
V dnešní celosvětově provázené ekonomice o podnikatelském úspěchu či neúspěchu rozhoduje technologický náskok před konkurencí. Společnosti investující do výzkumu a vývoje se dokáží prosadit na náročném světovém trhu. Manažeři těchto společností ví, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům.
Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci.
Rozhodující podmínkou konkurenční schopnosti v dnešním propojeném světě je inovace, kvalita a rychlost servisu a především rychlost reakce firem na společenské změny. Nové a dokonalejší technologie vedou k růstu produktivity práce průmyslu a ke zvyšování kvality poskytovaných služeb a mnohdy ke snižování nezaměstnanosti.
Z členských zemí Evropské unie jsou technologicky nejvyspělejší Skandinávské země. Investování do IT a progresivních oborů je ve Skandinávii podporováno, Skandinávci jsou přitom vzdělaní a vynalézaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi, či dokonce pro jejich stěhování do země ze zahraničí.
Jak jsme na tom v Česku?
Meziroční průměrný nárůst produktivity práce v České republice je vyšší než v mnoha členských zemích Evropské unie – od roku 2002 do roku 2006 (počítáme s odhadovaným růstem produktivity práce) se zvýšila o 15,2 %. Jedná se však o relativní výhodu, a ta nedokáže vyrovnat nižší ekonomickou úroveň.
Produktivita práce v českých firmách je nižší než v západoevropských zemích, ale současně převyšuje ostatní středoevropské země (Maďarsko, Polsko, Slovensko) či Pobaltské země (Estonsko, Litva, Lotyšsko). V oblasti produktivity práce jsou i v České republice velké rozdíly mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Vyšší produktivitu práce mají společnosti pod zahraniční kontrolou či se zahraniční účastí a firmy, které se orientují na vývoz svých výrobků do zahraničí.
Vyšší produktivita práce = růst HDP
Mezi vývojem hrubého domácího produktu a produktivitou práce existuje ve všech zemích světa spojitost. Dosahovaná produktivita práce se mezi jednotlivými zeměmi liší. Nejvyšší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v zemích s nejvyšší produktivitou práce.
V Česku je hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele dvojnásobně vyšší, než činí průměr celého světa. Z nových členských zemí Evropské unie dosahuje vyšší HDP na jednoho obyvatele pouze Kypr, Slovinsko a Malta. Současně však má nižší HDP na jednoho obyvatele Portugalsko. Nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele z členských zemí Evropské unie vykázalo za rok 2005 Polsko a Lotyšsko.
Česká ekonomika patří (měřeno reálným růstem HDP) mezi nejúspěšnější z členských zemí Evropské unie, za rok 2005 měly lepší výsledky pouze Pobaltské země. Dle ekonomických odhadů by měl být i v letošním roce růst okolo 6 % a lepší výsledky se předpokládají zase pouze u Pobaltských zemí (i když už s menším rozdílem).
Země | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
---|---|---|---|---|
Belgie | 1,0 | 2,0 | 0,3 | 1,3 |
Česko | 0,1 | 4,8 | 5,0 | 4,6 |
Dánsko | 1,9 | 1,8 | 2,4 | 2,7 |
Estonsko | 5,8 | 7,7 | 7,9 | 8,0 |
Finsko | 2,4 | 3,3 | 0,5 | 2,2 |
Francie | 0,7 | 2,5 | 1,2 | 1,4 |
Irsko | 2,4 | 1,3 | –0,1 | 2,0 |
Itálie | –0,6 | 1,0 | 0,4 | 1,1 |
Kypr | 0,9 | 2,3 | 2,2 | 2,3 |
Litva | 8,0 | 7,1 | 4,9 | 5,5 |
Lotyšsko | 5,4 | 7,4 | 8,5 | 7,4 |
Lucembursko | 0,2 | 1,9 | 1,3 | 1,3 |
Maďarsko | 2,6 | 5,2 | 3,7 | 4,1 |
Malta | –1,8 | –2,8 | 1,9 | 1,4 |
Německo | 1,5 | 2,1 | 1,5 | 1,4 |
Nizozemí | 0,7 | 3,4 | 1,7 | 1,8 |
Polsko | 5,1 | 3,9 | 0,9 | 2,0 |
Portugalsko | –0,7 | 1,0 | 0,3 | 0,7 |
Rakousko | 1,2 | 2,2 | 1,3 | 1,9 |
Řecko | 3,4 | 1,7 | 2,2 | 2,2 |
Slovensko | 2,6 | 5,9 | 3,8 | 4,8 |
Slovinsko | 2,9 | 3,7 | 3,1 | 3,7 |
Španělsko | 0,4 | 0,5 | 0,3 | 0,4 |
Švédsko | 2,0 | 4,3 | 2,0 | 1,8 |
Velká Británie | 1,6 | 2,1 | 0,8 | 2,0 |
Poznámka: Rok 2006 odhad.
Pramen: Boeckler Institut, WSI Mitteilungen 7/2006