Růst produktivity práce v Česku z nejvyšších

Nejvyspělejší země světa dosahují nejvyšší produktivity práce. Dosahovaná produktivita práce je důležitým ukazatelem ekonomické vyspělosti jednotlivých zemí. V zemích s vysokou produktivitou práce jsou i nejvyšší mzdy. V Česku produktivita práce rychle roste. Je ale stále nízká...

Vyšší mzdy jsou nejen v zemích s vyšší produktivitou, ale i v odvětvích s vyšší produktivitou práce. V každé zemi jsou samozřejmě odvětví, kde je produktivita vysoká, a naopak odvětví, ve kterých zaostává za ostatními zeměmi. Všeobecně můžeme říci, že vysoká produktivita práce je ve všech zemích v telekomunikacích, IT a finančnictví.

Nejvyšší hodinová produktivita práce je v Norsku

Při celosvětovém porovnání absolutních hodnot zjistíme, že nejvyšší hodinová produktivita práce je v Norsku, následuje Lucembursko a Spojené státy americké (na absolutní špici jsou New York, Kalifornie a Florida). Na dalších místech jsou Francie a Belgie.

Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. V asijských zemích (Malajsie, Thajsko či Japonsko) si odpracují zaměstnanci více než 2000 hodin za rok. Ve více než dvou třetinách členských zemích Evropské unie pracují občané v průměru méně než 40 hodin týdně (počítá se pouze pracovní doba – mimo přestávek na oběd). Vždyť ve Francii je zákonem stanovená týdenní pracovní doba dokonce 35 hodin.

V průměru nejméně hodin v práci stráví Nizozemci (113 hodin za měsíc), Francouzi (120 hodin) a Dánové (123 hodin). V Nizozemí je to především proto, že zde více než 40 % občanů pracuje na zkrácené pracovní úvazky, ženy dokonce z téměř 80 %. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek tedy sice pracují denně pouze okolo 4 hodin, ale zato pracují velice rychle, přesně a soustředí se na práci po celou dobu. Produktivita práce je tedy u zaměstnance na zkrácený úvazek mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek.

Nové technologie = růst produktivity práce

V dnešní celosvětově provázené ekonomice o podnikatelském úspěchu či neúspěchu rozhoduje technologický náskok před konkurencí. Společnosti investující do výzkumu a vývoje se dokáží prosadit na náročném světovém trhu. Manažeři těchto společností ví, že jedině tudy vede cesta k prosperitě a vyšším ziskům.

Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci.

Rozhodující podmínkou konkurenční schopnosti v dnešním propojeném světě je inovace, kvalita a rychlost servisu a především rychlost reakce firem na společenské změny. Nové a dokonalejší technologie vedou k růstu produktivity práce průmyslu a ke zvyšování kvality poskytovaných služeb a mnohdy ke snižování nezaměstnanosti.

Z členských zemí Evropské unie jsou technologicky nejvyspělejší Skandinávské země. Investování do IT a progresivních oborů je ve Skandinávii podporováno, Skandinávci jsou přitom vzdělaní a vynalézaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi, či dokonce pro jejich stěhování do země ze zahraničí.

Jak jsme na tom v Česku?

Meziroční průměrný nárůst produktivity práce v České republice je vyšší než v mnoha členských zemích Evropské unie – od roku 2002 do roku 2006 (počítáme s odhadovaným růstem produktivity práce) se zvýšila o 15,2 %. Jedná se však o relativní výhodu, a ta nedokáže vyrovnat nižší ekonomickou úroveň.

Produktivita práce v českých firmách je nižší než v západoevropských zemích, ale současně převyšuje ostatní středoevropské země (Maďarsko, Polsko, Slovensko) či Pobaltské země (Estonsko, Litva, Lotyšsko). V oblasti produktivity práce jsou i v České republice velké rozdíly mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Vyšší produktivitu práce mají společnosti pod zahraniční kontrolou či se zahraniční účastí a firmy, které se orientují na vývoz svých výrobků do zahraničí.

Vyšší produktivita práce = růst HDP

Mezi vývojem hrubého domácího produktu a produktivitou práce existuje ve všech zemích světa spojitost. Dosahovaná produktivita práce se mezi jednotlivými zeměmi liší. Nejvyšší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v zemích s nejvyšší produktivitou práce.

V Česku je hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele dvojnásobně vyšší, než činí průměr celého světa. Z nových členských zemí Evropské unie dosahuje vyšší HDP na jednoho obyvatele pouze Kypr, Slovinsko a Malta. Současně však má nižší HDP na jednoho obyvatele Portugalsko. Nejnižší hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele z členských zemí Evropské unie vykázalo za rok 2005 Polsko a Lotyšsko.

Česká ekonomika patří (měřeno reálným růstem HDP) mezi nejúspěšnější z členských zemí Evropské unie, za rok 2005 měly lepší výsledky pouze Pobaltské země. Dle ekonomických odhadů by měl být i v letošním roce růst okolo 6 % a lepší výsledky se předpokládají zase pouze u Pobaltských zemí (i když už s menším rozdílem).

Meziroční růst produktivity práce v EU(v %)
Země 2003 2004 2005 2006
Belgie 1,0 2,0 0,3 1,3
Česko 0,1 4,8 5,0 4,6
Dánsko 1,9 1,8 2,4 2,7
Estonsko 5,8 7,7 7,9 8,0
Finsko 2,4 3,3 0,5 2,2
Francie 0,7 2,5 1,2 1,4
Irsko 2,4 1,3  –0,1 2,0
Itálie  –0,6 1,0 0,4 1,1
Kypr 0,9 2,3 2,2 2,3
Litva 8,0 7,1 4,9 5,5
Lotyšsko 5,4 7,4 8,5 7,4
Lucembursko 0,2 1,9 1,3 1,3
Maďarsko 2,6 5,2 3,7 4,1
Malta  –1,8  –2,8 1,9 1,4
Německo 1,5 2,1 1,5 1,4
Nizozemí 0,7 3,4 1,7 1,8
Polsko 5,1 3,9 0,9 2,0
Portugalsko  –0,7 1,0 0,3 0,7
Rakousko 1,2 2,2 1,3 1,9
Řecko 3,4 1,7 2,2 2,2
Slovensko 2,6 5,9 3,8 4,8
Slovinsko 2,9 3,7 3,1 3,7
Španělsko 0,4 0,5 0,3 0,4
Švédsko 2,0 4,3 2,0 1,8
Velká Británie 1,6 2,1 0,8 2,0

Poznámka: Rok 2006 odhad.
Pramen: Boeckler Institut, WSI Mitteilungen 7/2006 

Anketa

Připadáte si...

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 9. 2006 8:43