nabyvatel nemovitosti ručí za zaplacení daně, kterou nemá žádnou legální šanci zjistit zdali byla uhrazena. jak může v právním řádě vůbec existovat takováhle 3,14-čovina, jest mi záhadou.
za chvíli aby se člověk bál koupit rohlík. uhlíř nemá zaplacený daně a já to za něj cálnu, protože jsem od něj koupil. logika debila ....
To je přece jasné - kupujícího jakožto nabyvatele nemovitosti lze nějak majetkově postihnout (minimálně touto nemovitostí, pokud už mu nezbyly žádné peníze), prodávajícího, který už nemusí mít nic, pokud peníze z prodeje nemovitosti okamžitě ulije, postihnout nemusí být možné. Jinými slovy - stát má zaručeno, že daň nějakým způsobem dostane (pokud nebudeme spekulovat o okamžitém následném prodeji nemovitosti kupujícím).
Když nám dlužník nezaplatí, tak ho necháme být a sedřeme z kůže ručitele (navíc stanoveného zákonem, který nemá šanci se bránit).
To je tak, když ouředlník dojde k mylnému názoru, že je bohem. Už by těm ouředlníkům měl někdo pořádně nakopat zadky a vysvětlit jim, že jsou pouhými slouhy občanů, ne jejich pány, a že by každému daňovému poplatníkovi měli líbat ruku za to, že je (ze svých daní) živí, a ne je ještě svévolně stahovat z kůže.
přihodit se může. nikoliv ovšem, aby prachy zmizely z úschovního účtu notáře, a nikoliv kupujícímu.
ale pokud někdo úspěšně zpochybní vlastní převod nemovitosti, například že rozvedený s nevypořádaným SJM neplatně disponoval s majetkem spadajícím do sjm, nebo že exekutor prokáže účelové zbavování-se majetku člověka v běžící exekuci, zejména například že měl již zákaz disponovat s majetkem ale ještě nebyl vyznačen na katastru - pak samozřejmě kupní smlouva se ruší.
prachy ale nezhaftne exekutor, ale vrací se zpět neúspěšně kupujícímu, protože ke koupi nedošlo. proto nemá smysl řešit ani daň z neuskutečněného převodu.
nesmysl. k notářské úschově se sepisuje smlouva o notářské úschově, která celkem jasně předepisuje, jak se má s peněžními prostředky na úschovním účtu zacházet.
je-li tedy ve smlouvě napsáno, že peníze se prodávajícímu vyplatí do sedmi dnů poté, až některá ze stran předloží ověřený výpis z katastru se zapsaným novým vlastníkem - nebo se vrátí zpět neúspěšnému kupujícímu, poté co ke koupi ve sjednaném termínu nedojde a katastr změnu vlastníka nezapíše - NEEXISTUJE žádná jiná varianta, aby se vyplatily jakkoliv jinak, nebo dokonce aby si na peníze šáhl exekutor.
ne, fakt ne. peníze na úschovním účtu nejsou ani prodávajícího ani kupujícího, jsou v notářské úschově a mohou se použít pouze podle úschovní smlouvy.
samozřejmě, pokud ke transakci nedojde, a peníze se vrací na účet neúspěšného kupujícího, a tento má exekuci, na peníze si exekutor šáhne. ale pro kupní cenu by si takto sáhl i na nemovitost, a když nedojde ke koupi tak daň je bezpředmětná. ale určitě exekutor ani nikdo jiný nemůže sáhnout prachy z úschovního účtu, to je fakt pitomost.
No jistě, ze strany notáře, kupujícího a prodávajícího to tak je.
Jenže v podstatě je to účet jako každý jiný, jen s jinak definovaným dispozičním právem. Takže jestliže může exekutor zabavit bankovní účet, stavební spoření, termínovaný vklad, nebo třeba obsah schránky v bance, také úschova, tak zde není žádná odlišnost.
Ono jak říkala právnička, na 100% není jisté při prodeji nemovitosti vůbec nic a nikdy. Jen ta rizika jdou omezit.
Otázka jen je, zda by exekutor riskoval střed s "tvrdším protivníkem" a náhradu škody a výdajů, a také zda a jak by se o notářské úschově (včas) dozvěděl.
.
Anebo snad zákon někde říká, že peníze v notářské úschově jsou z exekuce vyjmuty?
To je nesmysl. Ty peníze prodávajícímu nepatří, nedošlo-li k převodu. A došlo-li k převodu, tak má kupující nemovitost, tudíž jediný problém může bát v tom, že exekutor zabaví 3% z ceny, pardón, pravicových rozpočtověodpovědných Kalouskových 4%, ze kterých měla být zaplacena daň.
Samozřejmě, něco jiného by bylo, nyl-li dlužníkem kupující. Ale to je prašť, nebo uhoď - má mu zabavit nemovitost, nebo peníze? To radši už peníze, bo nemovitost by mohl prodat exekutor pod cenou.