Spočítejte si...

Zavřít

Ručí podnikatel za odložené věci v provozovně?

Odložili jste si někdy v restauraci věci na věšák a už se s nimi více nesetkali? Odpovídá v takovém případě podnikatel za ztracené věci a může se této odpovědnosti nějak zprostit? A do kdy musíte uplatnit své právo na náhradu škody, aby nezaniklo?

Každý (například podnikatel, živnostník, osoba samostatně výdělečně činná), kdo provozuje činnosti, s nimiž je zpravidla spojeno odkládání věcí zákazníků (např. restauraci, kadeřnictví, ale také zdravotnické, školské, kulturní nebo sportovní zařízení), odpovídá fyzickým osobám – návštěvníkům za škodu na věcech odložených na místě k tomu určenému nebo na místě, kam se tyto věci obvykle odkládají. Jestliže tedy provozovatel neurčí zvláštní místo k odkládání zavazadel a svršků (například šatnu nebo uzamykatelné skříňky), stačí, aby zákazník věci odložil na místě k tomu obvyklém, například na volně přístupné věšáky nebo police.

Podívejme se, jak ve sporných případech rozhodovaly soudy:

Z rozhodnutí Okresního soudu v Mostě ze dne 6. 2. 1981, č. j. 11 C 1637/80 (jde o stále použitelný závěr):

Jestliže občan nemá objektivní možnost odložit věci na místě určeném k odkládání věcí (např. proto, že věšáky na šaty, které jsou určeny k odkládání věcí, jsou zcela přeplněné), odpovídá organizace i za škodu na věcech odložených na místě, kam se v takovém případě obvykle odkládají.


Z rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 6. 1980, č. j. 10 Co 187/80 (jde o stále použitelný závěr):

Jestliže organizace vyzvala návštěvníky, aby peníze a cenné věci uschovali v pokladně, určila tím… místo pro odkládání těchto věcí.


Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 1976, č. j. 2 Cz 42/76 (jde o stále použitelný závěr):

Věcmi, jejichž odkládání je zpravidla spojeno s provozováním nějaké činnosti, jsou míněny věci, které je nutno v této souvislosti odkládat; z těchto věcí nejsou jmenovitě vylučovány žádné určité věci nebo druhy věcí.

Odložení věci na místě obvyklém je možné jen tehdy, když ten, kdo činnost provozuje, neurčil místo k odkládání věcí.

Nedostatek technického a prostorového vybavení provozovny, v níž se provozuje činnost, s jejímž provozováním je zpravidla spojeno odkládání věcí, nezbavuje provozovatele odpovědnosti za škodu na odložených věcech.

Podnikatel se odpovědnosti jen tak nezbaví

Provozovatel odpovídá nejen za poškození věcí, ale i za jejich ztrátu (odcizení). Obvykle vyvěšované jednostranné prohlášení Za odložené věci neručíme provozovatele odpovědnosti nezbavuje.

Znovu se podívejme, jak ve své rozhodovací praxi postupují soudy:

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 1963, č. j. 6 Cz 35/1963 (jde o stále použitelné stanovisko):

Provozovatel podniku, jehož provoz s sebou přináší pravidelné odkládání svršků, nemůže svoji odpovědnost ani vyloučit ani změnit vyhláškou vyvěšenou v provozovně.

… občanský zákoník však dává provozovateli právo, aby pro svršky vyhradil určité místo, a zprošťuje ho tak odpovědnosti za ztrátu věcí odložených hostem jinam. Má-li provozovna několik místností, např. čekárnu a vlastní provozní místnosti, a vyžaduje-li to provoz podniku a povaha služeb, aby se host zdržoval postupně ve více místnostech, odpovídá podmínkám této odpovědnosti, když provozovatel vyhradí návštěvníkům místo na odkládání svršků tak, že požaduje, aby návštěvník odložil vždy své věci v té místnosti, v níž se podle povahy služeb právě zdržuje, a že tedy je povinen si je brát vždy s sebou. K účinnosti tohoto opatření je ovšem třeba, vzhledem k tomu, že jde o jednostranné prohlášení, nejen vývěsky, ale také toho, aby se zákazník o něm skutečně dověděl.

Škodu ohlaste co nejdříve

Provozovatelé odpovídají za odcizení a poškození věci v plné výši. Pouze za klenoty, hotové peníze a jiné cennosti se ručí jen do částky 5000 Kč. To ale neplatí, pokud byla škoda způsobena těmi, kdo v provozu pracují, nebo byly věci převzaty do úschovy. V takovém případě se škoda hradí v plné výši.

Právo na náhradu škody musíte u provozovatele uplatnit bez zbytečného odkladu. (To je lhůta pořádková.) Pokud tak neučiníte nejpozději do patnáctého dne po dni, kdy jste se o škodě dozvěděli, vaše právo na náhradu škody zanikne. (Tady jde o lhůtu prekluzivní.) Ovšem svůj nárok byste měli uplatnit nejlépe ihned namístě. Pokud své právo u provozovatele uplatníte v rámci prekluzivní lhůty, začíná běžet promlčecí doba dvou let, během níž se můžete domáhat náhrady škody soudní cestou.

Z judikatury:

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 1983, č. j. 1 Cz 70/82 (jde o stále použitelný závěr):

K uplatnění práva na náhradu škody na odložených věcech postačí, je-li tento nárok uplatněn např. u vedoucího provozovny nebo u pracovníka této provozovny, pokud ten, kdo nárok uplatňuje, nemohl vědět, že k přijetí uplatnění takového nároku byl organizací určen někdo jiný.

Vše sepište a najděte svědky

V ideálním případě provozovatel odpovědnost uzná a škodu zaplatí. Jestliže odpovědnost uzná, ale není schopen či ochoten ji okamžitě kompenzovat, měli byste o záležitosti pořídit zápis, v němž stručně uvedete alespoň, k čemu došlo (co bylo odcizeno nebo poškozeno) a kdy a kde se to stalo. Dále se můžete pokusit dohodnout výši náhrady a výslovně stanovit povinnost provozovatele nahradit škodu, a to včetně termínu, do kdy se tak má stát. Obě strany pak zápis vlastnoručně podepíší. Pokud provozovatel odpovědnost odmítne, pokuste se zajistit si z řad ostatních hostů a návštěvníků svědky a zapsat si jejich základní osobní údaje, anebo přivolejte policistu nebo strážníka. Nedostojí-li odpovědný provozovatel povinnosti dobrovolně, nezbude vám než náhradu vymáhat soudně. Ale nezapomeňte, že žalobu na plnění náhrady škody musíte podat nejpozději do dvou let, jinak dojde k promlčení práva.

Anketa

Zkoušeli jste někdy u provozovatele uplatnit nárok na náhradu škody?