Spočítejte si...

Zavřít

Rozdíly českého a slovenského povinného ručení

Konec monopolu povinného ručení skončil v České republice k 1. lednu 2000 a na Slovensku to bylo o dva roky později. Slovenský zákon o povinném ručení auta ovšem z části vycházel už z existujícího českého zákona.

Vlastník není totéž, co držitel

V České republice má povinnost uzavřít povinné ručení vlastník vozidla, i zánik je vázaný na změnu vlastnictví. Na Slovensku musí povinné ručení uzavřít držitel vozidla a zánik je vázaný na změnu držitele vozidla a ne na změnu vlastnictví. Přesto je většinou vlastník a držitel stejná osoba. Avšak například při leasingu je vlastníkem leasingová společnost a držitelem fyzická osoba. V technickém průkazu jsou taktéž uvedené dvě kolonky – držitel a vlastník. Např. na Slovensku může být pokutovaný za nepojištěné vozidlo držitel vozidla.

Odlišné limity pojistného plnění

Rozdílné jsou i minimální limity pojistného plnění. Na Slovensku to je 5 milionů pro škody na majetku a 19 milionů pro škody na zdraví a usmrcení. V České republice jsou vyšší, 18 milionů pro škody na majetku a 35 milionů pro škody na zdraví a usmrcení.

V praxi nabízejí u nás téměř všechny pojišťovny i možnost dokoupit si pojištění s vyššími limity pojistného plnění, např. 50 milionů, 70 milionů či dokonce 100 milionů pro škody na majetku i na zdraví (výjimkou je Triglav s plněním jen 50 milionů). Obě země nyní zavazuje tzv. 5. evropská směrnice povinného ručení, na základě které má dojít do pěti let ke zvýšení limitu pojistného plnění při škodách na majetku na 1 milion euro a při škodě na zdraví je na jednotlivých členských zemích, zda zvolí limit 1 milion euro pro každého poškozeného, anebo 5 milionů euro pro všechny zraněné, resp. usmrcené. Členské země mají povinnost přijmout národní úpravu nejpozději do 24 měsíců od účinnosti směrnice a do 30 měsíců od její implementace musejí zvýšit současní limity minimálně na polovinu částky požadované směrnicí.

Rychlejší řešení pojistných událostí

V Česku musí do 3 měsíců od nahlášení pojistné události poškozeným dojít k ukončení šetření, ať už formou pojistného plnění, nebo jeho odůvodněného snížení, resp. zamítnutí. To je zásadní rozdíl oproti Slovensku, kde stačí, když pojišťovna písemně informuje poškozeného o tom, proč toto šetření nemohlo být ukončeno. Může pak dát poškozenému písemné vysvětlení k těm nárokům, ve kterých nebyl ve stanovené lhůtě prokazatelný rozsah povinnosti pojistitele plnit, resp. výše tohoto plnění. V ČR je úprava pro pojišťovny striktní. Pokud u nás pojistitel neukončí šetření do 3 měsíců, musí platit úroky z prodlení ve výšce diskontní sazby ČNB zvýšené o 4 % a hrozí mu i pokuta od Ministerstva financí ČR až do výšky 1 milionu korun za každý takovýto jeden případ.

Právě z těchto důvodů jednotlivé české pojišťovny hledají nové systémové způsoby na zefektivnění a urychlení procesu likvidace, které by jim ulehčily splnění této povinnosti. Pro pojišťovny je efektivní, že prostřednictvím České kanceláře pojistitelů (ČKP) mají možnost ve velmi krátkém čase se po dopravní nehodě dostat k policejnímu protokolu.

V současné době se u nás rozbíhá velký projekt, ve kterém jde o to, že Policie České republiky zpřístupní fotodokumentaci místa nehody ČKP, a tím i jednotlivým pojišťovnám.

Srovnání povinného ručení na Měšci

Vyberte si to nejlepší povinné ručení a sjednejte si ho online.

Alkohol vše komplikuje

Odlišnosti jsou i v možnostech pojišťovny vymáhat část anebo celé pojistné plnění od pojištěného, resp. pojistníka. U nás se například přísněji postupuje i v případě, kdy řidič, který způsobí škodu, se odmítne podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu. Pojišťovna od něj může žádat regresi celého pojistného plnění. Když se řidič odmítne podrobit zkoušce na alkohol na Slovensku, pojišťovny nemají právo od něj požadovat náhradu vyplaceného pojistného plnění. Je předpoklad, že novelou zákona o povinném ručení se toto oprávnění pojišťoven dostane i do Slovenské republiky.

Neoznámení pojistné události a sankce

Když klient pojišťovny neoznámí pojistnou událost, je šetření ze strany pojišťovny složitější a často pojišťovna nemá doklad o tom, kdo je za škodu zodpovědný. Na Slovensku, když pojištěný neoznámí pojistnou událost, má pojišťovna právo vymáhat celé pojistné plnění. V Česku je postih možný jen tehdy, když neoznámením pojistné události anebo jejím pozdním nahlášením bylo současně zastaveno šetření.

Bezeškodní průběh není standardem

V Čechách jsou pojišťovny ze zákona povinné při dojednávání výšky pojistného zohlednit předcházející škodní nebo bezeškodní průběh pojistníka.

Zánik pro neplacení

Rozdíl je i v zániku pojištění. Když u nás nezaplatíte pojistné, následují upomínky a výzva. Na Slovensku pojistná smlouva zanikne automaticky, když pojistné není zaplaceno do 1 měsíce ode dne splatnosti. Na základě poslední novelizace slovenského zákona o povinném ručení je pojistník navíc povinný uzavřít pojistnou smlouvu s tím samým poskytovatelem, když smlouva předchozí zanikla pro neplacení. V Česku tato povinnost neexistuje.

Poškozený v roli spoluviníka

V Česku od 1. července 2006 vstoupila v platnost novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která přinesla přísnější hodnocení přestupků. Tato novela nemá přímý vliv na povinné ručení, ale může mít význam pro posouzení zavinění pojistné události anebo pro posouzení spoluúčasti poškozeného na vzniku pojistné události, např. povinnost svítit během celého dne, telefonování, povinné autosedačky na všech komunikacích apod. To pak vede k takovým případům, že když si např. poškozený cyklista do 18 let věku nevzal přilbu, i on spoluzavinil vnik škody. Nový návrh změny zákona by tyto absurdity měl odstranit.

Zdroj informací: Wüstenrot poisťovňa

Anketa

Kde mají lepší parametry povinného ručení?