Rodinné dávky v EU rok od roku rostou

Kolik činí rodinné přídavky a rodinné dávky v zemích Evropské unie? Může z těchto finančních prostředků mladá rodina vyžít? Jak podporují vlády jednotlivých zemí mladé lidi k zakládání vícečetných rodin? Rodinné dávky existují ve všech zemích, ale značně se liší. Kde je můžete získat i vy?

Je důležité vědět, od které země můžete tyto dávky dostat a jaké jsou podmínky pro získání nároku. Stejně jako u nároku na jiné dávky je stát, který vám má vyplácet rodinné dávky, povinen vzít v úvahu doby pojištění nebo zaměstnání splněné podle právních předpisů kteréhokoli jiného členského státu pro splnění podmínek týkajících se čekacích dob pro vznik nároku na příslušnou dávku.

Jestliže vaši rodinní příslušníci bydlí ve stejné zemi, podle jejíchž právních předpisů jste pojištěn jako zaměstnanec nebo samostatně výdělečně činná osoba, tato země bude vždy kompetentní pro výplatu rodinných dávek. Máte nárok na přesně stejnou výši dávek jako státní příslušnici tohoto státu. Jestliže vaši rodinní příslušníci nebydlí v zemi, podle jejíž právních předpisů jste pojištěn, platí následující pravidla:

  • Máte-li nárok na rodinné dávky podle právních předpisů několika zemí, vaše rodina dostane zpravidla nejvyšší dávku, která se poskytuje podle právních předpisů jednoho z těchto států. Jinými slovy, s vaší rodinou se zachází, jako kdyby všichni její členové bydleli a byli pojištěni v zemi s nejpříznivějšími právními předpisy.
  • Nezaměstnaní, kteří dostávají dávky podle právních předpisů členského státu, mají nárok na rodinné dávky podle právních předpisů tohoto státu i pro rodinné příslušníky bydlící v jiném členském státě.
  • Důchodci normálně dostávají rodinné dávky od státu, který jim vyplácí důchod. Pokud však důchodce dostává více důchodů, platí zvláštní pravidla.

Rodinné přídavky rostou

Za posledních deset let vzrostly celkové rodinné přídavky v zemích Evropské unie (řadíme sem porodné, rodičovskou dovolenou, rodinné přídavky a další dávky spojené s péči o dítě) o téměř 36 %. V roce 2000 činila tato peněžní plnění poskytovaná vládou mladým rodinám více jak 5 % celkových sociálních výdajů členských států. Samozřejmě opět existují mezi jednotlivými státy rozdíly.

Nejvíce je štědrá vůči mladým rodinám vláda v Lucembursku (13 % všech sociálních výdajů), v Irsku (11 %) a v Rakousku (8 %). Nejmenší část koláče sociálních dávek plyne mladým rodinám ve Španělsku pouze (1 %), v Itálii (2 %), v Portugalsku, v Nizozemí a Švédsku (3 %).

Zvláštní postavení rodinných dávek

Rodinné dávky a rodinné přídavky jsou zvláštní druhy dávek. Na rozdíl například od dávek v invaliditě nebo v nezaměstnanosti není u nich prvořadá situace zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné. Dávka je poskytována třetí osobě – při rozhodování, zda má být dávka poskytnuta, je rozhodující situace rodinných příslušníků.

Cílem rodinných dávek a přídavků je pokrýt náklady rodiny, a proto je vztah mezi skutečným životním standardem a domácí situací žadatele důležitější než u jiných dávek. Tento zvláštní charakter se odráží i v národních podmínkách pro nárok na tento druh dávek – většina národních systémů nevyžaduje pro přiznání dávky splnění podmínky získání určitých dob pojištění. Pro se u těchto dávek zřídka uplatňuje sčítání osob.

Dávka je poskytována dle místa výkonu práce

Na druhé straně u těchto dávek vyvstává jiný problém. Jde o otázku, zda má být dávka poskytována ve výši podle státu bydliště, nebo podle státu, ve kterém je vykonávána výdělečná činnost. Jinými slovy, zda má být výše dávky stanovena tak, jak je tato dávka poskytována ve státě, kde dítě bydlí, nebo tak, jak ji stanoví stát, kde živitel dítěte vykonává výdělečnou činnost.

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Přesto je v členských zemích stanoveno pro všechny členské státy použití principu státu místa výkonu práce, neboť použití výše státu místa výkonu práce, zdá se, zajistí rovnost nakládání s pracovníky, kteří jsou v tomto státě zaměstnáni.

Jenom v Nizozemí došlo ke snížení

Ve všech zemích došlo za sledovaných deset let ke zvyšování rodinných dávek. Že by snaha zvrátit nepříznivý demografický vývoj? Výjimku tvoří Nizozemí (pokles ve sledovaném období o 14 %).

Nejvyšší nárůst zaznamenalo Lucembursko (+156 %), Německo (+81 %), Řecko (+67 %) a Irsko (+66 %).

Rodinné dávky tvoří od 0,2 % do 2,6 % k HDP jednotlivých členských států EU. Na špici stojí Rakousko (2,3 %) s Německem (2,1 %), Belgie a Francie (oba 2,0 %). Španělsko (0,2 %), Itálie a Portugalsko (oba 0,5 %) a Nizozemí (0,8 %) jsou na chvostu.

Rodinné dávky v roce 2000 v jednotlivých členských zemích EU
V % k HDP V % ke všem sociálním výdajům státu V % ke všem dětským výdajům Index 1991=100
EU 1,4 5,5 67,2 135,8
Belgie 2,0 7,7 84,6 116,2
Dánsko 1,1 4,0 30,3 146,6
Německo 2,1 7,5 70,9 181,1
Řecko 1,0 3,8 51,8 167,0
Španělsko 0,2 0,9 34,6 147,3
Francie 2,0 7,0 73,0 115,4
Irsko 1,5 11,2 85,9 166,4
Itálie 0,5 2,0 52,2 128,6
Lucembursko 2,6 12,9 77,6 255,8
Nizozemí 0,8 2,9 64,4 86,3
Rakousko 2,3 8,2 77,5 133,6
Portugalsko 0,5 2,7 48,9 115,4
Finsko 1,4 5,8 45,8 119,1
Švédsko 1,0 3,2 30,0 117,5
Velká Británie 1,4 5,5 78,4 120,2

Pramen: Eurostat, Statistik kurz gefasst, Bevölkerung und soziale Bedingungen, Nr. 19/2003, „Sozialschutz: Barleistungen für Familien in Europa“ 

Anketa

Kolik má vaše domácnost členů?