Před časem jsme vás informovali o čtyřech návrzích Ministerstva práce a sociálních věcí, které mají podpořit rodinnou politiku. Dnes se k plánovaným opatřením vracíme. Získali jsme od MPSV další podrobnosti o tom, jak by novinky měly vypadat.
Lidé s vyššími příjmy vyčerpají „rodičák“ i za půl roku
Jak už jsme vás informovali, ministerstvo plánuje dále zvyšovat flexibilitu rodičovského příspěvku. Od roku 2017 by mělo být možné ho čerpat ještě rychleji po vyšších měsíčních částkách. Částku 220 000 Kč byste tak mohli vyčerpat do jednoho roku dítěte. To znamená zhruba za půl roku, přihlédneme-li k faktu, že dávka navazuje na pobírání peněžité pomoci v mateřství. Prostým dělením nám vyjde, že by tak měsíční dávka mohla dosáhnou i částky přes 36 000 Kč.
Současné omezení pro maximální možnou výši měsíční dávky (11 500 Kč, kterou si ale nemůže zvolit každý – viz box) by se tak zrušilo. Rodičovský příspěvek byste tak mohli čerpat do výše, která odpovídá vyměřovacímu základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství. Takže limitem pro měsíční dávku by zůstal váš příjem.
Ministerstvo opět plánuje tuto možnost omezit pouze pro příjemce s určitou výší příjmu. Podmínka pro zrychlené čerpání zůstává stejná. Tuto variantu budou moci využít rodiče, pokud alespoň jednomu z nich bude k datu narození nejmladšího dítěte stanoveno 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu ve výši převyšující 7600 Kč,
řekl serveru Měšec.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.
Situace by se zlepšila i rodičům, kteří si nemohou vybrat rychlost čerpání rodičovského příspěvku, protože není možné jim vyměřit peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou). Jinak řečeno, ti, kteří nemají nárok na mateřskou, nyní nemají na výběr a musí čerpat čtyřletou variantu. Nově by mohli dosáhnout na měsíční částku 7600 Kč, a to po celou dobu čerpání, takže by mohli dávku vybrat celou už za tři roky.
Nově by se také přestala sledovat docházka dítěte do předškolního zařízení. Nyní se sleduje u dětí do dvou let, které nemohou být v předškolním zařízení umístěné déle než 46 hodin měsíčně.
Současná pravidla pro čerpání rodičovského příspěvku
Obecně platí, že se vznikem nároku na rodičovský příspěvek dostáváte virtuální balík 220 000 Kč, který bude vyplácen nejdéle do čtyř let věku dítěte.
Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu (DVZ) pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem či převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Pokud je alespoň jednomu z rodičů možné stanovit k datu narození dítěte 70 % ze 30násobku DVZ, rodič si může volit výši a tím pádem také délku pobírání dávky.
Maximální měsíční dávka rodičovského příspěvku se odvozuje od DVZ. V případě, že 70 % ze 30násobku DVZ je nižší či rovno částce 7600 Kč, může dávka činit nejvíce právě 7600 Kč. Pokud 70 % ze 30násobku DVZ převyšuje hranici 7600 Kč, je výše dávky omezena touto částkou, maximálně ale výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně. Tuto výši mohou zvolit jen ti, kteří měli měsíční příjem nejméně 16 429 Kč.
V případě, že si v minulosti ani jeden z rodičů neplatil nemocenské pojištění (studium, evidence na ÚP, OSVČ, která si neplatí pojištění dobrovolně) a není tak možné stanovit zmíněný DVZ ani u jednoho z rodičů, nevznikne nárok na mateřskou a zároveň takoví rodiče nemají možnost zvolit výši a délku pobírání rodičovského příspěvku. Čerpá se pak ve výši 7600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a pak v měsíční výši 3800 Kč až do 4 let věku dítěte.
Dlouhodobé ošetřovné možná jen pro zaměstnance?
Od ledna 2017 byste měli mít také možnost čerpat tzv. pečovatelskou dovolenou. Jak už napovídá název, na tu by vám vznikl nárok, pokud byste pečovali o rodinného příslušníka, kterému se náhle zhoršil zdravotní stav a vyžaduje celodenní péči. Volno na péči by mělo umožnit starat se o své blízké, pokud je nechcete umístit do zdravotnického zařízení nebo zařízení poskytujícího sociální služby.
Volno na péči by mohlo trvat od tří do šesti měsíců. Po tuto dobu byste pobírali tzv. dlouhodobé ošetřovné, které odpovídá 60 % denního vyměřovacího základu. Dlouhodobé ošetřovné by se tak stalo další novou dávkou nemocenského pojištění a vyplácelo by se stejným způsobem, jako stávající dávky nemocenského pojištění. Jeho výplata by byla podmíněna účastí na nemocenském pojištěnía příbuzenským vztahem k osobě, o kterou chcete pečovat.
Konkrétně by vám vznikl nárok při péči o dítě, rodiče, prarodiče nebo jejich další předky v přímé příbuzné linii. Bydlení ve společné domácnosti přitom není podmínkou. Podle Habáně by na dávku měli nárok i rodiče osvojených dětí (a naopak osvojené děti pečující o osvojitele), protože pro tyto účely se považují za děti vlastní.
Dosud není jasné, zda by tuto dávku mohly čerpat také OSVČ. Ty se mohou dobrovolně účastnit nemocenského pojištění, ale ze zákona na ošetřovné nárok nemají. Ve hře jsou zatím obě varianty (tedy že bude tato dávka pouze pro zaměstnance a že na ni budou mít nárok i OSVČ, které se účastní nemocenského pojištění).
Aktuálně se zpracovává hodnocení dopadů regulace (RIA). Po dopracování bude RIA zaslána vybraným dotčeným subjektům ke konzultacím a připomínkám. Následně budou podrobně rozpracovány varianty. V současné době tedy nelze k tomuto námětu uvést konkrétní základní charakteristiku a ani předjímat, jak budou upraveny podrobnosti,
uvedl Habáň.
Sedm dní na péči o novorozence pro tatínky
Další novinka (která by měla začít platit opět k lednu 2017) by měla umožnit tatínkům vybrat si během šestinedělí jeden týden na společnou péči o novorozeně. Týdenní otcovská poporodní péče bude opět dávkou nemocenského pojištění. Navrhuje se, aby denní výše otcovského byla stanovena podle stejných principů denní výše peněžité pomoci v mateřství,
upřesnil serveru Měšec.cz Petr Habáň s tím, že denní vyměřovací základ zjištěný ke dni nástupu na otcovské by tedy byl upraven pomocí tří redukčních hranic a denní výše otcovského by měla činit 70 % tohoto redukovaného denního vyměřovacího základu.
Novopečení otcové by měli nárok na sedm kalendářních dnů volna (tedy více než pracovní týden), a to bez ohledu na to, zda se narodilo jedno dítě nebo vícerčata.
Podobně jako v případě péče o vlastní novorozené dítě v době po narození se jeví potřebné zavést obdobné opatření i v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů,
doplnil ještě Habáň.
Mikrojesle zatím v testovacím režimu
Nedostatek míst v předškolních zařízeních by měly pomoci řešit tzv. mikrojesle, což je kolektiv, kde jsou maximálně čtyři děti od šesti měsíců do čtyř let a dohlíží na ně jedna pečující osoba.
V příštím roce by se měl začít testovat pilotní projekt v Praze, středních Čechách a Jihomoravském kraji. Zřízení mikrojeslí by mělo spadat do kompetence obce. Provozovat je pro ni ale může také nezisková organizace.
Předpokládá se, že odbornost pečujících osob v mikrojeslích bude splňovat např. kvalifikace sociálního pracovníka nebo odborná způsobilost pracovníka v sociálních službách, učitel mateřské školy nebo profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky apod.,
uvedl Habáň příklady osob, které by mohly o děti v mikrojeslích pečovat.
Novinky i u antikoncepce a asistované reprodukce
U příležitosti představení opatření na podporu rodinné politiky byla zmíněna také otázka umělé reprodukce. Podle Marksové by bylo vhodné zvýšit věkovou hranici pro matky, které chtějí podstoupit umělé oplodnění. Nic konkrétnějšího ale v této otázce zatím není jasné.
Ministerstvu práce a sociálních věcí jde zejména o využití potenciálu asistované reprodukce, které závisí na zvýšení její dostupnosti pro širší veřejnost. K určení konkrétní věkové hranice pro podstoupení umělého oplodnění je třeba nejprve nově zhodnotit nastavení podmínek pro realizaci asistované reprodukce,
uvedl Habáň.
Stejně tak je podle jeho názoru příliš brzy na podrobnosti ohledně antikoncepce, která by ale podle názoru ministerstva neměla být pro lidi s nižšími příjmy bariérou v plánování rodičovství. O konkrétní podpoře různých forem antikoncepce nejsou známy podrobnosti, návrh je v raném stádiu,
uzavřel Habáň.
Všechna popisovaná opatření jsou zatím ve fázi rozpracovaných návrhů, které čeká připomínkové řízení. Finální verze se tedy od té současné může lišit.
