Spočítejte si...

Zavřít

Rodiče vědí o financích více než dospělé děti

Střední generace řeší finanční otázky denně, a jak se ukazuje, praxe je nejlepší škola. Její finanční znalosti jsou výrazně lepší než u mladých i starých.

I když programů na vzdělávání finanční gramotnosti přibývá a téma se stále častěji objevuje v médiích, skutečně finančně gramotných lidí je stále menšina. Podle výzkumu OECD je například v Česku finančně negramotných asi 65 % obyvatelstva, což je obdobný výsledek, jakého dosáhli Britové, v Německu je pak podle stejného průzkumu 56 % finančně negramotných.

Další průzkum (spíše test) na toto téma, tentokrát již lokální, ukazuje, že financím u nás rozumí hlavně ti, kteří je řeší ve svém běžném životě. Nejvzdělanější v tomto pro život tolik důležitém oboru tak je střední generace. Mladí lidé a senioři na tom příliš dobře nejsou.

O čtvrtinu za střední generací

Podle průzkumu provedeného společností Partners For Life Planning má mladá generace ve věku 15 až 25 let velmi slabé finanční znalosti. Jejich orientace ve finančních pojmech, produktech a službách byla o 27 % horší než znalosti jejich rodičů. Skupinou nejvíce ohroženou finanční negramotností jsou pak podle průzkumu senioři, kteří nejenže financím většinou nerozumí, zároveň jsou až přespříliš důvěřiví k mladším lidem. Díky tomu se pak mohou stát snadnou obětí nejrůznějších pastí neprofesionálních poradců-prodejců.

Výsledky výzkumu jsou alarmující, neboť dokládají, že i přes snahy a aktivity směřované ke zvýšení finanční gramotnosti žáků a studentů zde zatím nejsou reálné výsledky. Naděje, že nastupující generace se vyvaruje chyb těch předchozích a bude se chovat finančně zodpovědně, zůstávají liché, komentuje výsledky průzkumu Vlastimil Divoký, marketingový ředitel Partners.

V průzkumu lidé zodpovídali formou testu 15 otázek z oboru financí. Ty byly teoretické (např. co je RPSN), ale i početní, když respondenti museli například zhodnotit výhodnost úvěrů se sazbou 1 % p.m. a 10 % p.a.

Ze součtu správných odpovědí, od kterých byly odečteny nesprávné, se za každého účastníka vypočetl jeho „index finanční gramotnosti“. Protože bylo 15 otázek pohybuje se rozpětí indexu od mínus 15 do plus 15. Alespoň malou útěchou je, že všechny tři dotázané skupiny skončily v kladných hodnotách.

Výrazně vpředu se umístila střední generace, jejíž průměrný index dosáhl hodnoty 4,73. Mladí lidé do 25 let získali hodnotu indexu 1,58 a senioři 1,10.

Dobré výsledky střední generace lze spatřit v tom, že tito lidé jsou v produktivním věku, pracují a starají se o rodiny. Proto je jejich znalost finančních pojmů, schopnost analyzovat a spravovat osobní finance, které mají dopad na jejich materiální zajištění, nejvyšší, doplňuje Vlastimil Divoký.

Pokud jednotlivé generace hodnotí svou finanční gramotnost v porovnání s těmi ostatními, tak střední generace má tendenci se podceňovat a senioři se naopak přeceňují. Na deseti stupňové škále hodnotí lidé ve věku od 35 do 50 let své znalosti na 6,4 (10 je nejlépe). Nejmladší se vidí sami na 4,2 a nejstarší se hodnotí na 4,1. Ostatní generace pak hodnotily tu střední známkou 6,94, nejmladší 4,73 a seniory známkou 3,61. Čtěte také: Rozhodčí doložky čeká těžší život, pro spotřebitele budou pouze dobrovolné

O průzkumu

Výzkum byl pro společnost Partners realizován společností MindBridge Consulting v srpnu 2011 na reprezentativním vzorku populace (900 respondentů, po 300 v každé věkové kategorii) ve třech věkových kategoriích – mladá generace ve věku od 15 do 25 let, střední generace ve věku od 35 do 50 let a generace seniorů 60 a více let (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). Výzkum byl realizován metodou online dotazování a osobním dotazováním u generace 60 a více let.

Nízký příjem = nízká gramotnost

Průzkum také ukázal, že o finance se nejméně zajímají senioři, takřka pětina z nich je bez zájmu (17,3 %). Malý zájem o finance projevují i respondenti s nižšími příjmy v domácnosti do 15 000 Kč a lidé žijící sami.

Právě nezájem o správu financí v nízkopříjmových skupinách je pro ně ohrožujícím faktorem. Jejich neznalost je může snáze vehnat do rukou podvodníků a lichvářů a dostat je tak do dluhové pasti, upozorňuje Vlastimil Divoký. Oproti tomu u respondentů se stoupajícím čistým měsíčním příjmem se současně zvyšuje finanční gramotnost, kterou registrujeme i u jedinců žijících v početnějších domácnostech.

RPSN známe

Nejvíce správných odpovědí v průzkumu zaznamenali dotázaní, když měli vysvětlit základní pojmy spojené s úvěrem: konsolidace úvěrů (77,4 % správných odpovědí), dluhová past (76,3 %), nízké úrokové sazby (72,0 %), RPSN (62,9 %).

Naopak nejnižší znalost je pak u témat: posouzení rizikovosti investice (20,9 %), posouzení výhodnosti 1 % p.m. vs. 10 % p.a. (30,0 %), složené úročení (31,1 %), daňové úlevy (31,4 %), refinancování hypotéky (37,2 %) a bezúročné období ke kreditní kartě (39,6 %).

Problémy lidem dělaly také početní úlohy. To dokumentuje rozložení odpovědí při porovnání výhodnosti měsíční a roční úrokové sazby.


Zdroj: Partners

Je výhodnější sazba 1 % p.m. nebo 10 % p.a.?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 9. 2011 6:54