Odpověď na názor

Skutečná paní Jarmila píše z jiné adresy. To jen pro začátek.
Pro pořádek: novomanželské půjčky byly na zařízení bytu ale i na pořízení bytu. Ta novomanželská sice nepokryla veškeré náklady na pořízení bydlení a pokud člověk neměl nic do začátku našetřeno, tak v kombinaci s půjčkou na výstavbu (ta se poskytovala jakékoliv věkové skupině) se dal pořídit i RD. Pravda, na tu dobu, byť za 2,5 % úrok, byly splátky v řádu stokorun a padesátikorun citelný zásah do rodinného rozpočtu, ale ta možnost tu byla. Navíc se u novomanželské půjčky odepisoval docela slušný peníz za každé dítě. A mohu vás ujistit, že snědší část obyvatel toto ani příliš nevyužívala.
Možnosti tu byly jako jsou dnes. Kdo tenkrát po práci zaplul do IV. cenové budovat socialismus ústy, ten se na nic nevzmohl. Kdo si vzal po práci montérky, ten mohl svépomocí budovat vlastní bydlení, nikdo mu v tom nebránil. Dnes taky můžete po práci sednout ke sledování „hodnotné“ Ulice nebo do restaurace a budovat kapitalismus ústy. Nebo taky dělat 25 hodin denně bez oběda, studovat cizí jazyky nebo se ztrapňovat ve vyspělých zemích a dělat tam otrokařinu, kterou tam nechtějí dělat ani místnéí Turci. Takže bych přílišný rozdíl v době nyní a před 20ti lety neviděl.
Dnes zrovna tak můžete čekat na byt 10 – 20 let – zkuste si jako běžný pracovník požádat ve firmě nebo u obce o byt. Musíte splňovat takové požadavky, které běžný občan nesplní (např. jak občan chtějící se stěhovat za prací může splnit požadavek bydlení ve městě 5 let, když se tam chce teprve přistěhovat?). A všude vás prolustrují daleko více než bývalá StB. Pokud budete z vysokopříjmové skupiny nebo zastávat důležitou firemní či politickou funkci, máte dveře k bydlení otevřeny dokořán. Obdobně jako za minulého režimu..
Co se ještě týče novomanželských půjček, byla výhoda, že když člověk někde na něco kápnul a neměl u sebe peníze, tak mu to museli rezervovat a pak si pro to vklidu přišel se šekem spořitelny.