Novomanželské půjčky nebyly na byty, ale na zařízení bytu. Byty byly buď soukromé (na vesnici, kam pracky státu nedošmátly) nebo státní ve městech. Takže na pořízení btu si nikdo nemusel půjčovat, ale musel se postavit do fronty. Oženil se a pořídil si dítě – šup o pár příček vpřed. Nastoupil do fabriky na práci, kterou nikdo nechtěl dělat – šup zas o pár příček dopředu. Za 10, ale taky za 20 let měl konečně byt.