Vlákno názorů k článku
Retro daň z příjmů 1983: Průkopníci socialistické práce odměny nedanili

bylo to ve stylu v jednoduchosti je krása.
a ta motivace pro plození dětí:-)

Opravdu si myslíte, že děti plozené kvůli penězům, jsou pro společnost přínosem?

Bóóóže, Bóóóže, jak se dá vše překroutit…
Co je lidstvo lidstvem, tak při poklesu natality se společnost VŽDY snažila využívat všemožných nástrojů na její zvýšení (daňové úlevy, přednostní bydlení, práce pro mladé, apod.). Bylo tomu tak i např. V Anglii v 70.létech 20.stol. – že by i tam byl socialismus???

Zapomněl jste dodat, že to skoro nikdy nefungovalo. Maximálně, jako u Husákových opatření, si lidé pořídili dítě dříve, ale za nějakou dobu opatření fungovat přestala a zůstala po nich „demografická vlna“ s negativními účinky. Mimochodem, negativní účinky druhé generace té vlny pociťujeme právě dnes v nedostatku míst ve školkách.

Nebojte, do pěti let bude dětí polovina. Nebudou se mít komu rodit.
Společnost – místo aby se snažila o vyrovnanou porodnost – dělá všechno pro to, aby se děti nerodily, a pak se urve ze řetězu. Já si pamatuju i tu vlnu ze 70. let. To nejdřív nebyly kočárky. Tak se naplánovaly, vyprojektovaly a pak vyrobily. Jenže zůstaly na skladě, protože děti už potřebovaly koloběžky. Než se vyrobily koloběžky, chtěly děti kola. Mezitím nebyly školky, pak se v některých školách, hlavně na sídlištích, učily děti na směny, protože do školky dítko jít mohlo, do školy ale muselo. A tak to šlo dál až do jejich dospělosti. A naše současná společnost dělá opět všechno proto, aby ty děti nebyly vůbec.

Dnes je to stejný, kolik dětí bude potřebovat školku se ví taky pár let dopředu už při narození.

A proč se tedy po revoluci školky hromadně rušily, když se „vědělo“, že nastane baby boom Husákových dětí?

Protože se rámci malé privatizace se privatizovalo, co šlo, až se z nás kouřilo. U nás chtěli dokonce zprivatizovat závodní jídelnu ve fabrice. Prostě za to byly prachy. Nějaká děcka nikoho nevzrušovala. Ten, kdo to do privatizace poslal nebo školku následně zrušil, už měl děti odrostlé.

Po revoluci porodnost klesla. Tenkrát se rodilo kolem 20ti, dnes kolem 30ti. Ale když viděj že se ten a ten rok narodili tolik dětí, není problém se připravit že třeba za 4 roky bude poptávka po školkách.

Protože když máte dát peníze do školky navíc, která momentálně není potřeba, nebo třeba do výstavby kanalizace, která potřeba je, tak je docela jasné, co vyhraje ;-)

Kecy. Právě naopak, propolulační opatření fungovaly PERFEKTNĚ. Jestli nevěříš, podívej se na vývoj natality v 70. letech.

Já ten vývoj znám. Masivní a drahá opatření byla schopná pouze na dobu několika málo let zvrátit dlouhodobý klesající trend růstem porodnosti o cca 20%. A to jim ještě pomáhal fakt, že v té době měli děti lidé z vlny silných poválečných ročníků. Nicméně i přes to koncem sedmdesátých let došlo k poklesu na hodnoty ze začátku desetiletí a osmdesátá léta byla už ve znamení dalšího poklesu porodnosti. To tedy rozhodně není perfektní a PERFEKTNÍ už vůbec ne.

Zřejmě jste pamětník, tak jistě víte, co to byly podnikové jesle a školky. A také jistě víte, kdy se začaly hromadně rušit. Nebo snad nějaké znáte?

Demografické vlny jsou co je lidstvo, není to jen o Husákových dětech. Již historicky: byly války, epidemie hospodářské krize apod., to vše má vliv již z minula. Ideálního stavu demografického vývoje (všechny ročníky stejně silné/početné) asi nebude možné nikdy dosáhnout.
Myslím, že oslovská (nebo taky ocasní) daň není ani tak o podpoře porodnosti ale o něčem jiném, i když souvisícím.
Je to poměrně jednoduché - malý příklad: Produktivní jedinec pečuje o rodiče (jsou např. na výminku, či jinak…), kteří jej vychovali, čím jim vrací jejich péči. Zároveň pečuje o své děti, které později budou zase pečovat o něj až se stane neproduktivním. Ale kdo se postará o někoho, kdo děti nemá? Musí si nějak nastřádat dokud je produktivní.
Zjednodušením a pominutím jiných než ekonomických vztahů a vazeb mezi po sobě jdoucích generacemi …, staří rodiče, rodiče, děti, vnoučata,… to z celospolečenského hlediska bylo tak, že to postarání se v stáru je řešeno pobíráním důchodu jako jedné z možných forem ekonomického zaopatření. Kdo nemá děti které by v době jeho pobírání důchodu tento systém plnily, musí tam mít tak říkajíc nastřádáno více, proto ta vyšší daň. Opět zjednodušeno, protože může být i jiná forma (vlastní spoření, více pilířů důchodového spoření atd.), ale je to reakce nato retro…
Bez dětí to ale vůbec nejde, pokud by je neměl nikdo, společnost by zanikla. Proto je rozumné dělat rozumnou propopulační politiku. Vychovat děti je kromě jiného i poměrně nákladná záležitost (opět velké zjednodušení pouze na ekonomickou stránku věci), proto je dobře když to daňový/sociální systém zohledňuje (nejen symbolicky).
A to, že tady jsou ty děti z druhé vlny není nedostatek ale pozitivum, bylo a je jich třeba jako soli. To že nejsou školky není chyba toho, že jsou děti, ale "prozíravé“ politiky pozdní reakce na něco co šlo snadno očekávat. Kdysi se honem zavřelo, mělo se včas otevřít…

Ten článek je poněkud neúplný. Pro účely daně ze mzdy se tehdy v rodině počítaly všechny děti jako jedna vyživovaná osoba. Ale rozvedený manžel, který platil alimenty na 2 děti si je započítal mezi vyživované osoby a platil daň dle tabulky. Když se oženil a měl dítě, měl 4 vyživované osoby a platil poloviční daň. Tohle mám za sebou, takže vím o čemu píšu. Žádná finanční stimulace k plození, tak na rozdíl od současnosti nebyla.

I já už to mám dávno za sebou a po návratu tehdejší doby netoužím ani omylem, ale že nebyla tehdy žádná fin. stimulace, a to ještě dokonce na rozdíl od současnosti, to je takový blábol, že snad musíte mít nějaký výpadek myšlení…

JA jsem z toho ale pochopila, ze se vyzivovali soby, ne deti ;-)