Řešíte neplatnou výpověď u soudu? Musíte si pojistné platit sami

Pokud nebudete souhlasit s výpovědí, musíte to neprodleně zaměstnavateli ohlásit, a také se obrátit na soud. Zároveň si musíte platit zdravotní pojištění sami.

V případě skončení pracovního poměru je z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele ideálním řešením situace, kdy je pracovněprávní vztah ukončen standardní cestou, neboli uplatněním relevantního postupu podle zákoníku práce. Ne vždy však v konečné fázi k takové situaci dojde a občas se v praxi setkáváme i s případy neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Jaké jsou důsledky tohoto postupu zaměstnavatele z hlediska poskytování náhrady mzdy včetně souvisejících povinností při placení zdravotního pojištění?

Zaměstnanče jednej

Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je řešeno v ustanovení § 69 zákoníku práce. Jestliže dal zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo pokud s ním neplatně zrušil pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnanec písemně bez zbytečného odkladu zaměstnavateli oznámí, že s tímto rozhodnutím zaměstnavatele nesouhlasí a trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu. Tato náhrada mzdy přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

Pokud zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně jinak, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,

a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,

b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit; v těchto případech má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby.

Z náhrady se pojistné platí

Z pohledu zdravotního pojištění není tato náhrada mzdy (i jako příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání) vyjmenována mezi plněními, ze kterých se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, z tohoto důvodu podléhá zúčtovaná náhrada mzdy platbě pojistného.

Náhrada mzdy, kterou je zaměstnavatel povinen při neplatnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnanci uhradit podle zákoníku práce nebo na základě rozhodnutí soudu, se do vyměřovacího základu zaměstnance započítává v tom měsíci, ve kterém byla zaměstnanci zúčtována. V této souvislosti je však zapotřebí mít na zřeteli, že vyměřovacím základem je hrubá částka tohoto zaměstnancova příjmu. Pokud totiž má být podle rozhodnutí soudu zúčtována a vyplacena v příslušném kalendářním měsíci zaměstnanci (i bývalému) určitá částka, jedná se zpravidla o čistý příjem, snížený o zákonné odvody. Za této situace musí tedy zaměstnavatel nejprve vypočítat z položky čistého příjmu hrubý příjem a z něho pak 13,5 % sazbou stanovit výši pojistného na zdravotní pojištění. 

Minimální vyměřovací základ nepřekročíte

Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po celé období. Obzvláště v těchto případech je však nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kdy úhrn zúčtovaných příjmů musí činit v rozhodném období (kalendářním měsíci) nejméně 8000 Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí například pro osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát – konkrétní výčet všech těchto osob naleznete v § 3 odst. 8 z.č. 592/1992 Sb.

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů například tehdy, netrvalo-li zaměstnání po celé rozhodné období nebo bylo-li zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci – blíže viz ustanovení § 3 odst. 9 zák. č. 592/1992 Sb. v přímé vazbě na ustanovení §§ 191, 192 a 199 zákoníku práce.

Soud je synonymem pro platbu pojistného z vlastní kapsy

V jaké situaci se vlastně ocitne zaměstnanec, když obdrží výpověď, kterou nehodlá akceptovat? Obrátí se na příslušný soud se žalobou na neplatnost rozvázání pracovního poměru. Do té doby, než rozhodnutí soudu nabude právní moci, musí nějakým způsobem řešit svůj pojistný vztah. To tedy znamená, že pokud nenastoupí do jiného zaměstnání, nebo se nepřihlásí u své zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná nebo nebude registrován v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, stane se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného ve výši 1080 Kč.

Od července 2002 je pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů pouze tehdy, jestliže u něj není evidována u zdravotní pojišťovny některá ze skupin plátců pojistného (zaměstnavatel, OSVČ, stát) ani jeden den v rámci příslušného kalendářního měsíce. Jakmile soud rozhodne o neplatnosti výpovědi, je pojištěnec zpětně zařazen jako zaměstnanec a zdravotní pojišťovna vrátí pojistné, které případně jako osoba bez zdanitelných příjmů zaplatil.

Pro případ kontroly ze strany zdravotní pojišťovny musí mít zaměstnavatel celý případ řádně zdokumentován včetně případného podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu.

Anketa

U které zdravotní pojišťovny jste pojištěn/-a?