Spočítejte si...

Zavřít

Řekové ukládají peníze se stejným úrokem jako my

V řeckých bankách je o pětinu méně vkladů než před dvěma lety. Zjistili jsme, zdali situaci zachraňují atraktivními úrokovými sazbami.

Ještě před dvěma lety měli občané a firmy v řeckých bankách uloženo 237 miliard eur. Na konci prvního pololetí tohoto roku již jejich objem klesl o necelých 21 procent na 188,2 miliardy eur.

Řecké banky přitom nemohou spoléhat na to, že si potřebnou hotovost obstarají na finančních trzích. Investoři jsou si totiž dobře vědomi toho, že jsou to právě řecké banky, které ve svých investičních portfoliích drží většinu řeckého státního dluhu. A protože ten spěje k výrazné restrukturalizaci (pravděpodobně až k 50% ztrátě původní hodnoty, začíná se ale mluvit už o 60 %), obávají se investoři krachu řeckých bank a tedy nesplatných pohledávek.

Naposledy minulý čtvrtek přinesla agentura Reuters zprávu hovořící o tom, že řecké banky jsou schopné ustát odepsání až 30 % státního řeckého dluhu. Banky mohou vydržet očesání dluhu až do úrovně 30 procent, ale 50procentní ztráta pohledávek by mohla způsobit velké ztráty, uvedl agentuře vysoce postavený zdroj s tím, že v případě výraznějšího odpisu dluhu by bylo nutné ještě výrazněji podpořit ekonomiku země.

Jak se v takto nestandardní situaci mají chovat a jak se skutečně chovají řecké banky směrem k běžné klientele, k retailu?

Zombie banky

Otázka tedy nyní zní – mohou svůj pád samy banky zastavit tím, že si potřebnou likviditu samy obstarají opět přímo od řeckých občanů a firem tím, že jim například nabídnou zajímavé úročení vkladů?

Je více než zřejmé, že situace spěje k výraznému haircutu řeckého státního dluhu a řecké banky jsou největším věřitelem. Lze tedy očekávat, že součástí řešení krize bude muset být i jejich výrazná rekapitalizace. Mezitím musí spoléhat na půjčování likvidity od Evropské centrální banky, na finanční trh ani domácí vklady za této situace spoléhat nemůžou, nedává řeckým bankám naději ekonom společnosti Patria Finance David Marek.

Ani Lukáš Vácha ze společnosti Conseq nevěří tomu, že v současné situaci řecké banky mohou přímo od řeckých občanů získat výměnou za vysokou sazbu potřebnou likviditu. Jak se lidově říká, „žádný úrok nenahradí jistinu“, a proto je klíčovou otázkou spíše principiální důvěra v jejich bezpečnost než nabízená úroková sazba.

Momentálně tedy platí, že řecké banky, stejně jako celý svět, čekají na řešení dluhové krize a samy jsou podstatnou součástí bludného kruhu. Řecká ekonomika bude potřebovat úvěry pro další rozvoj, a kdo jiný by je měl poskytovat než řecké banky, které znají místní poměry nejlépe, říká Lukáš Vácha. Jenomže řecké banky momentálně mají problémy samy se sebou, nemají potřebné volné peníze a nemají komu půjčovat, když ekonomika nefunguje a počty nezaměstnaných rostou.

Řecké banky jsou spíše zombie banky a vzhledem k tomu, co je v nejbližší budoucnosti čeká, nemá smysl snažit se řešit situaci zbytečně nákladnými a rizikovými kroky, dává razítko na skepsi spojenou (nejen) s řeckým bankovním systémem David Marek.

Čtěte také

Nabídková letargie

Podíváte-li se na úrokové sazby, které nabízejí největší řecké banky, budete mít pocit, jako že se nic neděje. Peníze si v těchto institucích uložíte za zhruba stejný úrok jako u velkých českých bank.

O termínovaných vkladech se nemá, stejně jako u velkých českých bank, ani smysl bavit. Nedostanete se ani ke třem procentům. U běžných spořicích účtů je pak řeckým maximem 2% sazba, kterou nabízí Eurobank. Zajímavé je, že zatímco u nás je zvykem připisovat úroky na spořicích účtech v měsíčních intervalech, řecká Eurobank tak činí pololetně.

Druhá v pořadí je Alpha Bank (shodou okolností právě tyto dvě banky chystají fúzi a mají se tak stát největší bankovní skupinou v jihovýchodní Evropě). U té si můžete uložit až 200 000 eur s ročním úrokem 1,8 %.

Naprosto neatraktivní je nabídka největší řecké banky National Bank of Greece. Ta nabízí spořicí účet s pásmovým úročením, kdy vklady do 10 000 eur zúročí desetinou procenta (skutečně jde o spořicí účet a nikoli běžný účet), pokud zde uložíte 100 000 eur, pak efektivní roční sazba bude dělat 0,274 %.

Emporiki Bank si zase klasický spořicí účet vůbec nezřídíte. Máte na výběr mezi mizerným úrokem na běžném účtu (vklady do 10 000 eur 0,1 %) a s možností zafixovat alespoň 5000 eur na 90 dnů, za což dostanete roční sazbu 1,4 %.

Levnější kreditní karty

Při pohledu na úrokové sazby nabízené řeckými bankami nás dále zaujala nabídka kreditních karet. Řekové si totiž takto mohou půjčit levněji než Češi.

Patrné je to například na konkrétním příkladu Shell MasterCard od britské Citibank. Zatímco v Řecku ji nabízí s roční sazbou 19,20 %, u nás ji pořídíte s úrokem 23,99 %. Mimochodem liší se i podmínky bonusového programu. Zatímco řecká karta vám za pohonné hmoty natankované u Shellu vrátí 3 % z jejich ceny, česká vrací 5 %. Řecká ale zase vrací celé procento ze všech ostatních nákupů, česká jen půl procenta.

Velké řecké banky pak nabízejí klasické (ne prémiové) kreditní karty s úrokovou sazbou kolem 17 %, u našich velkých bank nabídka začíná na 19,08 % (Česká spořitelna).