Registrační pokladny skutečností... Co přinesou?

Když byl zákon, o jehož obsahu vám podáme emocemi nepodmíněnou informaci, přijímán, vyvolal zejména v podnikatelských kruzích velké emoce. Podívejte se proto na jeho obsah a posuďte sami, zda jde o škodlivou právní úpravu, nebo o řešení, které sleduje, aby státní kasa nebyla okrádána...

Dne 3. května 2005 přijal Parlament České republiky zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách. Stanoví způsob evidence plateb vedených fyzickými a právnickými osobami při provozování maloobchodu nebo hostinské činnosti na základě živnostenského oprávnění a upravuje další povinnosti související s evidencí plateb, a to pro účely správného a úplného zjištění a stanovení daňových povinností při výkonu správy daní.

Pro správné pochopení zákona je třeba rozumět přesnému vymezení pojmů, který zákon definuje.

Evidence plateb na pokladně

Když jsme se prokousali nezbytnými pojmy, podíváme se na to, jak zákon vymezuje povinnosti určeného povinného subjektu. Ten je povinen zaznamenávat jednotlivé platby prostřednictvím pokladny, kterou umístí v každém pokladním místě. Z ní vystaví a předá zákazníkovi, se kterým platbu uskutečňuje, pokladní blok.

Pokud povinný subjekt provozuje svou činnost ve stánku, stánku s prodejem denního tisku nebo ve stánku s občerstvením, vymezených zvláštním právním předpisem upravujícím spotřební daně, v jednoduchém objektu, u pultu, stolku nebo jiného obdobného zařízení, která jsou určena pro prodej zboží nebo poskytování hostinské činnosti, může zaznamenávat platby na přenosné pokladně.

V pokladním místě musí být viditelně

  1. oznámeno jméno, příjmení, obchodní firma nebo jiný název povinného subjektu, s uvedením adresy jeho bydliště nebo sídla, jeho daňové identifikační číslo a daňový kód pokladny a
  2. umístěno upozornění tohoto znění v minimálním formátu A 5: Zákon o registračních pokladnách ukládá prodávajícímu povinnost předat o provedené platbě pokladní blok vystavený pokladnou tohoto pokladního místa nebo očíslovaný paragon, popřípadě pokladní blok vystavený záložní pokladnou, v případě její poruchy.

Přitom zobrazovací zařízení pokladny musí být snadno viditelné a čitelné z místa zákazníka, pokud to druh činnosti provozované povinným subjektem umožňuje.

Pro pokladní blok jsou stanoveny nejméně tyto náležitosti:

  1. jméno, příjmení, obchodní firma, popřípadě jiný název povinného subjektu,
  2. adresa bydliště nebo sídlo povinného subjektu,
  3. daňové identifikační číslo,
  4. daňový kód pokladny,
  5. pořadové číslo pokladního bloku,
  6. rozsah a předmět plnění,
  7. jednotková cena,
  8. částka celkem za jednotlivé předměty plnění,
  9. částka celkem k úhradě,
  10. datum a čas vydání pokladního bloku a
  11. ochranný znak.

Povinný subjekt, který je plátcem daně z přidané hodnoty a vydává daňové doklady podle zákona o dani z přidané hodnoty, musí používat pokladnu, která umožňuje nejméně rozlišení plateb za zdanitelná plnění podléhající příslušným sazbám daně z přidané hodnoty, za plnění osvobozená od daně z přidané hodnoty nebo plnění, která předmětem daně z přidané hodnoty nejsou. Evidence prostřednictvím pokladny nenahrazuje povinnost plátce daně z přidané hodnoty prokázat další skutečnosti, které nejsou předmětem této evidence a jsou nezbytné pro stanovení jeho daňové povinnosti.

Závěrka jako souhrn výsledků jednotlivých finančních operací za každé pokladní místo musí obsahovat nejméně tyto náležitosti:

  1. ochranný znak,
  2. označení povinného subjektu určeného podle zákona,
  3. daňové identifikační číslo,
  4. daňový kód pokladny,
  5. časový údaj o tom, kdy byla závěrka vyhotovena,
  6. pořadové číslo závěrky od zahájení provozu pokladny,
  7. počet vystavených pokladních bloků, z jejichž údajů je závěrka sestavena,
  8. celkový obrat za vykazované období,
  9. celkový záporný obrat za vykazované období a počet záporných položek,
  10. členění celkového záporného obratu za vykazované období na záporné položky a slevy a
  11. souhrnný základ daně a souhrnné částky daně z přidané hodnoty v členění podle jednotlivých sazeb, včetně souhrnné částky plnění od daně osvobozených, a to podle celkových částek na jednotlivých pokladních blocích, pokud je povinný subjekt plátcem daně z přidané hodnoty.

Přitom povinnost zaznamenávat platby prostřednictvím pokladny při prodeji cenin, jízdenek hromadné dopravy, telefonních karet, denního a periodického tisku může povinný subjekt nahradit zaznamenáním jedné souhrnné denní platby, pokud jejich prodej nebyl spojen s prodejem jiného zboží.

Povinnost zaznamenávat platby prostřednictvím pokladny se nevztahuje na prodej zboží prostřednictvím prodejních automatů a na podomní a pochůzkový prodej.

Záznamy o platbách eviduje povinný subjekt v pokladní evidenci, přičemž pořizuje závěrku za každou pokladnu. Pokud povinný subjekt provozuje činnost na více pokladních místech, vede hotovostní deník s odkazem na jednotlivé pokladní evidence, a to v členění podle jednotlivých dnů.

Povinný subjekt je povinen zajistit evidenci plateb v souladu s tímto zákonem nejpozději do 1. ledna 2007. Ministerstvo financí rozhodne o certifikaci typu pokladny nebo autorizaci servisního střediska na základě úplného návrhu na zahájení řízení, podaného do 4 měsíců od účinnosti zákona, nejpozději do 1. ledna 2006.

Zavedení registračních pokladen nepochybně přináší celou řadu povinností. Bude-li však ze strany finančních kontrolních orgánů důsledně uplatňován (zákon přináší možnost uložení celé řady i velmi citelných sankcí), měl by zákon přispět k výraznému snížení daňových úniků a podvodů na tomto úseku.

Se zavedením registračních pokladen jsou spojeny nemalé náklady na jejich pořízení. Proto stát zavedl daňové zvýhodnění pro všechny, kdo si pokladny přídí včas. Více se o daňových výhodách dočtete v článku Petra ZámečníkaZměny v dani z příjmů: Větší, než jsme čekali“.

Anketa

Považujete zákon o registračních pokladnách za řešení daňových úniků?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 5. 2006 8:14