Referendum už klepe na dveře!

Prezident republiky vyhlásil na základě ústavního zákona č.515/2002 Sb. referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Tento historicky první plebiscit v dějinách ČR se koná ve dnech 13. a 14. června 2003. Všichni proto zvažujeme všechna pro i proti tohoto rozhodnutí. Pro i proti slyšíme ze všech stran, shrňme si tedy i ostatní fakta.

Kdo může hlasovat?
Právo hlasovat a odpovědět na otázku „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“ má každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let.

Přistoupení ČR k EU bude schváleno, pokud na otázku odpoví kladně nadpoloviční většina hlasujících. Procentuální účast občanů v referendu tedy není rozhodující. Kladný výsledek referenda nahrazuje souhlas Parlamentu k ratifikaci smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii.

Kdo referendum bude platit a jak bude vypadat kampaň?
Výdaje orgánů pro referendum a správních úřadů spojené s prováděním referenda se hradí ze státního rozpočtu. Mimo těchto nákladů však další peníze půjdou do masivní kampaně, kterou přichystala vláda za 200 mil. Kč. Úkolem této kampaně je přesvědčit obyvatele ČR o výhodách vstupu do Evropské unie.

V současné chvíli probíhá druhá fáze této vládní kampaně. Jejím ústředním motivem je uzel na vlajce Evropské unie doprovázený heslem Nezapomeňte. A ve 2. vlně se můžeme těšit na spot zabírající Pražský orloj, konkrétně ciferník hodin, který pozvolna přejde do kamenných oblouků Karlova mostu omývaných Vltavou. Konec šotu zajistí číslice na orloji přecházející do noční oblohy – konečně následuje jasný kruh 12 žlutých hvězd na modrém poli, vlajka EU.

Součástí zajištění informovanosti o podmínkách vstupu do EU bude i stručný výtah obsahu přístupové smlouvy, který by se měl objevit v nejbližších dnech v každé poštovní schránce.

Výsledky referenda
Po skončení referenda budou průběžné výsledky zobrazovány na serveru www.volby.cz, a to tak rychle, jak budou přicházet z přebíracích míst.

Na zpracování hlasovacích lístků se bude podílet cca tisíc zaměstnanců Českého statistického úřadu, kterým bude při pořizování vypomáhat dalších 2500 lidí jednorázově najatých na tuto odbornou činnost.

Co když občasné přistoupení neschválí?
Pak může podle zákona po uplynutí dvou let podat vláda či nejméně dvě pětiny poslanců nebo dvě pětiny senátorů návrh prezidentu republiky na konání nového referenda.

Kdy dostane ČR prostředky z fondů EU?
Česká republika získává peníze z fondů Evropské unie již od počátku 90. let, kdy začal fungovat program PHARE. Ročně jsme získali průměrně 60 – 70 mil. EUR. Od roku 2000 dokonce přes 100 mil. EUR. Tato forma předvstupní spolupráce je zcela jedinečná. Při dřívějším rozšiřování EU měli noví členové možnost získat finanční podporu z fondů EU teprve poté, co se stali plnoprávnými členy Unie.

Hlavními nástroji předvstupní pomoci kandidátským zemím jsou programy PHARE, ISPA a SAPARD, jejichž hlavním cílem je přispět členským státům k přípravě na vstup do EU.

Program PHARE funguje v České republice od roku 1990. V letech 1993 – 2001 jsme takto získali 632 mil. EUR (cca 19,276 mld. Kč), které byly použity především v zemědělství (753 mil. Kč), komunitárních programech (746 mil. Kč), finančním sektoru, bankovnictví a celní správě (689 mil. Kč). Od roku 2001 se PHARE soustředí na podporu klíčových oblastí přípravy na vstup do EU (vnitřní trh, zemědělství, životní prostředí, soudnictví a vnitro, zaměstnanost a sociální záležitosti).

V roce 2003 bude program PHARE zaměřen především na investiční projekty s cílem:

  • posílit ekonomickou výkonnost,
  • řešit sociální potřeby různých regionů a odvětví,
  • posílení přeshraniční spolupráce s Německem, Rakouskem a Polskem a
  • odstraňování následků povodní.

Rozpočet Evropské unie
Příjmy rozpočtu Evropské unie tvoří především vlastní zdroje (celní výnosy z vnější hranice EU, část daně z přidané hodnoty apod.) a příspěvky jednotlivých členských zemí (ty se stanovují jako podíl na HDP). Vlastní příjmy plynou do rozpočtu automaticky, o příspěvky žádá členské země Evropská komise prostřednictvím Evropské rady, a to v tom případě, že k sestavení rozpočtu nestačí vlastní zdroje.

Výdaje rozpočtu Evropské unie jsou určeny především na financování ekonomických, sociálních a regionálních programů v členských zemích. Největší část se využívá na podporu zemědělství. Druhou největší položkou jsou výdaje ze strukturálních fondů EU (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský záruční a orientační fond – podpůrná část fondu, a relativně samostatný Fond soudržnosti).

Významná část rozpočtu je věnována na podporu vnitřních politik EU (výzkum, technický rozvoj, ochrana životního prostředí, programy na podporu vzdělávání, energetiky, jaderné bezpečnosti, transevropských sítí aj.). Ze všech těchto fondů (včetně fondů určených pro zemědělství) bude moci ihned po vstupu čerpat na základě schválených projektů i Česká republika.

Přerozdělování finančních prostředků napomáhá rozvoji méně vyspělých zemí nebo jejich jednotlivých regionů a podporuje určité společenské skupiny (zemědělce). Toto přerozdělování probíhá na principu solidarity bohatších zemí se zeměmi s méně výkonnou ekonomikou. Vzhledem k rozpočtu pak jsou jednotlivé země buď čistými plátci (Německo, Velká Británie, Itálie, Francie, Nizozemsko) nebo čistými příjemci (Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Dánsko, Lucembursko).

Česká republika se po svém vstupu do Evropské unie nestane díky schváleným kompenzačním platbám čistým plátcem přesto, že ze skupiny deseti kandidátských zemí patří k nejbohatším a s kompenzacemi se původně nepočítalo.

Bilance příjmů a výdajů ČR v prvních letech po vstupu do EU

Tabulka č. 1051
V mil. euro 2004 2005
1. Platby ČR do rozpočtu EU 623 963
2. Příjmy ČR z rozpočtu EU (bez kompenzací) 501 985
3. Kompenzace z rozpočtu EU celkem 300 270
4. Čistý příjem po kompenzacích 178 292

Anketa

Jak budete hlasovat v referendu o vstupu ČR do EU?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 6. 2003 12:20