Hlavní navigace

Končí kouzlo života na dluh, problémy Řecka zaplatí i Češi

11. 5. 2010
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Jak je možné, že se při demokratické dělbě moci tak snadno vymkne státní kasa z kontroly? Proč na krizi v Řecku doplatíme všichni a pomůže to vůbec trhům?

Kde hledat příčiny řeckého problému? Je dlouhodobě udržitelné uplácení voličů a spřízněných skupin z erárních peněz? Proč se směřování Česka do dluhové pasti dříve či později projeví ve znehodnocení a snížení kupní síly koruny? Proč je dluhová krize Řecka problémem i jiných zemí? Jsou Řecku slíbené půjčky jen pilulkou, která má uklidnit trhy?

Když se vymkne státní kasa z kontroly

Řecko je příkladem toho, co se v rámci demokratické dělby moci stane, když narůstající dluhy eráru financují všemožné bohulibé projekty, pomáhají růstu ekonomiky a udržují vyšší životní úroveň. Tamní státní zaměstnanci dosáhli královských výhod, jejich mzdy jsou vyšší než příjmy v soukromém sektoru. Rovněž zde existují různé a mnohdy nepřehledné formy sociální podpory. Jenže tvrzení politiků, že „zdroje jsou“, dříve či později narazí na tvrdou realitu, všechny sliby a vymoženosti musí někdo zaplatit. Čtěte více: Kdy narazí státní finance do zdi?

Bankéři a finančníci, kteří státům půjčují (nakupují státní dluhopisy), ovšem nezkoumají, zda ten který stát směřuje do dluhové pasti. Spoléhá se, že moc, která je v rukou demokratických států a zvolených politiků soustředěna, umožňuje v případě potřeby přímo či nepřímo sáhnout do kapes daňových poplatníků a sekyru zatáhnout. Jenže kouzlo života na dluh se snadno žije a sáhnout do kapes státního zaměstnance nebo daňového poplatníka je obtížné. Volič to spočítá u voleb, nespokojení vyjdou do ulic, jak se to i v Řecku děje.

Leccos naznačuje, že demokratická dělba moci vedla k situaci, kdy mnohé státy směřují do dluhové pasti nebo se nad propastí již nacházejí. Jenže když padne jeden, podlomí to i druhého tím, že se ukáží kostlivci ve skříních. Utajovanou skutečností je, že státy se nezadlužovaly proto, aby investovaly do skutečné budoucnosti a dlouhodobé přidané hodnoty, ale do projektů zajišťujících oblibu a popularitu politiků, plnících nesmyslné požadavky pro dosáhnutí na štědré evropské dotace a „všimné“ od spřízněných vlivných skupin.

Dluhy se pro veřejný sektor staly běžným finančním zdrojem. Proč to neutratit, když ty zdroje jsou na dosah? Však ty peníze čekají, až je někdo zvedne, dnes se nikdo neptá, kdo a jak se to zaplatí. Politik tak díky svému rozhodnutí dá zelenou dluhovému financování dnešního kouzla života na dluh. Proč nevybudovat pomník, který tu zůstane? Proč nevybudovat luxusní stezky v lesoparku, předražené cyklistické trasy a orientační tabule, když to spolufinancuje Evropská unie? Však v době až se dluhy budou splácet, politickou zodpovědnost ponese někdo jiný. Kritik by dodal, že jde o uplácení voličů a spřízněných skupin. Proč z městského rozpočtu nedotovat seniorům dovolenou u moře? Proč neposkytnout někomu dotaci, když za to bude teplé místo ve správní radě.

Vše vypadá, že zdroje jsou, jsou tu štědré evropské dotace, je tu kolektivní fiskální nezodpovědnost zemí Evropské unie, porušujících Pakt stability a růstu. Když to obcházejí oni, proč bychom nehřešili také. Jenže s dluhy je to jako se sněhovou koulí, která se neustále nabaluje do rozměrů, kdy už je těžké a nemožné ji válet. Příklad Řecka dává ponaučení, že život státu na dluh je nebezpečný a z dlouhodobého pohledu neudržitelný, ekonomické zákonitosti nelze obejít. Jenže ty peníze, které se utrácejí, jsou všech, spotřebováno může být jenom to, co bylo vyrobeno. Zajímavé téma: Na státní dluh každý přispívá dvacetikorunou­ denně

Příčiny řeckého problému

Skutečné příčiny Řecka spočívají v tom, co bylo popsáno ve výše uvedených odstavcích. Je to nezodpovědné a nerozumné hospodaření tamních vlád, které prohospodařily budoucnost a žily kouzlo života na dluh. Členství v eurozóně a přijetí eura k tomu dopomohlo. Věřitelé, kteří Řecku půjčovali ve chvíli, kdy zanikla drachma, přestali nést riziko oslabení drachmy v případě nadměrného předlužení země.

Euro poskytlo ochranný deštník, rizika oslabení měny zmizela. Dnes se ukázalo, že deštník společné měny chránil a skrýval předlužení jen do určité chvíle. Díky euru mohly být vládní dluhy financovány nižšími úrokovými sazbami, rostoucí dluhy, deficit v kapitálovém účtu a účtu obchodní bilance se neprojevovaly v oslabení či devalvaci domácí měny.

Někdy jsou kladeny otázky, proč se již dávno neodhalilo, že stav řeckých veřejných financí byl falšován, proč již dávno nebyl řecký dluh restrukturalizován. Společná měna je štít, deštník, který poskytuje ochranu a krytí. Pokud by Řecko mělo drachmu, rovnováhy by bylo dosahováno oslabováním kurzu domácí měny. Všechny, kdo by měli své úspory a finanční kapitál uložený (denominovaný) v drachmách, by to bolelo. Snížení hodnoty těchto aktiv by bylo způsobem napomáhajícím udržení rovnováhy a přizpůsobení. Jenže přijetím eura se řečtí politici vzdali možnosti, že mohou hodnotu dluhů snížit na úkor všech, kdo mají své úspory v domácí měně.

Jak řešíte nedostatek peněz ve vašem rodinném rozpočtu?

  • Půjčkami od známých, přátel nebo finančních institucí
    4 %
  • Hledáním druhé práce, brigády
    9 %
  • Omezením výdajů a rodinné spotřeby
    83 %
  • Nijak
    4 %

Čeští politici mohou jásat, že máme korunu, která poskytuje záchranný polštář, který umožňuje skutečné reformy odkládat a zakrývat neefektivitu a plýtvání. Jenže pokud to přeženou a přivedou zemi do dluhové pasti, zaplatí to držitelé korun. Když se nebude dařit, účet obchodní a kapitálové bilance bude vykazovat špatný vývoj, spadne koruna. Na dluhy přispějí všichni, kdo mají své úspory a finanční aktiva uloženy v korunách. Důvěra zahraničních investorů, kteří zde investovali, se sníží a vše se odrazí do budoucích výhledů domácí ekonomiky. Vlastní měna je drábem, který dohlíží nad udržením celkové bilance a neumožní nafouknutí gigantické bubliny, jejíž splasknutí může znamenat systémový kolaps. Čtěte také: Je všemohoucí americký dolar odsouzen k zániku?

Řecká dluhová krize není jen problémem Řecka

Jedna lidová poučka hovoří o tom, že pravidla jsou od toho, aby se nedodržovala. Vše naznačuje, že v rámci eurozóny se mnozí touto poučkou řídili, na dodržování rozpočtových pravidel a fiskální disciplíny moc nedbalo. Byl tu sice nějaký Pakt stability a růstu, ale demokratická dělba moci vedla ke změkčování a obcházení těchto a dalších pravidel.

Nejenom Řecko falšovalo stav svých veřejných financí, máslo na hlavě mají i další členské státy. V komentářích v zahraničních médiích se hovoří o „PIGS“, v překladu o prasatech. Těmi prasaty mají být problémové země, které eurozónu tíží. Jsou to země, jejichž počáteční písmena vytvářejí akronym „pigs“: PORTUGAL – Portugalsko, ITALY – Itálie, GREECE – Řecko, a SPAIN – Španělsko. Nejde jen o problémy dílčích zemí. Tak jak v životě vše souvisí se vším, a v provázaných ekonomikách to dopadne na všechny finančně a jinak provázané země. Čtěte také: Euro smutně přihlíží řeckým problémům

Evropské banky a jiné finanční instituce mají v dluhopisech problémových zemí investovány mraky peněz a pád těchto zemí by znamenal kolaps a rozvrat stávajícího finančního systému a nutně i související hospodářský útlum. Pokud by Řecko nedostálo svým závazkům, pak mnohé banky a penzijní fondy, které mu půjčily, budou v problémech. V zemích, kde tyto banky sídlí, náhle utrpí ztráty, které budou ohrožovat stabilitu finančního systému, majetek vkladatelů bude ohrožen. Kritik a skeptik by dodal, že stávající finanční systémy, tedy systém centralizovaného bankovnictví částečných rezerv, je experimentem, který netrvá déle než sto let a jen budoucnost ukáže, nakolik a s jakými změnami bude udržitelný.

Řecko v dluhové pasti

Řecko se potýká s fiskálními a rozpočtovými problémy, je na hranici bankrotu, stát brzy nebude mít peníze na chod státu, a nebude schopný dostát svým závazkům. Nebude na výplaty důchodů ani platy státních zaměstnanců. Řecko je zadluženo až po uši, doba bezstarostného financování vydáváním dalších a dalších státních dluhopisů a půjčování si, skončila. Jenže vzhledem k výše uvedenému a dalším souvislostem nelze nechat zemi zbankrotovat, v zájmu všech je najít způsob jak z toho ven.

Na pomoc přispěchaly politické elity, které se dohodly na pomoci Řecku v podobě úvěrů a půjček. Vzhledem k provázanosti a dopadů na finanční stabilitu Řecku asi půjčí jiné země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Možná jde jen o pokus uklidnit trhy, ukázat, že deštník chránící Řecko bude opraven a nějakou dobu zde bude existovat ochrana.

Podmínky a detaily těchto půjček nejsou známy, neví se, jak by se to mělo splácet. Ví se jenom, že se jedná o gigantickou sumu, sumu, jejíž nesplacení v konečném důsledku ponesou daňoví poplatníci jiných zemí, ať už členských zemí eurozóny, tak „akcionářské“ země Mezinárodního měnového fondu, tedy i Česká republika.

skoleni_15_4

Kupříkladu Slovensko by mělo půjčit více než 800 milionů eur, a aby tuto sumu mohlo půjčit, bude muset zvýšit své dluhy.  Na Slovensku je před volbami a slovenským voličům se to nelíbí. Slovenský volič si možná říká: „Proč bychom měli přispívat na špatně hospodařící Řecko, když tam žijí nad poměry?“ Jenže volič již nevidí a nechápe výše popsané a nepříliš viditelné souvislosti finanční stability ve své podstatě nestabilního soudobého finančního systému. Jak by slovenští čelní představitelé vysvětlili, že slovenské penzijní fondy musí odepisovat ztráty z peněz, které investovaly do řeckých vládních dluhopisů?  Čtěte také: Zvyšovat daně, provádět škrty nebo se dlouhodobě zadlužovat?

Další věcí je i skutečnost, že půjčovat mají i země, které mají samy problémy s financováním vlastního státního dluhu. Budou skutečně donuceny ještě více si půjčit, aby mohly půjčit po uši zadluženému Řecku? Nemusí tomu tak být, pokud řecké vládní reformy přesvědčí hráče na trhu, že dělá prokazatelné kroky, aby dostálo svým závazkům. Nutno dodat, že podmínkou půjček Řecku je razantní změna fiskální politiky Řecka, kouzlo života na dluh končí, diktát žádá utahování opasků.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje šíření poznání, uplatňování procesního i finančního řízení podniků, optimalizaci investic, strategickému a manažerskému poradenství včetně lektorské činnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).