"Raiffeisenbank je hodně zajímavé zvíře," říká její generální ředitel

V posledních měsících se hodně mluví o problémových hypotékách, ve Velké Británii dokonce vláda zestátnila banku Northern Rock. Myslíte si, že podobné problémy přijdou k nám? Vždyť všechny české banky nás ujišťují, že jejich úvěrové portfolio je zdravé.

Rizikové hypotéky v této chvíli české banky nenabízejí, já však tvrdím, že jednou budou muset. Konkurence mezi bankami ve střední a východní Evropě se stále zvyšujje. Všimněte si, že banky svým klientů vycházejí čím dál více vstříc. Před několika lety bylo pořízení hypotéky náročné, dnes dostanete nejen více půjčených peněz, ale urychlily se i procesy. Ano, v této chvíli hypotéční krizi nemáme, ale nevylučuji, že jednou přijde. Společnost má krátkou paměť a za tři roky si na nějakou hypotéční krizi nejenže nikdo nevzpomene, ale opět začnou do nemovitostí proudit peníze.

Lubor Žalman (*1966)

• předseda představenstva a generální ředitel Raiffeisenbank od 4. května 2004
• předseda představenstva a výkonný ředitel pro Lidské zdroje eBanky od 1. ledna 2007
• v letech 2003 – 2004 působil ve společnosti Home Credit International jako manažer projektu, předtím v letech 1999 – 2002 ve společnosti McKinsey & Company nejdříve jako Senior Associate, později jako Engagement Manager
• po studiích zamířil do Komerční banky, kde působil na různých výkonných pozicích v letech 1991 – 1998

Takže se dá říct, že teď je situace na trhu hypoték bezpečná, ale jednou se to změní?

Současný trend poskytování hypoték je opatrnější a sám vidíte, že již ani úrokové sazby se nezvyšují. Troufám si tvrdit, že hypotéční krize v USA nás ve střední Evropě možná zachránila, protože nějaká bublina by pak zákonitě potkala i nás. Současná hypotéční krize tak nejen nám, ale vůbec celému středoevropskému regionu umožní hladké přistání a neměla by způsobit žádné problémy.

S vyššími úrokovými sazbami na bankovním trhu se začíná hovořit o krizi likvidity. Banky si údajně nechtějí půjčovat peníze. Myslíte si, že tomu tak skutečně je?

Určitě nemůžeme hovořit o krizi likvidity, ale lze použít slovo zdražení peněz. Víte, úvěrová portfolia ve střední a východní Evropě rostou dvakrát rychleji než vklady, takže lze očekávat zvýšení úrokových sazeb i zdražení korporátních úvěrů, ale ohrožení likvidity nehrozí.

Je pravda, že dnes už není problém získat téměř jakoukoli půjčku od bank na počkání. Ale se zvyšujícím se zájmem o úvěrové produkty stoupá i počet nebankovních soukromých subjektů, které nabízejí rovněž hypotéky a další úvěry. Proč by si měl zájemce o úvěr jít pro něj do banky a ne do firem, které nemají bankovní licenci?

Hlavním důvodem je cena. V bance vás úvěr vždy vyjde levněji. Druhý důvod je v odlišném postupu řešení problémů, stabilitě a důvěryhodnosti. Například, když dlužník dlouhodobě onemocní, přijde o práci a podobně. V takových situacích se banka vždy chová vstřícněji, protože nechce přijít o klienta. Prodej zastavené nemovitosti je až krajním řešením a mohu upřímně potvrdit, že za dobu poskytování například hypoték, jsme jen ve dvou případech řešili neplacení hypotéky prodejem nemovitosti. Jenže i v těchto dvou případech nemovitost prodával klient - dlužník a prodejem poté splatil dluh. Chceme totiž mít spokojené klienty. Vše je hlavně o komunikaci a snaze najít řešení, než o tvrdé represi.

Lze nějak srovnat služby poskytované rakouskou Raiffeisenbank a českou Raiffeisenbank? Často se píše, že služby ve vyspělých státech, jakým je například Rakousko, jsou na lepší úrovni.

Víte, tady se trošku pletete. Raiffeisen je hodně zajímavé zvíře a pokud budeme rozebírat způsob fungování celé skupiny Raiffeisen, budeme tady hodně dlouho. Zjednodušeně to lze popsat takto: v Rakousku jsou na celém území rozmístěny malé kampeličky. Jejich klienti jsou zároveň jejich vlastníky a typickými představiteli v dozorčích radách jsou místní starosta, místní řezník a místní učitel. Celá kampelička pak má například okolo 1 500 klientů. To je bankovnictví založené na extrémě důvěrném vztahu s klientem, řekl bych nedosažitelný sen českých bankéřů. Tyto kampeličky jsou pak akcionáři jednotlivých Raiffeisen Landesbank a tyto regionální banky založily Raiffeisen Zentralbank. Teprve tato centrála vytvořila holding Raiffeisen International, který je největší firmou na rakouské burze a podniká v bankovnictví v zemích střední a východní Evropy. Raiffeisen je tak jediná banka, která se plně specializuje na střední a východní Evropu a nemísí do toho aktivity ve své mateřské zemi.

To vypadá, že máte docela svázané ruce?

Vůbe ne, akcionář nám nechává hodně volnosti, takže se dá zjednodušeně říci, že ho zajímá hlavně to, abychom pravidelně zvyšovali svou efektivitu. A ostatní je na nás.

Takže se v Praze rozhoduje téměř všechno?

Máme opravdu velkou volnost, ale samozřejmě některá rozhodnutí podléhají schválení v Rakousku. Například úvěry nad určitou výši jdou ke schválení do Vídně. Ale máme hodně vysoký strop. Jenže i ve Vídni o speciálních případech rozhodují naši lidé. Ve Vídni potkáte Čechy, Slováky, Rumuny, Poláky a další, takže o konkrétním případu sice rozhoduje Vídeň, ale ve skutečnosti jde o člověka, který přišel z místního trhu a zná velmi dobře místní poměry. Raiffeisen International fuguje zcela odlišně od rakouských raiffeisenek a její prioritou je střední a východní Evropa. A chce být ve svém oboru nejlepší.

Ve své televizní reklamě používáte výraz „Raifka”. Neměli jste s tím ve Vídni problémy?

Pro typického člověka ze skupiny Raiffeisen by bylo naprosto nepřípustné nechat takto historický název zavedené finanční skupiny zlidovět a ještě ho používat. My jsme to přesto prosadili a Raifka se nám osvědčila. Naši klienti nás vnímají lidově, příjemně. Jsme tu pro své klieny a ti mají svoji Raifku.

Teď jste mi nahrál, ve svém logu totiž Raiffeisenbank používá dovětek „Banka inspirovaná klienty”. Podle vás jsou klienti, jak říkáte „Rajfky”, spokojení?

Ano, spokojenost našich klientů potvrdil i nedávný průzkum, který jsme si nechali provést. Z tohoto průzkumu (pozn. red.: pro­vedla jej agentura TNS Aisa) je s našimi službami spokojeno přes 90 % našich klientů a máme nejspokojenější klienty na českém trhu.

To máte na mysli asi eBanku, že? Pokud vím, tak právě u eBanky byly obavy, zda o klienty spíše nepřijde. 

Čísla o spokojenosti jsou stejně vysoká pro obě banky a obě banky jsou podle tohoto průzkumu před konkurencí. My uvnitř banky už ale řešíme vše jako jeden celek, vnitřně již jsme jedna banka. A pokud narážíte na některé „zaručené” příspěvky v různých internetových diskusních fórech, které prorokovaly, že přijdeme o klienty eBanky, tak od srpna 2006, kdy jsme eBanku koupili, klesla odchodovost klientů z eBanky na polovinu, ale hlavně nám začalo hodně klientů přibývat. A to jsou fakta.

Hodně klientů eBanky bylo nervózních, co se stane s jejím oblíbeným internetovým bankovnictvím.

Myslím si, že právě naši klienti nejlépe vidí, že nejenže jsme nic nezrušili, ale naopak chystáme další rozvoj internetového bankovnictví. Naší hlavní prioritou je dobře spojt dvě banky v jednu a do půl roku už nastane úplné sloučení obou bank. Proč bychom proto měli rušit něco, co skvěle funguje a patří mezi špičku? Minimálně dva roky bude internetové bankovnictví eBanky ve stávající podobě, než ho dokážeme nahradit funkčně ještě lepší verzí.

Není poněkud hloupé, že masivně propagujete eKonto a přitom se všem majitelům eKonta a ebankových účtů za pár měsíců změní koncovka banky na 5500?

Změna kódu banky je nutná a uznávám, že někoho rozladí. Jenže současný systém eBanky neumí pracovat s jiným kódem než 2400, takže se s tím musíme vyrovnat. Ale stačí se podívat okolo, sloučení dvou bank není žádné terno a vše se provede a změní automaticky. Banka sama změní trvalé příkazy, inkasa a stávající kód banky bude nadále platný dalšího půl roku. Nepůjde o žádný velký třesk a chceme případný dopad na klienty naprosto minimalizovat.

Do redakce jsme dostali i stížnosti klientů, kteří mají původní Kompletkonta Raiffeisenbank. Prý jsou tlačeni k jejich změně na eKonto.

Spojujeme dvě banky v jednu a nijak se netajíme faktem, že naším horkým koněm je a bude eKonto a touto cestou chceme dál jít. Nikoho však ke změně netlačíme, původní Kompletkonta zůstávají v platnosti. Nicméně o výhodnosti eKonta svědčí především fakt, že 90 % nově otevíraných účtů je právě eKonto.

A jak jste se vyrovnali s příchodem mBank? Tato banka je často uváděna jako váš hlavní konkurent. Zaregistrovali jste výrazný úbyt svých klientů?

mBank za konkurenci nepovažujeme, každá banka se orientuje na zcela jiný segment trhu. Jediná paralela je, že mBank, podobně jako kdysi eBanka, začíná jako především internetová banka. Samozřejmě někteří naši klienti si mBank vyzkoušeli, ale nikdo zatím neodchází. Odchodovost klientů eBanky je nyní výrazně nižší než před vstupem Raiffeisenbank.

Při nedávném rozhovoru s tehdejším generálním ředitelem mBank Sergiuszem Najarem vyšlo najevo, že se nejmenovaná česká banka chystá mBank žalovat, protože jí vadí samotný název mBank. Dalo by se usuzovat, že jde o Raiffeisenbank či eBanku, ne?

To je blbost a my s tím nemáme nic společného. Můžeme si ovšem položit otázku, zda nejde i o záměrnou negativní reklamu ve stylu „jak jsou ty české banky škaredé a mBank utlačují”. Já dokonce tvrdím, že kdyby mBank na český trh nevstoupila, museli bychom si takovou banku vymyslet.

Myslíte tím virtuální banku? Slyšel jsem, že Raiffeisenbank už dokonce jednu virtuální banku má.

To byla řečnická odpověď. Ale virtuální pobočku skutečně máme. Jestli už jste vyzkoušel virtuální svět Second Life, naše pobočka se v této hře zrovna staví. Rádi bychom v budoucnosti v Second Life nabízeli i reálné bankovní služby.

Boj za nižší bankovní poplatky pomalu utichá, jakým směrem odhadujete vývoj českých bankovních poplatků?

To, co klienta stojí bankovní služby, nejsou jen poplatky, ale i úroková marže. Na to hodně klientů zapomíná. A tyto úrokové marže ve srovnání se zahraničím jsou v České republice nízké a tudíž pro klienta výhodné. Banka na něčem vydělat musí, proto banky utekly do poplatků. Další vývoj může mít dva scénáře. První, klienti dovolí bankám zvýšit úrokové marže a banky začnou odpouštět poplatky. Druhý, přesto, že se úrokové sazby budou nadále zvyšovat, tak se marže nezvýší. To bude mít za následek zvyšování úroků na vkladech, ale pak nebude prostor pro snížení poplatků. Spíše to vidím na druhou verzi vývoje, čemuž nasvědčuje i boj bank se zvyšujícími se úroky na spořicích účtech. A prozradím, že i my něco v tomto duchu připravujeme.

Děkujeme vám za rozhovor.