Hlavní navigace

Rady (ex)bankéře: "Bacha" na podvod

15. 2. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Existuje jednoduché pravidlo: pokud to zní příliš dobře, aby to byla pravda, většinou je to podvod. Tím byste se měli řídit a tím také vyřadíte spoustu "úžasných příležitostí". Svět je plný podvodníků, a vy musíte své peníze před nimi ochránit, byť to někdy není vůbec snadné...

Podvodníci jsou mistři svého oboru. Elegantně oblečení, s vybraným chováním a vystupováním, sofistikovanou mluvou (zvláště pokud mluví anglicky, mají ten správný přízvuk oxfordské nebo cambridgeské univerzity) a vždy mají velmi široký rozhled skoro o všem. Jsou též mistři psychologie, jak by jinak mohli nalákat tolik „oveček“, aby jim svěřily své peníze. Nemusíme pro příklad chodit nijak daleko, jen si vezměte sňatkové podvodníky nebo podvodnice. Tito pánové a dámy jsou zářnou ukázkou, jak někoho obelstít.

Často se stane, že se takovéto „existence“ snaží investory podvést tím, že inzerují v prestižních novinách, např. v Hospodářských novinách, Financial Times, Wall Street Journal atd., „nový a úžasný“ projekt, který vám servírují v tom nejlepším světle a dávají vám sliby, které jsou příliš dobré na to, aby byly reálné a splnitelné. Jenom proto, že něčemu příliš nerozumíte, to nedělá dobrou investici. Když budete investovat své peníze, vždy musíte proniknout k „meritu“ věci neboli k jádru problému. Musíte o tom vědět víc než ten, kdo něco takového inzeruje nebo nabízí (viz mé předchozí články na toto téma – „Rady (ex)bankéře: Jak správně investovat“ a „Rady (ex)bankéře: Jak rozumně rozdělit portfolio“).

Než začnete investovat: Sledujte vývoj akcií a podílových fondů.

Uvedu skutečný případ. Do jedné z bank, kde jsem působil, přišel jednoho dne člověk, který splňoval všechna výše zmíněná kritéria, a navíc měl doporučení z naší mateřské centrály (bohužel se později ukázalo, že bylo falešné).

Jednalo se o projekt, kde z domu na jedné z nejžádanějších pražských adres chtěl vybudovat obchodní dům v kombinaci s menším multiplexem kin a propojit různé sklepní prostory v přilehlých domech, kde chtěl vybudovat podzemní hotel a restaurace. Měl i souhlas majitele této nemovitosti (byť též falešný). Ne že by se neznali, ale majitel podepsal úplně jiný dokument než ten, který nám tento pán, říkejme mu třeba pan R., předložil.

V tomto dokumentu byl souhlas majitele s prodejem tohoto domu, dále, že tento dům bude sloužit jako zástava za úvěr. Navíc pan R. nám předložil smlouvu s významným britským obchodním domem, který souhlasil, že skutečně postaví obchodní dům na této adrese (smlouva byla opět falešná) a smlouvu s významným hollywoodským studiem, že na této adrese vybuduje již zmíněný multiplex (opět falešná). Pan R. nám předložil i různé reference projektů, kterých se účastnil nebo na kterých spolupracoval. Některé byly, kupodivu, pravdivé.

Když se jako bankéř podíváte na takovýto projekt, srdce vám zaplesá. Už vidíte ty obrovské výnosy a zisky, a navíc si nebudeme nalhávat, že tento projekt měl obrovské kouzlo a přitažlivost, tehdy v Praze nic podobného nebylo, a ani do současné doby nic takového v tomto „formátu“ není. Škoda.

Pan R. navíc požadoval od naší banky určitou zálohu (cca 1 mil. USD) na různé činnosti – auditoři, právníci, účetní atd. Vše měl řádně zdokumentováno. V bance nastalo klasické přípravné období, jehož závěrem mělo být poskytnutí úvěru (cca 100 mil. USD). Pan R. garantoval vlastní prostředky ve výši 30 % celkové hodnoty projektu, což doložil dopisem od své banky sídlící ve Velké Británii (dopis byl pochopitelně opět falešný).

Panu R. jsme schválili zálohu ve výši 500 tisíc USD a začali jsme na tom pracovat a pochopitelně vše prověřovat. Velice záhy se ukázalo, že se skutečně jednalo o skoro naprosto dokonale připravený podvod.

Pan R. udělal fatální chybu, že poté, co od nás „vyinkasoval“ svých 500 tisíc dolarů, přestal naprosto komunikovat s majitelem onoho domu a zmizel ze světa, ale s námi – bankou – nadále komunikoval, telefonem, faxem atd. Teprve když naši odhadci (každá banka má své prověřené odhadce, které pro různé projekty používá) přišli za majitelem, aby udělali odborný posudek s reálným tržním odhadem, vše odhalili.

dan_z_prijmu

Trvalo asi 2 roky než jsme pana R. našli na jednom příjemném ostrově a předali policii. Každá banka nebo finanční instituce má své „detektivní“ oddělení, a navíc všechny banky navzájem v těchto případech spolupracují nejen mezi sebou, ale i s různými renomovanými právními a detektivními kancelářemi. Stává se zřídkakdy, že se takového „ptáčka“ nepodaří vypátrat a dopadnout. Své peníze jsme nakonec dostali zpět i s úroky. Pan R. totiž vlastnil poměrně rozsáhlý majetek, a jistě vám nemusím říkat, jak se k němu dopracoval…

Ale bez legrace – nikdy nevěřte nikomu a ničemu, co vypadá příliš dobře a jednoduše. Koneckonců vydělávání peněz, pokud je nezdědíte, nevyhrajete atd., je pěkná dřina, což mi jistě řada z vás potvrdí…

Stal/a jste se již obětí podvodu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

JUDr. Jan Vinter ukončil studia na Právnické fakultě UK 12. listopadu 1989. Poté se jako redaktor Obrany lidu a později jako volný novinář seznámil s prací pro tisk.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).