Spočítejte si...

Zavřít

Proti praní "špinavých" peněz

Už dávno neplatí okřídlené rčení našeho "dřevního" kapitalismu o tom, že není třeba rozlišovat "čisté" a "špinavé" peníze a že pouze rozhoduje, jak se tyto peníze uplatní v ekonomickém rozvoji... Naopak! Praní špinavých peněz je třeba potírat. Jak se k tomu staví česká legislativa?

Nyní, když jsme pevnou součástí evropského ekonomického prostoru, musíme respektovat pravidla, která jsou stanovena k potírání nelegálně získávaných peněz. K tomu slouží i speciální právní nástroje.

Významným právním předpisem z této oblasti je zákon č.61/1996 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, který byl od svého schválení již šestkrát novelizován. Podíváme se proto, co zákon upravuje. Důležité přitom je, že vychází z obsahu Směrnice Rady č. 91/308/EHS ze dne 10. 6. 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/97/ES ze dne 4. 12. 2001 a v jejich souladu stanoví opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti i v naší republice.

Zákon velmi přesně a široce definuje povinné osoby

Jde zejména o banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, Českou konsolidační agenturu, držitele poštovní licence a právnické nebo fyzické osoba oprávněné k obchodování s cizí měnou na vlastní účet nebo na účet klienta, k provádění nebo zprostředkování hotovostních nebo bezhotovostních převodů peněžních prostředků, k finančnímu pronájmu, k poskytování úvěrů nebo peněžních půjček anebo k obchodování s nimi, nebo k vydávání bezhotovostních platebních prostředků, Českou národní banku při vedení účtů a poskytování dalších bankovních služeb, Středisko cenných papírů nebo jinou právnickou osobu oprávněnou k vedení části evidence Střediska cenných papírů, jakož i k výkonu jeho ostatních činností, o organizátora trhu s cennými papíry, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, investiční společnost, investiční fondy, penzijní fondy a komoditní burzy.

Patří k nim i držitelé povolení k provozování sázkových her v kasinu, kursových sázek nebo číselné loterie, právnické nebo fyzické osoby oprávněné k obchodům s nemovitostmi nebo ke zprostředkování obchodu s nimi, nebo oprávněné k vykupování dluhů a pohledávek a obchodování s nimi, oprávněné ke zprostředkování spoření, peněžních úvěrů nebo půjček anebo ke zprostředkovatelské činnosti směřující k uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy.

Ve výčtu povinných osob najdeme i auditory, daňové poradce nebo účetní, jakož i soudní exekutory při výkonu v zákoně vymezených činností. Jsou tam i advokáti a notáři (jejichž rozsah oznamovací povinnosti a forma, kterou se tak děje, je modifikována poslední novelou zákona) nebo jiné podnikající právnické nebo fyzické osoby, pokud pro klienta vykonávají nebo mu napomáhají při plánování nebo provádění stanovených transakcí.

Není zapomenuto ani na právnické nebo fyzické osoby oprávněné k obchodování s použitým zbožím, s kulturními památkami nebo s předměty kulturní hodnoty nebo ke zprostředkování takových obchodů nebo k přijímání věcí do zástavy a konečně na právnické nebo fyzické osoby přímo v zákoně neuvedené, pokud jsou podnikatelé a v rámci jednotlivého obchodu nebo dražby přijímají platbu v hotovosti v hodnotě převyšující částku 15 000 EUR.

Povinnou osobou je rovněž na území České republiky působící pobočka, organizační složka nebo provozovna zahraniční právnické nebo fyzické osoby.

… a stanoví povinnosti fyzických a právnických osob

Povinnost identifikace

Jestliže povinná osoba je účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku 15 000 EUR, vždy identifikuje účastníky obchodu, pokud tento zákon dále nestanoví jinak. Hodnotou obchodu nebo podezřelého obchodu v měně euro se rozumí odpovídající hodnota jakékoliv měny stanovená na základě kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona.

Za platbu v hotovosti se považuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny.

S touto povinností souvisí celá řada úkonů, které zákon podrobně identifikuje.

Povinnost uchovávat stanovené údaje

Povinná osoba v době trvání smluvního vztahu nebo při dalších obchodech kontroluje platnost a úplnost identifikačních údajů v zákoně uvedených a je povinna zaznamenávat jejich změny. Získané identifikační údaje, kopie dokladů, nebo výpis příslušných identifikačních údajů z nich, předložených k identifikaci a v případě zastupování originál plné moci, uchovává povinná osoba po dobu 10 let od ukončení vztahu se zákazníkem.

Oznamovací povinnost

Zjistí-li povinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod nebo jakoukoli jinou skutečnost, která by mohla podezřelému obchodu nasvědčovat, oznámí to neprodleně ministerstvu s uvedením všech zjištěných identifikačních údajů účastníků obchodu.

Oznámení je třeba učinit bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti kalendářních dnů od zjištění obchodu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, je oznamovatel povinen ministerstvo upozornit ihned po zjištění podezřelého obchodu.

Oznámení lze učinit ústně do protokolu nebo písemně takovým způsobem, který zaručuje, že informace v něm obsažené zůstanou utajeny před nepovolanou osobou.

Při plnění oznamovací povinnosti je třeba sdělit identifikační údaje povinné osoby, která vystupuje jako oznamovatel, včetně jména a příjmení osoby, která činí oznámení, předmět a podstatné okolnosti uzavření obchodu, jakož i identifikační údaje toho, koho se oznámení týká, a připojit další údaje, zejména čísla účtů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky, ohledně kterých se oznámení podává. Přitom oznamovací povinnost má i správce daně, který přijal platbu na účet nebo v hotovosti, nebo pokud daňový subjekt požádá o poukázání vratitelného přeplatku převyšujícího 15 000 EUR do ciziny.

Splnění oznamovací povinnosti podle předchozích ustanovení není porušením zákonné povinnosti mlčenlivosti uložené podle zvláštního zákona. Oznámením podezřelého obchodu není dotčena povinnost stanovená ve zvláštním zákoně oznámit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.

Zákon blíže upravuje oznamovací povinnost ve zvláštních případech, když fyzická osoba vstupuje do tuzemska z oblasti mimo celní území Evropských společenství.

Povinnost odkladu splnění příkazu

Povinná osoba může splnit příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení ministerstvem, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu. Na odklad splnění příkazu klienta upozorní povinná osoba ministerstvo v oznámení o podezřelém obchodě.

Tak se nepostupuje v případě, kdy odložení příkazu klienta není možné, například u operací prováděných platebními kartami, nebo kdy by takové odložení podle předchozího upozornění ministerstva nebo vlastních poznatků povinné osoby mohlo zmařit šetření podezřelého obchodu; o provedení tohoto obchodu povinná osoba informuje ministerstvo ihned po jeho provedení.

Povinná osoba odloží splnění příkazu klienta o 24 hodin také v případě, že o to ministerstvo požádá; o tomto postupu povinná osoba informuje ministerstvo.

Jestliže si prověření podezřelého obchodu vyžádá delší dobu, může ministerstvo v uvedené lhůtě uložit povinné osobě, aby prodloužila dobu, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však na dobu 72 hodin od přijetí oznámení. Pokud ministerstvo v této lhůtě povinné osobě nesdělí, že podalo trestní oznámení, povinná osoba po uplynutí lhůty příkaz klienta provede. Bylo-li trestní oznámení v této lhůtě podáno, povinná osoba provede příkaz klienta po uplynutí 3 kalendářních dnů ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízení v této lhůtě nerozhodl o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu.

Důležité je, že povinná osoba v takovém případě neodpovídá za škodu vzniklou splněním povinnosti; odpovědnost za takovou škodu nese stát, pokud příkaz klienta nesměřoval k provedení podezřelého obchodu. Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit u Ministerstva financí.

Povinnost mlčenlivosti

Oznamovatel je povinen o oznámení podezřelého obchodu nebo o úkonech učiněných ministerstvem podle tohoto zákona zachovávat mlčenlivost ve vztahu ke třetím osobám, včetně osob, jichž se sdělené informace týkají; povinnost mlčenlivosti se vztahuje na každého zaměstnance oznamovatele i na osobu, která je pro něj na základě smlouvy činná a vzniká od okamžiku zjištění podezřelého obchodu.

Mimo jiné jsou např. zaměstnanci ministerstva a dalších orgánů povinni zachovávat mlčenlivost o úkonech učiněných podle tohoto zákona a o informacích získaných při jeho provádění. Organizační složka, která plní úkoly a vykonává pravomoce, které jí podle tohoto zákona přísluší, musí být technicky oddělena od jiných pracovišť Ministerstva financí a musí v ní být uplatňována taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při aplikaci tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.

Povinnost zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona má i ten, kdo se v souvislosti s šetřením prováděným ministerstvem seznámí s informacemi, získanými na základě tohoto zákona.

Povinnosti zachovávat mlčenlivost se však nelze dovolávat vůči

  1. orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu nebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu,
  2. soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se obchodu nebo nároku vyplývajícího z tohoto zákona,
  3. osobám vykonávajícím kontrolu,
  4. orgánu oprávněnému podle zvláštního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v případě, že ministerstvo předloží podnět k odnětí takového oprávnění,
  5. osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody způsobené postupem podle tohoto zákona, jde-li o následné oznámení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; povinná osoba může v tomto případě sdělit klientovi, že bylo jednáno podle tohoto zákona, až po předchozím písemném souhlasu ministerstva,
  6. příslušnému zahraničnímu orgánu při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje,
  7. správnímu orgánu, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle zvláštního právního předpisu,
  8. správnímu orgánu oprávněnému ukládat pokuty podle zvláštních právních předpisů, jimiž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, v řízení o porušení těchto právních předpisů,
  9. Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu obrany, zpravodajským službám nebo Policii České republiky, pokud provádějí v rozsahu svého oprávnění bezpečnostní prověrku navrhované osoby nebo pokud Národní bezpečnostní úřad provádí bezpečnostní prověrku organizace nebo ověřování bezpečnostní způsobilosti fyzických osob podle zvláštního právního předpisu,
  10. Bezpečnostní informační službě a Vojenskému zpravodajství,
  11. finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního předpisu ve sporu navrhovatele proti převádějící instituci.

Porušení povinnosti mlčenlivosti je přestupkem, za který lze v řízení podle zvláštního zákona uložit pokutu až do výše 200 000 Kč; tím není dotčena odpovědnost za škodu, která tím osobě, jíž se vyzrazené údaje týkají, vznikla, ani případná trestní odpovědnost toho, kdo porušil povinnost mlčenlivosti.

Další povinnosti

Povinná osoba na požádání sdělí ministerstvu v jím stanovené lhůtě údaje o obchodech, na něž se vztahuje identifikační povinnost nebo ohledně nichž ministerstvo provádí šetření, předloží doklady o těchto obchodech, nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům ministerstva při prověřování oznámení nebo provádění kontrolní činnosti, a poskytne informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takových obchodů.

Při prováděném šetření může ministerstvo vyžadovat od správců daně údaje z celého daňového řízení, pokud věc nelze dostatečně objasnit jiným způsobem.

Ministerstvo kontroluje, zda povinné osoby plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda nedochází k legalizaci výnosů povinnými osobami. Kromě ministerstva provádí kontrolu plnění povinností podle tohoto zákona též

  1. Česká národní banka u bank a u dalších povinných osob, kterým uděluje devizové licence,
  2. Komise pro cenné papíry u povinných osob,
  3. Úřad pro dohled nad družstevními záložnami u spořitelních a úvěrních družstev,
  4. Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění u pojišťoven a penzijních fondů,
  5. státní dozor nad dodržováním zákona o loteriích a jiných podobných hrách u jím kontrolovaných osob,
  6. Česká obchodní inspekce u vymezených povinných osob.

Systém vnitřních zásad a školicí programy k uplatňování zá­kona

Povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající postupy vnitřní kontroly a komunikace za účelem naplnění povinností stanovených tímto zákonem. Povinná osoba musí vypracovat v rozsahu platných povolení či oprávnění k činnostem podléhajícím působnosti tohoto zákona písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem.

Osoba, která smluvně vykonává činnost podléhající působnosti tohoto zákona pro jinou povinnou osobu, nemusí vypracovat vlastní systém vnitřních zásad, pokud je její činnost dostatečně pokryta systémem vnitřních zásad této jiné povinné osoby a jestliže nezaměstnává nebo pro ni jinou formou nepracují další osoby.

Povinná osoba také určí konkrétního zaměstnance k plnění oznamovací povinnosti podle zákona k zajišťování průběžného styku s ministerstvem, pokud tyto činnosti nebude zajišťovat přímo statutární orgán. O určení této osoby informuje povinná osob neprodleně ministerstvo.

Rozsáhle jsou stanoveny v zákoně pravomoci Ministerstva financí

Ministerstvo podle tohoto zákona plní funkce sběru a analýzy údajů. Kromě již uvedených oprávnění může

  1. provádět vlastní šetření týkající se obchodu, na který se vztahuje identifikační povinnost podle tohoto zákona,
  2. ukládat pokuty za nesplnění povinnosti stanovené tímto zákonem,
  3. dávat podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Ministerstvo rovněž působí v rozsahu stanoveném tímto zákonem v řízení o náhradě škody.

Zjistí-li ministerstvo skutečnosti, které odůvodňují podezření, že byl spáchán trestný čin, učiní oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny údaje a důkazy o nich, které má k dispozici, jestliže s oznámením souvisejí.

Zjistí-li ministerstvo skutečnosti významné pro plnění úkolů v systému certifikace surových diamantů, informuje o těchto zjištěních správní orgán, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle zvláštního právního předpisu.

Policie České republiky, zpravodajské služby, orgány státní správy včetně orgánů vykonávajících státní správu v přenesené působnosti a jiné státní orgány jsou povinny ministerstvu při výkonu jeho pravomocí podle tohoto zákona poskytnout potřebné údaje, pokud jim to zvláštní zákon nezakazuje.

Další podrobný výklad o řízení v těchto věcech v rozsahu uvedeném v citovaném zákoně by již přesáhl možnosti již tak rozsáhlého informativního sdělení.

Anketa

Setkal/a jste se již s praním špinavých peněz?