Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek s rekordní účastí hlasujících skončila. Jednoznačně zvítězil poplatek za vedení běžného účtu. Právě rekordní účast více než 37 000 hlasujících a výsledky ankety, která byla citována významnými médii v ČR, zvedla vlnu reakcí, diskusí a sporů o další osud bankovních poplatků.
Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek je některými finančními institucemi nepřímo podporována. Fio, družstevní záložna nabídla platební služby zdarma již přede dvěma lety. Některé banky jako mBank si z nulových poplatků vytvořily svou obchodní strategii a nulové poplatky tak představují její největší konkurenční výhodu. O tom, že je tato strategie úspěšná, svědčí stále rostoucí počet klientů této banky, která na trhu působí něco málo přes 100 dní (podle informací banky je otevřeno 80 tisíc účtů). Je tím zároveň potvrzeno, že to jde bez bankovních poplatků i u nás. O nízké poplatky se začíná opírat i Poštovní spořitelna, která nedávno oznámila jejich další snížení v segmentu podnikatelů – a v této kategorii banky většinou poplatky nijak zásadně nesnižují.
Banky zatím neustoupí
Ač se banky navenek cítí silné a odmítly bezprostředně po zveřejnění výsledků jakékoliv zrušení poplatků, připouští opatrně řada představitelů bank korekce v poplatkové politice v budoucnosti. Nemusí se jednat přímo o zrušení jednotlivých poplatků, ale o snižování cen, zavedení kompenzačních bonusů a podobně. Podle nejmenovaného vysoce postaveného zaměstnance tuzemské banky ale všechna tato opatření budou reálná až po delší době, jelikož je banky nechtějí zavádět pod nátlakem veřejného mínění, reprezentovaného například výše zmíněnou anketou. Je to vcelku logické. Banky by totiž v opačném případě přiznaly, že to jde i bez poplatků, čemuž se úzkostlivě brání. Oficiální prohlášení bank o oprávněnosti a nezrušitelnosti nejabsurdnějšího bankovního poplatku, ale i poplatků jiných, je tak nutné brát s určitou rezervou.
Absurdní poplatek
Absurdita poplatku za vedení běžného účtu nespočívá pouze v poplatku jako takovém, ale prakticky ve dvojím zpoplatňování operací na bankovním účtu. Pokud chce klient zaplatit převodem z účtu, měl by platit poplatek za převod z účtu. V současné kocourkovské praxi však zaplatí klient nejen za převod z účtu, ale i poplatek za vedení běžného účtu. Ad absurdum, pokud by poplatek za vedení běžného účtu nezaplatil, neměl by účet a nikdy by tak nemohl převod z účtu uskutečnit. Banka tak uskutečnění jedné operace podmiňuje zaplacením poplatku za další operaci, bez které nelze první operaci uskutečnit. Z tohoto úhlu pohledu je třeba rozlišit mezi vedením běžného a balíčkového účtu, kde v ceně služby jsou již zahrnuty některé operace. Vybrané operace pak jsou zdarma. U běžného účtu tomu tak ale není. Každá transakce, každá operace je zpoplatněna. V případě, že klient nepoptá za celý měsíc nic, pak zaplatí bance „alespoň“ poplatek za vedení běžného účtu.
To, že nejde o náhodného vítěze, je zřejmé z výsledků z předchozích ročníků. V prvním ročníku skončil tento poplatek třetí a loni dokonce jen o pár hlasů na místě druhém. Poplatek za vedení běžného účtu je stálicí na poli bankovních poplatků. Jeho absurdita pak vyniká zvlášť ve srovnání se zahraničím, kde ho v sazebnících bank téměř nenajdeme.
Jak je zřejmé z neoficiálních reakcí představitelů bank, se kterými jsem měl možnost hovořit, o určité korekci v poplatkové politice se začíná hovořit. Stále složitější je totiž obhajovat absurditu některých bankovních poplatků na pozadí ustavičně vyšších výnosů z poplatků (tvoří třetinu výnosu bank). Snad se v dohledné době dočkáme toho, že některá z významných bank udělá v oblasti bankovních poplatků „zásadní rozhodnutí“. Bankovní trh potřebuje takový impuls.