Proplácení přesčasů: Příplatek nebo náhradní volno?

Pracujete-li v soukromé sféře, pak se můžete se zaměstnavatelem dohodnout, jestli dostanete za práci přesčas peníze nebo volno. Volno musíte dostat do 3 měsíců, jinak berete peníze.

Při odměňování práce přesčas je třeba rozlišit, jestli jde o zaměstnance privátního – podnikatelského sektoru, kteří dostávají za vykonanou práci mzdu, anebo o zaměstnance státní a veřejné správy a služeb (rozpočtové sféry), tedy pracovníky zaměstnavatelů uvedených v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce, jimiž jsou:

stát, územní samosprávný celek (obec nebo kraj), státní fond, příspěvková organizace (jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů – např. ze zákona o veřejném zdravotním pojištění), školská právnická osoba (zřízená Ministerstvem školství, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona) nebo veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení. Tito zaměstnavatelé odměňují své zaměstnance platem. Více: Kdy lze nařídit práci přesčas a jak ji proplatit?

Zaměstnanci veřejného sektoru mají více výhod

Zaměstnanci přísluší za práci přesčas plat připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek za práci přesčas. V ust. § 127 odst. 1 zákoníku práce je uveden taxativní výčet složek platu, kterými je plat za práci přesčas tvořen.

Zmíněnými složkami platu jsou část platového tarifu, osobního příplatku, zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí – to vše tedy připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém je práce přesčas konána. (Plat zaměstnanců veřejného sektoru je vícesložkový, jak už jsme uvedli a vysvětlili v článku Návrh na snížení platů státním zaměstnancům dává prostor pro protekci i diskriminaci.)

Vždy se při stanovení odměny za práci přesčas vychází z konkrétního kalendářního měsíce, nikoliv z průměrného počtu pracovních hodin připadajících na kalendářní měsíc. Sazby příplatku stanoví zákoník práce rozdílně podle toho, konáte-li práci přesčas ve svůj obvyklý pracovní den, např. jako pokračování práce nad rámec pracovní (denní) směny (pak jde o 25 % průměrného hodinového výdělku), nebo v den, na který připadá váš nepřetržitý odpočinek v týdnu (pak jde o 50 % průměrného hodinového výdělku). Není přitom podstatné, zda nepřetržitý odpočinek v týdnu připadne na sobotu nebo neděli anebo na jiný den v týdnu.

Náhradní volno

Zaměstnavatel se s vámi může dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. (V tomto případě pak ztrácíte nárok na poskytnutí příplatku.) Zopakujme, že práce přesčas, za kterou vám bylo poskytnuto náhradní volno, se pak nezahrnuje (nezapočítává) do počtu hodin nejvýše přípustné přesčasové práce za příslušné vyrovnávací období. Určil-li vám zaměstnavatel náhradní volno za práci přesčas tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit vám náhradní volno na jiný den.

Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí

Jelikož nemusíte čerpat náhradní volno ve stejném měsíci, ve kterém jste konali práci přesčas, stanoví se z důvodu zjednodušení administrativního i účetního postupu, že se váš plat v měsíci, ve kterém konáte práci přesčas, nezvyšuje (přísluší vám plat stanovený paušální částkou) a v měsíci, kdy za práci přesčas čerpáte náhradní volno, se výše platu rovněž nemění – plat se za dobu čerpání náhradního volna nekrátí.

Konkrétní termín čerpání náhradního volna s vámi může zaměstnavatel dohodnout, tato dohoda může být jak ústní, tak písemná, musí však jít o individuální dohodu zaměstnavatele a vás, kterou nelze nahradit ujednáním v kolektivní smlouvě.

Pokud je obsahem uvedené dohody pouze ujednání o poskytnutí náhradního volna bez časové konkretizace jeho čerpání, je vám zaměstnavatel povinen náhradní volno poskytnout (určit jeho čerpání) v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas.

Pokud vám zaměstnavatel v dohodnutém termínu nebo v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas neposkytne náhradní volno, přísluší vám plat za práci přesčas ve výši určené ze stanovených složek platu, které vám náležely v měsíci, kdy jste práci přesčas konali, z počtu odpracovaných hodin a z průměrného výdělku používaného v tomto měsíci. Takto určený plat za práci přesčas je zaměstnavatel povinen vám vyplatit v nejbližším výplatním termínu.

K případné změně platu resp. jeho stanovených složek, k níž došlo v období od výkonu práce přesčas do výplaty platu (např. z důvodu postupu do vyššího platového stupně nebo např. při zvýšení nebo naopak snížení či odnětí osobního příplatku – tzv. osobního ohodnocení), se nepřihlíží.

I vedoucí zaměstnanci mají právo na plat práci přesčas za stejných podmínek jako ostatní zaměstnanci.

Jak zaměstnanci podnikatelů

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci odměňovanému mzdou mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo („dosažená mzda“), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Neposkytne-li vám zaměstnavatel náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší vám k dosažené mzdě uvedený příplatek za přesčasovou práci.

Šéfové dostávají příplatek jen někdy

U vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, pak nemají nárok na příplatek za přesčasovou práci a další výhody, ovšem jen za podmínky, je-li současně v rámci limitu práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci v kalendářním roce nařídit, stanoveného v ust. § 93 odst. 2 zákoníku práce (8 hodin za týden, 150 hodin za kalendářní rok), sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo (předem při určení výše mzdy) přihlédnuto. Více: Kdy lze nařídit práci přesčas a jak ji proplatit?

Kdy jde o přesčasovou práci podle názoru soudů

Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. září 2009, spis. zn. 21 Cdo 1985/2008:

Pouhá skutečnost, že zaměstnavatel (v rozporu se zákonem) týdenní pracovní dobu nerozvrhl, neznamená, že by zaměstnancova práce nad zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu povahu práce přesčas ztratila. To, že zaměstnavatel týdenní pracovní dobu nerozvrhl do jednotlivých směn, znamená jen to, že nelze určit, kdy (resp. od kdy do kdy) má zaměstnanec v jednotlivých dnech týdne práci konat.

Jestliže však zaměstnanec za této situace přesto (v souladu s pracovní smlouvou) pro zaměstnavatele práci koná, jedná se o výkon práce vyplývající z existujícího pracovního poměru a přesáhne-li takto konaná práce z časového hlediska stanovenou (tedy zákonem stanovenou) týdenní pracovní dobu, jde (při splnění podmínky, že jde o práci konanou na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem) vždy o práci přesčas.

Podle rozsudku Vrchního soudu ze dne 21. 5. 1998, spis. zn. 5 A 130/97.

Je třeba zdůraznit, že z definice přesčasové práce vyplývá, že prací přesčas se rozumí jak práce konaná pro zaměstnavatele na příkaz zaměstnavatele, tak práce konaná s jeho souhlasem. V obou případech je prací přesčas práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Z uvedené definice vyplývá, že pokud zaměstnanci konali práci přesčas s vědomím zaměstnavatele, což je nepochybně prokázaná vědomost stavbyvedoucího, nelze na takovou práci pohlížet jinak než na přesčasovou, která nebyla zaměstnanci zaměstnavatelem výslovně nařízena, ale kterou konal s jeho vědomím. 

Pokud si zaměstnavatel nepřeje, aby jste pracovali přesčas v případech, kdy vám přesčasová práce nebyla nařízena, musí vám, pokud chcete nebo i začnete pracovat přesčas, výslovně zakázat konání takové práce, event. jinak jejímu konání zamezit. Souhlas s výkonem práce totiž nemusí být učiněn pouze písemně nebo ústně, ale i mlčky, má-li zaměstnavatel vědomost o tom, že práci přesčas vykonáváte a přitom příkaz k zastavení práce přesčas nedá a výkon této práce vezme na vědomí.

Použitá literatura:

Rothová, E.: Odměňování zaměstnanců podle zákoníku práce (5.), Personální a sociální kartotéka č. 7/2007, Linde nakladatelství s­.r.o.

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 8. 2013 10:35