Spočítejte si...

Zavřít

Pronajímatel nemůže požadovat poplatek z prodlení a ještě smluvní pokutu

Zákonné a smluvní peněžité sankce lze kombinovat, kumulovat, ale musí to být v souladu s dobrými mravy.

Za prodlení s úhradou nájemného z bytu a služeb nelze účtovat poplatek z prodlení a ještě smluvní pokutu. Případem, kdy pronajímatel bytu požadoval po dlužícím nájemci nejen zákonnou sankci – poplatek z prodlení, ale ještě i smluvní sankci – smluvní pokutu, se zabýval Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací, a uzavřel ve prospěch nájemce spor svým rozsudkem spis. zn. 11 Co 328/2011, ze dne 6. 9. 2011, když potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a odmítl navyšování poplatku z prodlení o smluvní pokutu.

Rub a líc nájemního bydlení – vysoké sankce a chráněné bydlení

Nárok na poplatek z prodlení a na smluvní pokutu vedle sebe neobstojí. Z ust. § 697 občanského zákoníku plyne povinnost nájemce zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení, nebude-li včas (do pěti dnů po splatnosti) nájemné zaplaceno. Výše poplatku z prodlení je dána ust. § 2 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. v platném znění a tento poplatek z prodlení činí 2,5 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Přepočteno na roční úrokovou sazbu jde o 91,25 %, což je výše, která několikanásobně překračuje současnou míru úroků z prodlení.

Ústavní soud se výší poplatku z prodlení zabýval ve své judikatuře, přičemž tento poplatek z prodlení nebyl shledán protiústavním, byl posouzen jako částečné vyrovnání zvýšené ochrany nájemce, kterou mu současná právní úprava poskytuje (nález ÚS spis. zn. Pl. ÚS 30/04). Ústavní soud zde dospěl k závěru, že právní úprava vztahu pronajímatele a nájemce bytu je v současné době vychýlena ve prospěch nájemce (např. institut chráněného nájmu, dříve též regulace nájemného). Psali jsme: Smluvní zvyšování nájmu má přednost před deregulovaným, i když je nevýhodné, rozhodl soud

V případě prodlení s placením nájmu má v daném případě žalobce vždy právo na zaplacení poplatku z prodlení, což vyplývá z ust. § 697 občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že za této situace neobstojí ujednání o smluvní pokutě za tentýž civilní delikt, tj. za neplacení nájemného do pěti dnů po jeho splatnosti ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Tato smluvní pokuta činí 36,5% ročně, spolu s procentuálním přepočtem poplatku z prodlení by sankce za prodlení dosáhla celkové výše 127,75 % ročně z dlužné částky. I když zákon výslovně nevylučuje, aby vedle sebe obstály jak zákonné sankce za prodlení, tak sankce smluvní, v daném případě to dle názoru odvolacího soudu není možné. Jestliže poplatek z prodlení dosahuje výše 91,25% ročně a jeho případný rozpor s dobrými mravy již byl řešen také Ústavním soudem, nelze připustit, aby se tato sankce za prodlení navyšovala o ujednání o smluvní pokutě.

Co se změní v roce 2014

Dodejme, že od 1. ledna 2014 už nebude dluh na nájemném sankcionován poplatkem z prodlení, ale úroky z prodlení. Psali jsme: Úroky z prodlení podle nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014

Nadále však může pronajímatel bytu požadovat poplatek z prodlení za dluh na úhradě plnění spojených s užíváním bytu (služby a dodávka energií). Současně se sníží sazba poplatku z prodlení za každý den prodlení na 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Změn je však od 1. 1. 2014 více, a proto si je probereme v samostatném příspěvku příští rok. Mám za to, že i přes snížení poplatku z prodlení na hodnotu 36,5 % ročního úroku, by měl být souběh poplatku z prodlení a smluvní pokuty stále nepřípustný, protože poplatek z prodlení nadále několikanásobně překračuje roční míru úroků z prodlení.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 12. 2013 23:32