Projímadlo kolegovi do pití nedávejte. Tento vtípek vás může stát místo

Projímadlo kolegům do pití? Můžete přijít o místo. Ale jen v případě, že vám to s jistotou dokáží.

Nejvyšší soud se zastal muže propuštěného na hodinu ze zaměstnání kvůli tomu, že údajně dal kolegům do pití projímadlo. Chyběly jasné důkazy. A nepřímé na výpověď podle soudu důkazy nestačily.

(Ne)přistižen při činu

Dva lidé na pracovišti měli úporné střevní potíže. Zodpovědnost přičetli zaměstnanci, kterého sice nepřistihli při činu, ale mezi jeho věcmi našli lahvičku projímadla. Stejnou látku později testy odhalily také v nápoji, který pil jeden z postižených. Následovalo okamžité zrušení pracovního poměru, na kterou muž reagoval žalobou na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Soud prvního stupně jí vyhověl, odvolací soud však žalobu zamítl, a tak se na základě dovolání propuštěného zaměstnance dostal poněkud kuriózní případ až k Nejvyššímu soudu ČR.

Obecný význam rozsudku Nejvyššího soudu ČR

Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2682/2013, ze dne 26. 6. 2014 konstatoval: „Skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení těchto důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost).“

Co se stalo a jak se k tomu postavily soudy?

Dopisem ze dne 14. 9. 2011 žalovaná zaměstnavatelka sdělila pracovníkovi – žalobci, že s ním podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě zrušuje pracovní poměr pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, neboť žalobce „vážným způsobem ohrožoval zdraví a plnění pracovních povinností tím, že úmyslně a v opakovaných případech přidával do nápojů konzumovaných na pracovišti projímadlo, konkrétně v období od poloviny června 2011 do začátku srpna 2011 do nápojů zaměstnance M. B. a od konce července 2011 do 7. 9. 2011 do nápojů zaměstnavatele I. M.“

Čtěte také: Za jaké prohřešky můžete a za jaké nemůžete vyletět na hodinu? (PŘÍKLADY)

Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné a že jeho pracovní poměr u žalované, vzniklý na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 2009, nadále trvá. 

Žalobu zdůvodnil zejména tím, že se nedopustil toho, co je v dopise žalované ze dne 14. 9. 2011 uváděno jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru, a že „neporušil vůbec, natož pak zvlášť hrubým způsobem, své povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a nedopustil se ani žádného jiného protiprávního jednání“. Má za to, že „celá věc byla žalovanou proti němu vykonstruována za účelem dosažení skončení jeho pracovního poměru bez jakýchkoliv jeho nároků, když se stal pro žalovanou nepohodlným a v předchozím období odmítl ve shora uvedeném smyslu uzavřít dohodu, kterou mu žalovaná nabízela“. 

Soud prvního stupně žalobě vyhověl. K odvolání žalované odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru žalobce okamžitým zrušením ze dne 14. 9. 2011 zamítl. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. 

Verdikt Nejvyššího soudu a posouzení případu

Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení těchto důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty o tom, že se tato skutečnost opravdu stala. Nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti. 

Z uvedeného vyplývá, že právní názor odvolacího soudu, že k prokázání určité skutečnosti stačí, aby „předmětný skutkový závěr bylo možné s velkou mírou pravděpodobnosti připustit“, a že v případě prokazování rozhodné skutečnosti nepřímými důkazy nemusí tyto důkazy tvořit zcela uzavřenou soustavu, která nepřipouští jiný skutkový závěr než ten, k němuž soud došel, ale že postačuje, jestliže k tomuto závěru vedou „s velkou mírou pravděpodobnosti“, není správný. 

Veden tímto nesprávným právním názorem založil odvolací soud svůj skutkový závěr o pravdivosti tvrzení žalované, že žalobce se dopustil jednání vytýkaného mu v okamžitém zrušení pracovního poměru (že úmyslně a v opakovaných případech přidával do nápojů M. B. a žalované konzumovaných na pracovišti projímadlo), na hodnocení některých nepřímých důkazů (zejména na tom, že v osobních věcech žalobce byla nalezena lahvička s projímadlem, které obsahovalo látku pikosíran, zjištěnou v jednom ze vzorků konzumovaných nápojů, a že žalobce měl příležitost projímadlo do nápojů vpravit, neboť je nosil neustále s sebou), z něhož lze usuzovat pouze na možnost pravdivosti tohoto tvrzení, z něhož však nelze nabýt jistotu o jeho pravdivosti, aniž by o tom mohly být rozumné pochybnosti. 

Protože při prokazování tvrzené skutečnosti pouze nepřímými důkazy je třeba každý takový důkaz hodnotit ve spojení s dalšími nepřímými důkazy a vážit, zda tyto důkazy tvoří systém, jehož jednotlivé články jsou v souladu mezi sebou i s dokazovanou skutečností, měl odvolací soud do procesu hodnocení důkazů zahrnout i výpověď žalobce jako účastníka řízení v části, ve které vysvětloval okolnost, že u sebe měl na pracovišti projímadlo, svými zdravotními problémy s hemeroidy, a měl se zabývat tím, zda lze toto vysvětlení vzhledem k povaze jeho zdravotních potíží považovat za věrohodné. 

Nejvyšší soud ČR rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Použitá literatura: Nedávejte kolegům projímadlo, 24.7.2014, ČTK, Verlag Dashöfer; Příslušný rozsudek Nejvyššího soudu ČR

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 9. 2014 17:47