Spočítejte si...

Zavřít

Projektové financování aneb Proč bankéři pláčou

Není pravda, že v České republice je nedostatek kvalitních podnikatelských projektů. Je jich zde stejně jako v jiných zemích. Je také historicky dáno, že český národ byl vždy kreativní. Proč tedy bankéři pláčí nad nedostatkem financovatelných projektů?

Když se podíváme do nedaleké minulosti, do Rakouska-Uherska, tak nejenže Čechy byly jeho dílnou, ale většina vynálezů a progresivních řešení přicházela do zkostnatělé monarchie právě odsud. Je velmi smutné, když sám bankéř vidí a slyší, jak jeho kolegové bankéři neustále „pláčí“ nad nedostatkem dobrých projektů, což vůbec neodpovídá dané realitě. Dobrých je dost, ale problém tkví jinde.

Značná absence kreativity

Bohužel většina bankéřů není dostatečně kreativní. Jednoduše prohlásí, že projekt je špatný, protože jim nevyšly ty poměry, které mají ve svých tabulkách, a nad dalším se již nezamýšlí. Projekt je „shozen“ ze stolu jako nevyhovující.

Přitom by si měli uvědomit, že půjčování peněz je stejný byznys jako např. prodej aut, cihel apod. To znamená: když nepůjčím, tak neprodám, a tudíž své instituci nepřináším žádný zisk. Pro banku jsou peníze zbožím, které musí co nejlépe umístit, aby akcionářům přinášely co nejvyšší výnos, kterého se rozhodně nedosáhne uložením na depozitech u jiných bank či finančních institucí.

Vnitřní konfliktnost managementu

Chyba je většinou v managementu té které instituce, nebo – lépe řečeno – v odpovědném členu představenstva, který je zodpovědný za akviziční činnost, tj. „nábor“ nových klientů a uspokojování potřeb klientů stávajících. Dost často se bohužel stává, že tato osoba si „plete“ svojí kreativní odpovědnost s odpovědností jiného člena představenstva zodpovědného za posuzování rizik. Je také bohužel dost běžnou praxí, že obě tyto činnosti zastřešuje ta samá osoba, která nutně musí mít sama v sobě konflikt zájmů.

V každé instituci, ať již je to výrobní podnik, obchodní společnost nebo banka, je vždy konflikt mezi sférou prodeje/marketingu a mezi sférou kreditní, která vyhodnocuje rizika spojená s tím kterým podnikáním. Prodej/marketing je hodnocen podle toho, kolik prodá, proto chce prodat vše a přílišně se nezajímá o bonitu klienta. Kredit, který je zase hodnocen podle toho, aby nedocházelo ke špatným prodejům, by nejraději neprodal vůbec nic, protože jen takto jsou ošetřena všechna rizika. Proto je jasné, že musí dojít k určitému kompromisu, a je na vedení (představenstvu) společnosti, aby stanovilo jasná pravidla hry pro svou instituci.

Každopádně pracovníci zodpovědní za akvizice musí být sami kreativní, i když pochopitelně musejí znát možná rizika. A k této kreativitě musí vést i své podřízené. Když se vrátím ryze na bankovní půdu, jejich hlavním úkolem je přeměnit myšlení bankéře – úředníka na myšlení bankéře – podnikatele, který je na „stejné lodi“ se svým klientem a snaží se pro něj najít schůdná a oboustranně výhodná řešení, která potom může v bance před úvěrovým výborem obhájit, a po schválení úvěru tak přináší svému zaměstnavateli zisk, který by pochopitelně nepřinesl, kdyby projekt okamžitě odmítl.

Půjčování peněz je velice rizikové podnikání, ale pokud je správně ošetřeno, tak i velice výhodné. Pokud si banka myslí, že projekt je více rizikový než ty ostatní, má možnost stanovit riziku odpovídající úrokovou marži, přidat různé závazkové provize a poplatky, a když s tím klient souhlasí a banka si spočítá, že tuto zátěž může klient unést, je spokojenost na obou stranách.

Je bláhové se domnívat, že banku, která chce prosperovat a růst, může uživit úvěrování nadnárodních koncernů typu VW, IBM, Siemens atd. Jednak úrokové marže jsou velice nízké (v průměru v ČR 0,30 % p. a. nad cenu zdrojů) a za druhé tyto firmy cizí peníze ani nepotřebují, jelikož řeší, jak nejlépe investovat své vlastní prostředky.

Tomáš Korbas - VolksbankPoradna Zajištění firemních úvěrů

Ptejte se Tomáše Korbase, ředitele úseku Firemní klientela Čechy Volksbank CZ, na vše, co se týká firemních úvěrů a jejich zajištění.

Problém projektového financování

Jedním z velkých problémů českého bankovnictví, a to i v současné době, je fakt, že se zatím plně nerozvinulo skutečné projektové financování, tj. financování, které je off-balance sheet a non-recourse (čeština pro to nemá přesný význam, ale dá se říci, že je to financování, které se neobjeví na rozvaze mateřské firmy a nemá žádnou zpětnou vazbu k této firmě). Klasické projektové financování se používá především na financování energetických a ekologických projektů. Struktura je následující:

Významná energetická firma v rámci své investiční politiky se např. rozhodne vybudovat spalovnu odpadů. Vzhledem k tomu, že nechce, aby tato investice byla v její rozvaze, založí Special Purpose Company (společnost založenou jen pro tento konkrétní účel), kde vlastní majoritu, popř. i 100 procent, a tato společnost požádá o úvěr. Banka v této situaci nehodnotí hlavně bonitu mateřské firmy, ale tento konkrétní podnikatelský záměr. To znamená, že musí především vyhodnotit smluvní zabezpečenost projektu – vstupy a výstupy. V tomto konkrétním případě by to znamenalo: vstup – smluvní zajištění dodávek odpadů; výstup – smluvní zajištění odběru energie.

Délka smluvního zajištění vstupů a výstupů musí být shodná s délkou úvěru: podíl vlastních zdrojů musí být minimálně 30 procent celkové částky úvěru.

Projektové financování je naprosto běžné v řadě zemí světa. Pravda je, že je mnohem dražší než klasické provozní financování, vzhledem k tomu, že i rizika jsou vyšší. V těchto případech se úroková marže pohybuje kolem 3 – 5 % p. a. nad cenu zdrojů a různé jednorázové poplatky a provize činí přibližně 3 – 5 % z celkové částky úvěru. V České republice je toto financování rozšířené pouze v oblasti real estate (financování nemovitostí).

Skutečné projektové financování je další možností, jak zlepšit současný, stále ne příliš utěšený vztah mezi bankovní a podnikatelskou komunitou. Obě si jasně uvědomují, že jedna bez druhé nemůže žít. Tak proč vše svádět je na ty, kteří kolikrát nasazují i svou „holou“ existenci pro dosažení svých cílů, přání a tužeb?

Finanční reklama 2005
Nejlepší finanční reklama roku 2005 – rozhodněte, která finanční instituce měla v loňském roce nejlepší televizní reklamu! Zároveň se můžete zařadit do slosování o hodnotné ceny, jimž vévodí DVD přehrávač.

Anketa

Využil/a byste "projektové financování"?

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 9. 2006 17:46