Spočítejte si...

Zavřít

Prohráli jste soud? Ještě se můžete bránit!

Prohraná soudní pře nemusí nutně znamenat konec vašeho tažení za spravedlností. Ať je vaším soupeřem banka, pojišťovna či jiná silná instituce, můžete se ještě bránit. V arsenálu máte dovolání, stížnost pro porušení zákona a žalobu na obnovu řízení. Jak je správně použít?

Trestní řízení má svá pevně daná pravidla. Dojde-li k odsouzení pachatele, má možnost se bránit podáním řádných opravných prostředků. Vedle nich zná zákon i tzv. mimořádné opravné prostředky. Skutečná mimořádnost jejich uplatnění je dána podmínkami jejich uplatnění a rozsahem subjektů, kterým jejich užití zákon přiznává, a také tím, komu je svěřeno o nich rozhodnout. Je to proto, aby nad nezbytnou nutnou míru nebyla narušována stabilita soudního rozhodování a jeho závaznost.

Dovolání

Prvním z mimořádných opravných prostředků je dovolání. Lze jím napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, a to pouze tehdy, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni (tedy bylo již rozhodnuto o opravném prostředku, např. o odvolání) a zákon to připouští.

Rozhodnutím ve věci samé se rozumí

  1. rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření, nebo bylo upuštěno od potrestání,
  2. rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
  3. usnesení o zastavení trestního stíhání,
  4. usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
  5. usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
  6. usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
  7. usnesení o schválení narovnání, nebo
  8. rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
Jedním z těch, kteří se nevzdávají, je Zdeněk Rachman ve svém tažení ve sporu s pojišťovnou.

Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

Dovolání lze podat jen tehdy, je-li dán některý z v zákoně uvedených důvodů. Vždy jej lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na doživotí, neboť mimořádnost uložení tohoto trestu odůvodňuje připuštění možnosti přezkoumání takového rozhodnutí.

Dovolání mohou podat

  1. nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného,
  2. obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Obviněný však může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Je to proto, aby byla zajištěna kvalifikovanost při posouzení důvodnosti podání návrhu a jeho odpovídající úroveň.

Z hlediska uvedené stability soudního rozhodování a zajištění právní jistoty s ní související lze dovolání podat pouze do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.

O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly dovoláním napadeny, Nejvyšší soud přihlíží, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno dovolání. Shledá-li Nejvyšší soud, že podané dovolání je důvodné, zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část, popřípadě též vadné řízení mu předcházející.

Nejvyšší soud může při zrušení napadeného rozhodnutí také sám hned rozhodnout ve věci rozsudkem. Nejvyšší soud nemůže však sám

  1. uznat obviněného vinným skutkem, pro nějž byl obžaloby zproštěn nebo pro nějž bylo trestní stíhání zastaveno,
  2. uznat obviněného vinným těžším trestným činem, než jakým mohl být uznán vinným napadeným rozsudkem,
  3. uložit obviněnému trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nebo trest odnětí svobody na doživotí, nebyl-li mu již uložen přezkoumávaným rozhodnutím, případně ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně.

V neprospěch obviněného může Nejvyšší soud změnit napadené rozhodnutí jen na podkladě dovolání nejvyššího státního zástupce, jež bylo podáno v neprospěch obviněného.

Poškodil vás stát? Rozhodnutí úředníka? Nečinnost orgánu? Máte nárok na odškodnění!

Dovolání v neprospěch obviněného je vyloučeno, jestliže

  1. obviněný zemřel,
  2. na čin se vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky, kterým nařídil, aby se v trestním stíhání nepokračovalo.

Bylo-li naopak podáno dovolání pouze ve prospěch obviněného, nepřekáží jeho smrt provedení řízení na podkladě dovolání; trestní stíhání tu nelze zastavit proto, že obviněný zemřel.

Stížnost pro porušení zákona

Zvláštním mimořádným opravným prostředkem v trestním řízení je stížnost pro porušení zákona. Tuto stížnost může podat pouze ministr spravedlnosti, a to proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení.

Mimořádnost je i v tomto případě dána tím, že se stížnost může, jako je tomu u dovolání, podat pouze u Nejvyššího soudu. Rozlišuje se, zda je stížnost podávána ve prospěch či neprospěch obviněného a podle toho jsou stanoveny i důsledky takového opatření.

Proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu. Pokud se takové rozhodnutí týká více osob, lze stížnost pro porušení zákona podat také jen proti té části rozhodnutí, která se týká některé z těchto osob.

Stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného proti pravomocnému rozhodnutí soudu má obdobně jako u dovolání výrazná omezení a platí u ní i výše uvedená lhůta, kdy lze stížnost nejpozději podat. Obdobně jako u dovolání má Nejvyšší soud oprávnění zrušit nezákonné rozhodnutí a nařídit nové projednání věci.

Obnova řízení

K mimořádným opravným prostředkům v trestním řízení patří i obnova řízení. K podmínkám jejího použití a právním důsledkům rozhodnutí v jejím rámci se s ohledem na rozsah dané problematiky vrátíme samostatným příspěvkem někdy příště.

Anketa

Soudili jste se?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 7. 2006 13:54