Hlavní navigace

Produktivita práce neroste, naše mzdy zažily volný pád

14. 8. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Růst produktivity práce se v České republice v posledních letech zastavil, naše mzdy proto stagnovaly. Dočkáme se obratu a růstu mezd?

Růst produktivity se v Česku zastavil. Zatímco v letech 1996–2008 se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrně zvyšovala o 3,6 % ročně, tak od roku 2009 nastává pád či stagnace produktivity, který pokračoval do roku 2013.


Česká statistický úřad

Graf. 1:Produktivita práce(HDP/počet odpracovaných hodin; v cenách roku 2005)

Rostoucí produktivita práce nám přitom vypovídá o tom, že roste konkurenceschopnost jednotlivých firem, ale i celé ekonomiky. S jejím růstem se vlastníkům firem a živnostníkům navyšují zisky, zaměstnanci mohou oprávněně požadovat zvyšovaní svých mezd či platů. Klesající produktivita se tedy například projevila na našich reálně klesajících mzdách.

Jak se měří produktivita práce

Produktivitu práce je možné měřit několika způsoby. Nejužívanější je systém měření podle počtu odpracovaných hodin (zaměstnanci a sebe zaměstnanými). Jedná se o tzv. hodinovou produktivitu práce. Ukazuje, jakou hodnotu dokáže pracovník v průměru vytvořit za jednu hodinu práce. Tento způsob považuje ČSÚ za nejkvalitnější a nejkomplexnější, jaký je možné k měření produktivity práce použít.

Zdroj: Český statistický úřad

Pokud však produktivita neroste a zaměstnanci si přesto dokážou vyjednat vyšší odměny za odvedenou práci, promítne se nárůst mzdových nákladů do vyšších cen produkovaného zboží a služeb na úrovni celé ekonomiky, a pak i do inflace. Reálně si tak nepolepší. Jedinou zdravou cestou je tak ta, která vede ke stabilnímu a reálnému růstu mezd a platů a tedy i vyšší životní úrovni zaměstnanců. Bohužel naše konkurenceschopnost i vůči EU klesala.

Jako příklad země, kde mzdový vývoj výrazně překonal růst produktivity práce, se uvádí Řecko. Potvrzují to také údaje OECD. Výsledkem byla hospodářská katastrofa v dobách ekonomické krize, kdy problémy ekonomiky státu vypluly na povrch a nezaměstnanost vyletěla raketově nahoru na současných 27 %. 

Oproti tomu v Německu docházelo od roku 2002 ke stagnaci mezd, zatímco konkurenceschopnost místních firem se zvyšovala. Výsledkem je současná vysoká produktivita práce a zní vyplývající růst hrubého domácího produktu, reálných mezd, ale i jedna z nejnižších nezaměstnaností v EU. O německém utahování opasků se dočtete v článku: Osekání sociálních dávek přineslo Německu prosperitu. Můžeme se přiučit?. 

Bohužel se zdá, že se nyní Německo vydává opačnou cestou. Čtěte také: 3 ekonomická opatření, která potáhnou Německo ke dnu 

Naše produktivita bohužel vůči EU klesala, viz graf: 


Český statistický úřad

(HDP ve standardu kupní síly (PPS) na odpracovanou hodinu vzhledem k EU27 (EU27 = 100))

Krize byla nejtvrdší

Produktivita podle měření ČSÚ narostla v letech 2009–2012 jen ve třech oborech. Ač průměrný počet odpracovaných hodin klesal, tato redukce nebyla natolik silná, aby eliminovala pokles v produktivitě: Opakovala se tak situace z let 1997 a 1998, období postiženého recesí, kterou zapříčinily dopady měnové krize. Tehdy však produktivita práce stagnovala pouze dva roky. V roce 2013 nerostla již pátým rokem, uvedl ČSÚ.

Zajímavé ale je, že rostla produktivita ve velmi důležitém zpracovatelském průmyslu, kde narostla o 11,5 %. Podle statistiků to dokazuje, že se daří především českým firmám, které se utkávají v tvrdé globální konkurenci. Opačný vývoj byl v energetice, kde nastal pád kvůli rekordně nízkým cenám energie na německé burze nebo v pohostinství, kde tvrdá konkurence tlačila ceny ubytování dolů.


Český statistický úřad

Změna v produktivitě práce – 2012/2008 (HPH/počet odpracovaných hodin; v cenách roku 2005, v %)

Mzdový vývoj odpovídal produktivitě

Jak bylo uvedeno, produktivita práce má přímou vazbu na mzdy, které v posledních letech reálně většinou klesaly. Na druhé straně je však vývoj pozitivní, neboť se firmy mohly na snižování produktivity přizpůsobit tak, že své mzdy snižovaly. V některých jižních ekonomikách je však mzdový vývoj mnohem strnulejší – firmy nemůžou flexibilně snižovat mzdy a reagovat tak na nižší poptávku. Výsledek je, že pracovní místa zanikala. Na jedné straně tak mzdy zaměstnancům přiliš neklesaly, na druhé straně ale výrazně vzrostla nezaměstnanost a mladí lidé si najdou práci jen s obrovskými obtížemi. Čtěte také: Socialismus v Evropě vytváří ztracenou generaci

Čtvrtletí / rok Hrubá mzda Meziroční změna nominální mzdy Meziroční změna reálné mzdy
4Q / 13 22 288 Kč –1.8 % –2.9 %
3Q / 13 24 836 Kč 1.3 % 0.3 %
1Q / 13 24 061 Kč –0.4 % –2.2 %
R / 12 25 101 Kč 2.7 % –0.6 %
4Q / 12 27 170 Kč 3.7 % 0.9 %
3Q / 12 24 514 Kč 1.4 % –1.8 %
2Q / 12 24 626 Kč 2.3 % –1.1 %
1Q / 12 24 126 Kč 3.6 % –0.1 %
R / 11 24 319 Kč 2.2 % 0.3 %
4Q / 11 26 067 Kč 2.0 % –0.4 %
3Q / 11 24 089 Kč 2.4 % 0.6 %
2Q / 11 23 984 Kč 2.5 % 0.7 %
1Q / 11 23 144 Kč 2.1 % 0.4 %
R / 10 23 951 Kč 2.0 % 0.5 %
4Q / 10 25 803 Kč 0.9 % –1.2 %
3Q / 10 23 665 Kč 2.0 % 0.1 %
2Q / 10 23 513 Kč 2.4 % 1.2 %
1Q / 10 22 748 Kč 2.2 % 1.5 %
R / 09 23 488 Kč 4.0 % 3.0 %
4Q / 09 25 565 Kč 5.2 % 4.8 %

Situace se naštěstí zlepšuje

Ač se nám situace zdá katastrofická, je potřeba také připomenout aktuální, podstatně pozitivnější údaje, které napovídají, že české ekonomice se velmi daří. Podle České národní banky v tomto roce dojde k růstu hrubého domácího produktu o 2,9 %, v příštím roce o 3,0 %. Ekonomické oživení se také projevuje na mzdovém oživení.

skoleni_15_4

Podle Českého statistického úřadu došlo k 1. čtvrtletí letošního roku konečně k výraznějšímu růstu reálných mezd. Nominální mzdy rostly o 3,3 %, zatímco reálné mzdy, především kvůli nízké inflaci, vzrostly o 3,1 %. Po rocích utahování opasků se zdá, že se naší ekonomice začíná znovu dařit.

Strukturální problémy české ekonomiky jsou však stále obrovské a pokud se nezmění, pak nelze očekávat, že naše produktivita bude narůstat, spíše naopak. O podnikatelských regulacích a překážkách se dočtete v článku: Byrokracie a korupce. V Česku se prostě podniká těžce

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).