Spočítejte si...

Zavřít

Proč se vyplácí přetáčet tachometry?

Řidiči služebních vozidel překročí stanovený limit. Auto se skutečně nízkým nájezdem, kterému nikdo nevěří. Anebo běžní podvodníci, kteří se neštítí lhát. Stáčet se pořád vyplatí.

Ve většině případů dochází k úpravě stavu tachometru z důvodu finančního profitu prodávajícího a cílem této úpravy je oklamání zákazníka. Někdy však paradoxně stáčejí tachometr samotní novopečení majitelé vozů, kteří svá auta hodlají používat ještě několik let. Důvody k takovému jednání bývají různé.

Tachometry se stáčejí i na služebních vozech

V médiích byl před časem zdokumentován případ mladého řidiče, kterému by rodiče ojetinu s 250 000 najetými kilometry nekoupili. Domluvil se tedy s původním majitelem na stočení tachometru ještě před prodejem, aby si mohl svůj vysněný vůz pořídit.

Dalším případem je muž, který se rozhodl pro koupi vozu se 170 000 kilometry na kontě. Avšak aby svým známým nemusel vysvětlovat, proč má vůz najeto již takovou porci kilometrů, nechal ho ze všeho nejdříve stočit na 100 000 kilometrů.

Dobrovolně si občas nechávají stočit tachometr také uživatelé služebních vozů, mají-li od zaměstnavatele přidělený limit pro soukromé jízdy. Pokud například zaměstnanec jede služebním automobilem na dovolenou k moři a přesáhl by limit pro soukromé jízdy, pak si nechá tachometr stočit o pár set kilometrů zpět a zaměstnavatel pak nic nepozná, dodává k tématu dobře informovaná osoba, která si však přála raději zůstat v anonymitě.

V kontextu s výše popsanými případy stáčení tachometrů o desítky tisíc kilometrů může poněkud úsměvně působit příběh přetočeného tachometru směrem dopředu. Toho se dopustil před mnoha lety u stařičkého služebního Favoritu Lukáš z Prahy. Tenkrát jsme měli ve firmě Škodu Favorit, u které přestalo fungovat počítadlo ujetých kilometrů. Jelikož jsme auto používali ke služebním cestám, neseděly by nám kvůli vadnému počítadlu údaje v knize jízd. Po provedení opravy jsme tak museli nechat tachometr stočit trochu dopředu, aby nám seděl jeho stav s reálným nájezdem, dodává Lukáš. Zůstává otázkou, zda tento popsaný případ lze považovat za manipulaci s tachometrem a klamání kupujícího. Vladimír Tylšar se domnívá, že v podobném případě by měl být kupující o zmíněné skutečnosti ze strany prodávajícího alespoň informován.

V USA stočené auto nepřihlásíte

V otázce stáčení tachometrů doposud naši zákonodárci nepřijali žádné opatření, které by tuto praxi klasifikovalo jako trestný čin. Na tuzemských internetových stránkách tak v současnosti můžeme nalézt velké množství inzerátů nabízejících stočení tachometru. Autoři těchto nabídek přitom často lákají své zákazníky na stočení tachometru za pouhých několik set až tisíc korun.

Ve světě je však situace často optimističtější, neboť v řadě zemí jsou platné právní předpisy, které přetáčení tachometrů postihují a podvodníky trestají. Děje se tak například v Německu, Velké Británii, Belgii, Francii a USA. Sdružení SOVA, které se dlouhodobě zabývá bojem proti podvodům s ojetinami, ve svém článku shrnulo postihy, které hrozí při manipulaci s počtem ujetých kilometrů, či při poskytnutí prostředků k páchání této trestné činnosti.

Například v Německu může být potrestán jedním rokem odnětí svobody či peněžitým trestem každý, kdo falšuje měření počítadla ujetých kilometrů či vyhotoví, použije či poskytne jiné osobě počítačové programy, které přetočení tachometru umožňují.

Zákony v USA jdou přitom ještě dále. Podle nich totiž vozidlo, které má upravený stav tachometru, nelze přihlásit do registru a stává se tak prakticky neprodejné. Taková praxe by jistě prospěla i na českém automobilovém trhu.

V Belgii je běžně vyžadováno, aby každé prodávané auto mělo vystaveno takzvaný Car-Pass, neboli přehled vývoje ujetých kilometrů v čase. Stav ujetých kilometrů je přitom v Belgii zapisován do centrální databáze při technických prohlídkách, nebo například také při výměně pneumatik v servisu. Pokud plánujete koupi ojetiny dovezené z Belgie, pak si Car-Pass od prodejce určitě vyžádejte. Nebude-li jej schopen doložit, pak se raději poohlédněte po jiném voze.

Osobní zkušenost s absencí protokolu Car-Pass u vozu dovezeného z Belgie má Jiří z Benešova u Prahy. Ten si v jednom pražském bazaru vyhlédl prostřednictvím internetové inzerce tříletou Škodu Fabia, kterou si následně přišel osobně prohlédnout a vyzkoušet při testovací jízdě. Na závěr požádal prodejce o předložení protokolu Car-Pass. Prodejce mu sdělil, že vozidlo je nabízeno v rámci komisního prodeje a protokol u sebe má majitel. Současně přislíbil, že požadovaný protokol sežene a dodá. Bohužel se tak nestalo. Prodejce mi poté nějaký čas předložení Car-Passu dokola sliboval, ale „skutek utek“. Potom navíc přestal reagovat a nezvedal mi telefon. Zřejmě bylo auto stočené a on jenom zkoušel, jestli Fabii nekoupím i bez toho protokolu, dodává Jiří.

Stáčení je trestný čin i v Česku, ale…

Pomalu se však i v České republice začíná blýskat na lepší časy. V dubnu roku 2014 totiž ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek přišel s návrhem zákona, který by stáčení tachometrů či nabídku této služby klasifikoval jako přečin nebo trestný čin. Na přípravě legislativní novely, která měla začít platit od začátku roku 2015, chtěl ministr Mládek spolupracovat s ministry dopravy a spravedlnosti. Podle vyjádření pana Mládka by mělo dojít k úpravě příslušných zákonů, umožňujících postihování stáčení tachometrů jako trestný čin, a současně ke zkvalitnění informovanosti zájemců o ojetý vůz. Došlo by tak k rozšíření množství informací, které bude prodávající povinen uvádět. Nově by se tedy autobazary nemohly odvolávat pouze na údaj o stavu tachometru, jak je v současnosti běžnou praxí. Ministr průmyslu a obchodu počítá také s možnou povinností autorizovaných servisů zapisovat stav tachometru do informační databáze.

Ovšem začátkem července 2014 přinesl průlomové rozhodnutí také Nejvyšší soud, který dospěl ve svém verdiktu k právnímu názoru, že pokud přetočením tachometru vznikne kupujícímu škoda vyšší než 5000 Kč, pak se již jedná o trestný čin podvodu. Ten je následně možné trestat propadnutím věci a odnětím svobody po dobu až dvou let. Jako pachatel samotného podvodu může být označen prodávající, který nabídl ke koupi vůz, u něhož sám či s cizí pomocí přetočil tachometr, a způsobil tak zvýšení ceny o více než pět tisíc korun. Rozhodnutím Nejvyššího soudu by se při svém rozhodování měly řídit také soudy nižších instancí.

Jen štěkot politiků bez zásadních změn

Jak na současnou snahu politiků klasifikovat stáčení tachometrů či nabídku této služby jako přečin nebo trestný čin pohlížejí odborníci? Je nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu skutečně průlomové? Nebude i nadále velmi obtížné a problematické stočení tachometru prokázat?

Přední odborník na odhalování skutečného stavu ojetých automobilů Vladimír Tylšar je k současným snahám lehce skeptický: Bez dalších nástrojů, jako například veřejně přístupné celoevropské databáze  s povinným záznamem stavu ujetých kilometrů při přepisech, prodejích, STK, a podobně, je to jen zviditelnění některých politiků. Trestný čin podvodu to dávno je, stačí jen porovnat cenu ojetiny s upraveným stavem tachometru a se stavem skutečným. Lze to spočítat, jedná se prokazatelně o podvod.

Skeptický je také Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení časopisu dTest. Ten k celé záležitosti uvádí: Úspěšnost prokazování závisí na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu. Vždy musí dokazování ukázat na konkrétního pachatele, který sám nebo prostřednictvím jiné osoby přetočil číselník na tachometru.

Zbyněk Veselý ze sdružení SOVA pokládá současné snahy určitě za zlepšení. Podle jeho slov se však jedná o pouhý začátek. Dokud nebude existovat celoevropská databáze, ve které bude možno ověřit najeté kilometry jakéhokoliv vozu, registrovaného v EU, tak se tento podvod bude dít. Samozřejmě stále považujeme za užitečné jasné uzákonění nového trestného činu přetáčení tachometrů. Pak by byla trestná i příprava a spolupodílnictví. A podvodníkům by se značně zmenšil manévrovací prostor, dodává Veselý.

Autobazaristi: stáčení musí být trestný čin

A jak na současné snahy pohlížejí samotní prodejci ojetých automobilů? Oslovení zástupci tuzemských autobazarů snahy zákonodárců o zprůhlednění situace na trhu s ojetinami vítají. Martina Valterová z Das WeltAuto však k této otázce jedním dechem dodává: Momentálně v nás přetrvává lehká skepse, protože podobné iniciativy tady v minulosti již byly a situace je, bohužel stále taková, jakou ji známe. Věříme, že pokud bude vůle legislativců, tak samotná realizace by časem mohla být úspěšná.

Podle Pavla Foltýna z Auto ESA není nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu průlomové a současný problém příliš neřeší. Ten podle jeho slov vyřeší, alespoň částečně, jednoznačné zavedení trestnosti stáčení tachometrů. I samotné stáčení proto musí být trestné, bez nutnosti prokazovat, zda tím někdo chtěl kupujícího poškodit, či nikoliv. Důležité je také zpřístupnění informací o vozidlech, aby bylo možné stavy kilometrů prověřovat. Stát takové registry provozuje, a i když obsahují omezené množství informací, mohou být pro řešení problematiky stáčení tachometrů klíčové, dodává.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně trestnosti stáčení tachometrů vítá také autobazar AAA Auto. Doufáme, že toto soudní rozhodnutí bude mít významný preventivní dopad a změní obecný názor na míru závažnosti tohoto podvodu. Podle mého názoru již není po tomto rozhodnutí nadále možné, aby byly veřejně na internetu a formou inzerce nabízeny služby v oblasti přetáčení tachometrů. Jsem také hluboce přesvědčena, že jednotlivé STK se nyní budou muset v rámci prevence kriminality zaměřit na odhalování skutečného stavu najetých kilometrů během technických prohlídek, a to zejména u ojetých vozů dovážených ze zahraničí, o kterých je veřejně známo, že jsou velmi častým subjektem manipulace se stavem najetých kilometrů. Prokazování bude i nadále obtížné, ovšem jistě jednodušší ve chvíli, kdy Nejvyšší soud svým rozhodnutím dal najevo, že na vině je ten majitel, za jehož vlastnictví k manipulaci s tachometrem došlo, uvádí Karolína Topolová.

Jak se můžete bránit?

Může se nový majitel nějak bránit, pokud zjistí (například po koupi vozu z databáze výrobce), že byl stav tachometru upraven? Jakou oporu mu dávají české zákony? Lukáš Zelený z časopisu dTest vidí celou věc jednoznačně: Není rozhodné, jak si ve smlouvě prodávající danou vlastnost vozu spočívající v počtu najetých kilometrů označí. Ať už je to „stav tachometru“ nebo „počet ujetých kilometrů“, vždy rozhoduje číslo, které v době uzavření smlouvy musí být pravdivé. Není-li tomu tak, zakládá to kupujícímu práva z vadného plnění. Pokud stočil tachometr přímo prodávající, dá se předpokládat, že reklamaci neuzná a soudní tahanice jsou nasnadě. Vždy je tedy lepší a s ohledem na fakt, že je možné si ověřit historii vozu, včetně počtu najetých kilometrů, i žádoucí, aby si počínali potenciální kupci obezřetně a tyto informace vyhledávali před samotným podpisem smlouvy. Problém není v českých zákonech, ale pokulhává vymahatelnost práva.

10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 1. 2015 15:46
Zasílat nově přidané názory e-mailem