Celá situace se stavebním spořením mi připadá zbytečně emotivní. Měl by se zachovat zdravý nadhled. Není tak dávno kdy stát proti stavebním spořitelnám argumentoval, že poskytují málo úvěrů. Nyní se uvádí, že stavební spořitelny mají proůvěrovatelnost zdrojů okolo 70%. Dalším, dle mého podpásovým argumentem je, že část klientů použije naspořené prostředky neúčelově. Dle mého pohledu jde o marginální počet klientů. Viz předchozí řádky. Je to podobné, jako když část řidičů nedodržuje v silničním provozu 50sátku, také ji pro to nikdo nezruší. Prostě když se chce psa býti, najde se vždy příslušná hůl. Že spořící klienti umožnili čerpat překlenovací úvěr jiným klientům se nebere v potaz. Zcela se pomíjí skutečnost, že z pohledu makroekonomiky koruna vložená do podpory stavebního spoření přinesla jenom na DPH státu podstatně více. Nebere se v potaz, že stavební spořitelny mají jiný segment klientů s jinou sociální skladbou, s jinou výší úvěrů, než hypotéční banky. I proto je tak stavební spoření a úvěry v ČR úspěšné. Jsme jinak bohatí jak západoevropské země. Tito klienti se nepřesunou do hypotéčních bank. Úvěry, které jsou v převážné míře poskytovány na rekonstrukce, kdy jsou předkládány stavebním spořitelnám doklady a faktury se přesunou v podstatné části do šedé ekonomiky. Dopad nižších úvěrů se kromě stavebnictví již nyní byté stagnací hospodářství promítne i do segmentu realit s dopadem do nižších cen nemovitostí. Prostěkaždoročních 60 -90 miliard úvěrů, pokud bude podstatně menší se někde v těchto oborech zákonitě plně projeví. Samozřejmě má systém určitou setrvačnost. Dle mého pohledu se prostě vylévá s vaničkou i dítě. V historii zbankrotovalo tisíce bank, ani jedna stavební spořitelna. Tento nyní módně zatracovaný produkt, který je ve své podstatě velmi konzervativní, spolehlivý, funkční a praktický je teď plošně ostouzen a zatracován. Ano, zasáhněme do systému, ale tak, aby zůstal funkční a nesl i státu příjmy. "Zamysleme se všichni, zda to co je nabízeno ze strany politiků není v některých případech z části krátkozraké, z části velmi nebezpečné. Tím mám v neposlední řadě na mysli retroaktivitu přijímaných opatření ze strany státu. Nebude podobný právně nesolidní či minimálně morálně sporný postup použit v dalších případech při další vhodné příležitosti? Při spoření na penzi, při prodeji akcií, při vlastnění jakéhokoliv majetku. Vždycky se najdou argumenty, proč zpětně měnit podmínky, pravidla hry, dodatečně danit apod. Je to dobrý signál pro veškeré investice v ČR, pro její občany? Nyní jsou stavební spořitelny konkurencí spořícím účtům. Nebyl bych si jistý výpočty jejich výhodnosti, pokud podstatná konkurence na trhu odpadne. Pokud by stavební spoření bylo tak nevýhodné a přežité či překonané, proč by bylo navrhováno, ze strany zejména zástupců bank bez stavebních spořitelen, aby stavební spoření mohli poskytovat i ostatní bankovní ústavy. Stavební spořitelny jsou stabilizujím prvkem bankovního systému.
Názor k článku
Proč po změnách nespořit na stavebním spoření?
Pavel (neregistrovaný)
---.eurotel.cz
5. 10. 2010 18:59
Nový
