Názory k článku
Proč po změnách nespořit na stavebním spoření?

Však ještě není všem dnům konec. Wüstenrot od 1. 10. zvýšila úrokovou sazbu pro nově uzavírané smlouvy na 2,5 % a lze očekávat, že jak se bude blížit konec roku, tak že budou reagovat i ostatní stavební spořitelny (zvýšení úroků, snížením poplatků nebo obojím). Takže když uzavírat, tak raději až v druhé půlce prosince, to uvidíme s čím stavební spořitelny přijdou.

A co s tím ma společného Nečas ????? Od zacatku je tento produkt nesmysl a měl se přestat dotovat uz dávno. Nebo se jeho čerpání mělo striktne uplatňovat jen na stavení nebo rekonstrukce.

Všechno zcela určitě nesmysl není, ale stavební spoření v české podobě ano. Uveďte jediný příklad okolního státu, kde funguje stavební spoření se státní dotací, u kterého není omezena účelovost. Jelikož se Vám to nepovede, nezbude Vám než konstatovat, že kolega výše, narozdíl od Vás, mluví pravdu.

To jsou opravdu "výhody", jen co je pravda. A co hodinky s vodotryskem jako dárek od státu, to byste nechtěl?

Pokud má někdo jako zaměstnání vyhánění krav na pastvu doma na vsi, tak pro něj odečtení dopravy do zaměstnání z daní opravdu výhoda není.

Děkuji za informaci. Já byl až doteď přesvědčený, že právě takovýto člověk o tuhle výhodu stojí úplně nejvíc.

Slovensko, protože po zavedení účelovosti šlo celé stavební spoření do kopru, takže to museli zase zrušit?
Německo pro smlouvy uzavřené do 31.12.2008?

Je to presne a vystizne. Jinak si myslim, ze mnoho lidi si takto sporilo aspon neco na horsi casy, ted nebudou sporit nic a az bude hure, nebudou mit kde sahnout.

naprosto souhlasim

No co asi? je predsedou vlády, která to navrhla....stejně jako stravenky, obyčejní lidi na to jako vzdy doplati, zbytku je to jedno, ty se s tím poperou....

Zda výdajové úspory při stabilitě měny nebo blahobyt na dluh s nutnou devalvací koruny a znehodnocování úspor. Pokud bude starší generace solidární se svými dětmi, kterým stát ordinuje šetření na důchod od kolébky, neměla by růst inflace připustit a to mzdovou zdrženlivostí.

Mzdovou zdrženlivost tu praktikujeme už 20 let. Přineslo nám to leda to, že jsme jen státem s levnou pracovní silou a mizivou kupní sílou. Majetek žádný a veškerý blahobyt je na dluh.

Před dvaceti lety tj. roku 1990 jsem měl plat 2.650 Kč. Teď jsem odcházel do důchodu s platem 29.000 Kč. Jistě, z jiné pozice, ale mluvit o stagnaci mezd je nesmysl. Jinou záležitostí je kupní síla. Levná pracovní síla? Ani náhodou. Kolik myslíte, že jsem stál svého zaměstnavatele po zaplacení všech povinných odvodů? (nebyl jsem státní zaměstnanec)

Jen pro vaši informaci, něco k té pohádce o levné pracovní síle u nás. Pracuji v mezinárodní firmě, máme pobočky po celém světě. Nedávno jsem viděl porovnání nákladů na pracovníka v různých zemích (po započítání všeho, tedy odvodů, povinných pojištění, adminstrativního overheadu, atd) a jeden produkční pracovník u nás byl stejně drahý jako v UK nebo US. Částečně za to mohly vysoké nájmy prostor u nás, ale větší měrou se na tom podílely odvody a náklady na administrativu. Například zatímco u nás máme na administrativu oddělení o dvaceti lidech, v US veškerou administrativní práci pro stejně velký kolektiv zvládá jedna pracovnice polovinou své pracovní doby. Tak se pak nedivte, že jsou u nás tak nízké platy, když většinu seberou ouřadové - příživníci, nařízení na vyživování do firem zákony vynucujícími nesmyslné administrativní činnosti.

Tyhle zahraniční firmy čechy někdy hrozně přeplácej. Tady se mluvilo spíš o montovnách typu škodovka a tam náklad rozhodně není stejnej jako na německýho dělníka.

Akorát z toho udělal paskvil ještě větší. Místo aby tohle nesmyslné a drahé přerozdělování peněz okamžitě zrušil, tak udělal ze spousty střadatelů rukojmí kterým nezbývá nic jiného než bezmocně sledovat jak jejich peníze znehodnocuje stát a spořitelny dokud nevyprší vázací doba.

Bylo by dobré si přečíst taky někdy zákon o stavebním spoření a kdy byla smlouva uzavřena http://www.finance.cz/financovani-bydleni/zakony/o-stavebnim-sporeni/

Jak tu zaznělo, hloupý kdo nevyužil. Ano, dá se to tak chápat.

Existuje nějaký průzkum, kolik procent spořících využívá tento produkt v souvislosti s oblastí, kterou evokuje název produktu? Podle mého soukromého miniprůzkumu produkt využívali většinou lidé s volnými prostředky k "investování" a nejdená se o nic jiného než výchovu státu ke spoření a investování obecně. Tedy většinou ti movitější a zajištění získávají peníze od státu navíc.

Myslím, že tyto protředky jsou třeba někde jinde.
Mé stavebně spořící okolí toto nerozporuje, pouze využívali příležitosti (aby nebyli ti hloupí) a aktuálně jim vadí pouze změna podmínek ...

A jak byste chtěl zjistit, "kolik procent spořících využívá tento produkt v souvislosti s oblastí, kterou evokuje název produktu?" Já třeba založil SS dětem, po uplynutí vázací lhůty ho zrušil, peníze jim uložil a založil další. Než děti dospějí, budou mít (tedy měly by, kdyby se nezměnily podmínkly) naspořeno ze tří až čtyř SS a předpokládám, že to pak použijí na pořízení bydlení. Je v tomto případě ukončení SS a uložení peněz jinde využití "v souvislosti s oblastí, kterou evokuje název produktu" nebo ne? A jak to odlišíte od případů, kdy lidi následně použijí ty peníze na dovolenou?

Rozděl a panuj. Pokud by se to hodilo, z produktu "zneužívaného k jiným účelům, než má v názvu" by se rázem stal "příklad solidarity k řešení bytové otázky" a papoušci by opět papouškovali......

Průzkumem? Alespoň pro informaci by mne zajímalo procento lidí, kteří to mají jako příspěvek na SVOU luxusnější dovolenou. Vězte, že je jich mnoho.

Byl to spíše komentář navíc. Takto nastavený produkt považují za nesmysl.
Vyhrazené prostředky bych rději použil na podporu nízkoúročených / bezúročných půjček mladým rodinám a studentům. (A samozřejmě zavedl školné, když už jsme u toho).

Motivace ke spoření na pořízení bydlení nebo na jeho zlepšení je jistě chvályhodná. Nebylo by ale lepší než přerozdělovat vybrané prostředky jít cestou snižování daní a omezování funkce přerozdělování? Jak sleduju naši vládu, chce zvýšit daně a snížit objem přerozdělovaných prostředků, je to fakt moudrý krok? Jak chce lidi ke spoření stimulovat? Nesmyslnou a drahou kampaní v TV ("ty jsi šikulka" nebo šílenou kampaní k třídění odpadů)? Odjakživa platilo, že nejlepší kampaní byla vlastní peněženka lidí!! V 90. letech jsem např. vídala bezdomovce, jak sbírají papír a kartóny a vozí ho do sběru. Na cigarety, čúčo a rohlík s párkem si sběrem vydělali. Do kontejnerů je zadarmo už nevozí a radši žebrají na náměstí.

Tak tomu bych zase ja neveril. Drtiva vetsina lidi (az snad na bezdomovce) je nucena resit svou bytovou otazku (ad jiz placenim najmu, rekonstrikci nakupem nemovitosti a pak samozrejme vsim vybavenim). A vynaklada na to vetsi prostredky nez jake muze ziskat ze statni podporou dotovaneho stavebniho sporeni. Takze neni pravdepodobne ze by se naslo mnoho lidi, kteri ze stavebniho sporeni ziskaji vice penez nez kolik vynalozi za sve bytove potreby.

Možná by byl zajímavý i průzkum využívání produktu s vazbou na příjmy. Pokud se pohybujete ve společnosti lidí, kteří "peníze nepotřebují", většina z nich SS má, protože jinak by přece byli hloupí ... Z druhé strany to musí mít ale někde dno - schopnost splácet povinnou část (na což zřejmě ti s malými příjmy nemají).

Takhle by své težce uspořené peníze museli cpát nekvalitním a předraženým firmám, které by za daných podmínek byly ještě dražší.

P.S. Pokud dnes znáte někoho, kdo v tom umí chodit a sežene vám patřičné doklady (dnes třeba pro levnější účelovou půjčku od banky) i když nakupujete ledaskde... Vězte, že kdyby se množství takových nákupů a falešných dokladů mnohonásobně zvětšilo, buďto by zde zavládla úplná "korupce", nebo by většina lidí splakala nad bezvýchodností situace a stavební spoření by se posunulo mezi produkty, které již nejsou vhodné pro normální lidi, ale jen pro organizované gangy které v tom umí chodit. To jistě nikdo z normálních lidí nechce, i tak je celá oblast kolem bydlení, v Česku, značně a neúměrně předražená...

Viz program Zelená úsporám. Co je tam naprosto zbytečné byrokracie, kkterá celý program degraduje a zdražuje.

Takže je pak levnější zateplit bez dotace. A to je fakt, znám konkrétní případy kdy si lidi radši nechali zateplit bez dotace, protože to vyšlo levnějc.

I moji rodice nakonec zatepluji bez dotace, protoze je to vychazi levneji nez s dotaci. Ale co je zajimave, kdyz si jeste pred dvemi lety pocitaly naklady na zatepleni vyslo jim ze se jim to za jejich zivota uz nevrati a tak ze to nema smysl. Pak prisel dotacni program Zelena Usporam, rodice kolem toho zacali behat zjistili si vsechny informace, ziskkaly kontakty atd. A najednou zatepluji za sve :-D

Buď rád že zdědíš zateplenej barák, lepší než kdyby ty prachy propili :)

Vím, nebojte.
Je to o podmínkách. Věřím, že by se daly nastavit rozumně měkké a přitom relativně funkční. Třeba zpětně doložit nějakou kupní smlouvu (jiný nabývací titul) k nemovitosti / stavebnímu pozemku / doklad o probíhajících stavebních pracech / kolaudační rozhodnutí / ... (jistě se dá něco vymyslet pro většinu situací) ve které figuruji já, žadatel. Nastavit to na nutnost zadání prací firmě je samozřejmě nesmysl.
Aktuálně ale nejsou podmínky ŽÁDNÉ.

To me trosku zarazilo, ze nejsou ZADNE podminky, to opravdu SS pujci cilovou castku (a nekdy i vice) bez toho, aby se jednalo o stavbu nebo opravu bytu?

Mimochodem i ti co "pouze spori":

1. ve skutecnosti zadnou dotaci od statu nedostanou, ta vyse "prispevku" je zvolena presne tak, ze vam to nejdrive vezmou ze mzdy formou dane. Uplne stejne to v % vychazi u "prispevku" na duchodove pripojisteni, takze v obou pripadech jde jen o odpisy dani a tech mame hafo

2. ti co pouze spori ve skutecnosti do systemu davaji penize, ktere se pujcuji tem, kteri je investuji do bydleni

3. vlastni prubeh sporeni je pro obe strany vyhodny - sporitelna si muze pred pujckou "vyjet" poslednich 5-6 roku klienta, jak presne dokazal sporit, jestli nebyly prodlevy atd. tudiz mu muze dat pujcku levneji nez v pripade bezne hypoteky, kdy o klientovi nevi temer nic (ano par dokladu + nutne pojisteni ale...), takze tam je nutna rizikova prirazka

Úvěr ze SS je přísně účelový a doložit musíte KAŽDOU korunu. Dokladem. Nikoli čestným prohlášením Franty, že vám tu elektriku udělal odpoledne po šichtě. Takže pokud platíte řemeslníka, který vám práci udělá levněji bez dokladu, platíte ho z jiných zdrojů. K tomu se dá použít částka, kterou jste u SS naspořili, protože u naspořených peněz se účelovost dokládat nemusí. Za sebe, a doufám i za jiné, mohu říct, že je to tak jedině dobře. Práce bez dokladu je častokrát levnější i o 50%. Na materiálu obvykle moc neušetříte, ten se bez dokladu sežene jen v minimální míře.

"Za sebe, a doufám i za jiné, mohu říct, že je to tak jedině dobře." - tak jen doufám, že někde v jiné diskuzi neječíte, že stát zase zvyšuje daně...

Rozebírá se tu situace vesměs těch, co "pouze spoří". Ti co čerpají následný úver ze SS dokládají účelovost. Těch je ale dle mých zkušeností minimum (opět by se hodila statistika).

Pro ty co "pouze spoří" (a těch je většina) nejsou podmínky ŽÁDNÉ.

Ad 1) To je zajímavé. Můžete to rozebrat na konkrétních číslech? Nebo odkaz na web kde je to řešeno?

(Něco jsem našel na webu: v roce 2004 čerpalo úvěr 10-15% klientů SS).

No jasne, pro ty co spori tam nejsou zadne podminky to je pravda, ti jenom pres SS prelivaji penize k tem, co skutecne stavi a podminky splnit musi. Ovsem prave diky nam "sporilkum" se v SS sejdou penize na pujcky - myslim, ze pro naprosto vsechny zucastnene (sporici, pujcujici si, stat, SS) to byla docela win-win situace.

A vlastne je doted, ja jsem osobne docela rad, ze to se SS "prasklo" prave ted, kdyz jeste nemam napriklad nasporeno na duchodovem pripojisteni - protoze tu "jednorazovou dan" muzeme klidne ocekavat i prave na duchodovce, kterou neni jen tak jednoduche zrusit a znam par lidi, co tam maji skoro vsechny svoje uspory.

ad 1) tak to je snad docela jednoduche ne? Kolik stat daval v % pri plnem vyuziti SS, tj. pri rocnim vkladu 20000 Kc a kolik musela cinit superhruba mzda abych tech 20000 cisteho videl na pasce? (a reci ze se krome dani plati i pojisteni jsou jen reci, je to ted stejny pytel, protoze z duchodu si minule vlady vesele rozebiraly penize, ted tam chybi, takze se budou nalevat opet odjinud - z dani).

ad 1) Myslíte, že se tato logika dá zobecnit? Že všichni spořící před založením SS dosáhli na vyšší plat a tedy začali více platit na daních?

Příklad: Franta i Pepa vydělávají stejně a platí stejné daně. Franta pojede na dovolenou do Řecka jako obvykle. Pepa ale letos zůstane u rybníka a penize dá do SS. Tam je kouzelně rozmnoží - příště totiž pojede na Kubu.

Když to převedu ještě do jiné roviny: stát vám nabízí "slevu na dani" za to, že vydělané peníze neutratíte hned ... A cílem je (kromě výchovy ke spoření) vytvořit fond pro půjčky? Ta to se opravdu vykašleme na stavení pořitelny a obdobný produkt mohou nabízet bankovní ústavy, u kterých lidé běžně spoří a nepotřebují podobné fondy takto vytvářet. A "slevy na dani" mohou téci těmto ústavů, abyste mohl mít bezúročnou půjčku (při splěnní nějakých minimálních podmínek).

Abychom si rozumeli - ja nejsem fanatickym zastancem SS, pouze tvrdim, ze ta "podpora od statu" jsou pro vice nez 9/10 pripadu penize, ktere stat ziskal od toho sameho obcana ve forme dani, protoze jinak legalne ty penize obcan ziskat skoro ani nemuze :)

Tedy stat v tomto pripade neni ten osel co se otrasa a padaji z neho zlatacky, to se musite podivat jinam - namatkou nektere socialni davky, statni zakazky ve vsech moznych oblastech atd. Ale samozrejme nejjednodussi je prosadit malinkou zmenu v zakone a vytvorit snad celosvetove unikatni dan 50% specifickou pouze pro jeden bankovni produkt :-)

ad 1) ne to prece netvrdim. At meli jakykoli plat, tak kdyz dokazali dat tech 20k/rok na SS, tak se jim techto 20k prece muselo predtim zdanit (ted nepocitam podnikatele co dokazi "vyvest" penize z firmy jinym zpusobem nez daneou vyplatou).

Souhlasim s Vami. Rad pujdu do soudni pre s Vami. Muzete me kontaktovat na pk78pk@centrum.cz

Fakt vám spořitelna ve smlouvě něco slibovala? Já tedy před sebou smlouvu nemám, ale mám pocit, že spořitelna tam má napsáno, že to a to, se řídí tím a tím zákonem. Čili žalovat spořitelnu by bylo bezpředmětné. Ale rád se nechám poučit, co je vlastně ve smlouvách jednotlivých spořitelen uzavíraných v různých obdobích.

"Tím a tím" zákonem platným ke dni uzavření smlouvy jsou jasně specifikovány podmínky kromě platby za vedení účtu, které je na základě platného ceníku.....

To se mi zdá nelogické i na právo, že když je někde ve smlouvě uveden odkaz na zákon, že v daném vztahu platí navždy zákon v původním znění, jaké bylo v době uzavření smlouvy.
To by v principu přece vedlo k naprosto neřešitelným situacím, že podle smlouvy musíte udělat něco, co podle původního zákona bylo možné, ale novelizace zákona mezitím třeba zakázala.

Takže když poslanci nedopatřením zruší zákon o stavebním spořením (a proč ne, už toho nedopatřením zku*vili dost), tak vlastně žádné stavební spoření neexistuje a lidi přijdou o vklady?

No mnohem hůře! Pokud poslanci nedopatřením zruší zákon o trestnosti vraždy, tak lidi přijdou i o život.

Tak nezapomeňte být připraveni. Kdyby k takovému omylu, náhodou, došlo - každý rychle běžte odstřelit svého posrance. Nebude-li již mezi živými, tak libovolného, prvního politika na kterého narazíte.

Není nad to porovnávat hrušky s jablky. Který renomovaný bankovní ústav nyní poskytne termínovaný vklad (na 3 - 6 let) za cca 4 % p.a. a více???
Moc jich asi nebude.
Zato "rizikové" ústavy a firmy - nebo kampeličky (jak je srovnáváno v článku) se již nemůžou těch cca 250 mld. Kč dočkat. Že.
Není nad to, když takto seriózní srovnání sepíše neúnavný propagátor termínovaných vkladů u záložen.
Lidi, nenechte se zastrašit, používejte pouze selský rozum - i ve financích.

Pokud někdo trvá na tom, aby měl termínovaný vklad v ústavu, který se honosí názvem banka, tak i zde je možné dosáhnout úroku 4 % a více.
J&T bank, produkt Clear Deal:

Pravda, není to pro každého, minimální výše vkladu je 500 000 Kč. Délka vkladu 1 rok - (úrok 3,5 % p.a.), 2 roky - (úrok 4 % p.a.), 5 let (úrok 4,5 % p.a). Úroky jsou uvedeny před zdaněním, po zdanění by to bylo 2,975, 3,4 a 3,825)

Je otázkou jak jestli jsou rizikovější banky, nebo záložny. Ve fondu pojištění vkladů je aktuálně nějakých 15 mld Kč. Do je dost na pokrytí pojištěných vkladů v jakékoli záložně, ale málo na pokrytí vkladů v jakékoliv bance. Samozřejmě fond má možnost si půjčit a je pravděpodobné, že by mu nějak pomohl i stát (minimálně dokud máme vlastní měnu, může si peníze i natisknout).

Je jasné, že záložny musí dávat větší úroky. Jednak jde o onu psychologickou barieru (jen málo klientů by dalo peníze do záložny oproti bance, pokud tam bude stejný výnos) a pak nemají takovou možnost si půjčit peníze (levněji) na volném trhu jako banky. A to je hlavní důvod, proč jsou úrokové sazby v bankách o tolik nižší. Když si banka může půjčit za 0,81 až 1,79 % p.a., tak přece nebude klientům nabízet úrok 4 % a více.
http://www.cnb­.cz/cs/financni_trhy/pe­nezni_trh/pri­bor/denni.jsp

Měl jsem to stihnout v červnu a dostal bych nekrácenou státní podporu. Protože jak správně Patrik napsal SS jako termíňák na 6 let bude mrtvola a taky letadlo. Vklady jsou sice pojištěné, ale když jsem si přečtl ve své smlouvě, že po třech měsících výpovědi obdržím své peníze dle aktuálních možností SS tak mě zatrnulo. Ty kampeličky jsou taky pojištěné a tak nezbývá jen diverzifikovat.

Celá situace se stavebním spořením mi připadá zbytečně emotivní. Měl by se zachovat zdravý nadhled. Není tak dávno kdy stát proti stavebním spořitelnám argumentoval, že poskytují málo úvěrů. Nyní se uvádí, že stavební spořitelny mají proůvěrovatelnost zdrojů okolo 70%. Dalším, dle mého podpásovým argumentem je, že část klientů použije naspořené prostředky neúčelově. Dle mého pohledu jde o marginální počet klientů. Viz předchozí řádky. Je to podobné, jako když část řidičů nedodržuje v silničním provozu 50sátku, také ji pro to nikdo nezruší. Prostě když se chce psa býti, najde se vždy příslušná hůl. Že spořící klienti umožnili čerpat překlenovací úvěr jiným klientům se nebere v potaz. Zcela se pomíjí skutečnost, že z pohledu makroekonomiky koruna vložená do podpory stavebního spoření přinesla jenom na DPH státu podstatně více. Nebere se v potaz, že stavební spořitelny mají jiný segment klientů s jinou sociální skladbou, s jinou výší úvěrů, než hypotéční banky. I proto je tak stavební spoření a úvěry v ČR úspěšné. Jsme jinak bohatí jak západoevropské země. Tito klienti se nepřesunou do hypotéčních bank. Úvěry, které jsou v převážné míře poskytovány na rekonstrukce, kdy jsou předkládány stavebním spořitelnám doklady a faktury se přesunou v podstatné části do šedé ekonomiky. Dopad nižších úvěrů se kromě stavebnictví již nyní byté stagnací hospodářství promítne i do segmentu realit s dopadem do nižších cen nemovitostí. Prostěkaždoročních 60 -90 miliard úvěrů, pokud bude podstatně menší se někde v těchto oborech zákonitě plně projeví. Samozřejmě má systém určitou setrvačnost. Dle mého pohledu se prostě vylévá s vaničkou i dítě. V historii zbankrotovalo tisíce bank, ani jedna stavební spořitelna. Tento nyní módně zatracovaný produkt, který je ve své podstatě velmi konzervativní, spolehlivý, funkční a praktický je teď plošně ostouzen a zatracován. Ano, zasáhněme do systému, ale tak, aby zůstal funkční a nesl i státu příjmy. "Zamysleme se všichni, zda to co je nabízeno ze strany politiků není v některých případech z části krátkozraké, z části velmi nebezpečné. Tím mám v neposlední řadě na mysli retroaktivitu přijímaných opatření ze strany státu. Nebude podobný právně nesolidní či minimálně morálně sporný postup použit v dalších případech při další vhodné příležitosti? Při spoření na penzi, při prodeji akcií, při vlastnění jakéhokoliv majetku. Vždycky se najdou argumenty, proč zpětně měnit podmínky, pravidla hry, dodatečně danit apod. Je to dobrý signál pro veškeré investice v ČR, pro její občany? Nyní jsou stavební spořitelny konkurencí spořícím účtům. Nebyl bych si jistý výpočty jejich výhodnosti, pokud podstatná konkurence na trhu odpadne. Pokud by stavební spoření bylo tak nevýhodné a přežité či překonané, proč by bylo navrhováno, ze strany zejména zástupců bank bez stavebních spořitelen, aby stavební spoření mohli poskytovat i ostatní bankovní ústavy. Stavební spořitelny jsou stabilizujím prvkem bankovního systému.

"Zcela se pomíjí skutečnost, že z pohledu makroekonomiky koruna vložená do podpory stavebního spoření přinesla jenom na DPH státu podstatně více."

Můžete mi jako laikovi vysvětlit, jak to myslíte? To jako když stát přispěje za 6 let spoření nějakých 18 000 (6x 3000) a dostane zpátky na DPH v ideálním případě 3600 (20 % z 18 000), tak je to podstatně více? Nebo kde přihlížím ten balík peněz, který na tom stát vydělává?

Problémy s chápáním? Člověk, kterému skončí SS, si něco koupí jenom za tu státní podporu a zbytek peněz hodí do kamen?

Mám pocit, že problémy s chápáním tu má někdo jiný než já.

Člověk, který by vydělané peníze nedával na stavební spoření, by je hodil do kamen? Asi nehodil. Dříve nebo později by je stejně utratil a státu zaplatil na DPH. Nezávisle na nějakém stavebním spoření.

Ano? A opravdu by je utratil za zboží ve vyšší sazbě DPH, nebo by si dopřál tu kus salámu, tu návštěvu kina v sazbě snížené?

Takže ten Váš pocit je bohužel opravdu jen pocit...

To už je jen spekulace. Nevidím důvod, proč by za kus salámu nemohl utratit i peníze vybrané ze stavebního spoření.

A jestli je jediná výhoda SS v tom, že se vydělané peníze přesunou z nízké sazby DPH na vyšší (pokud by tomu tak opravu bylo), tak je to pořád málo. Za 6 let uloženo nějakých 108 000 (6 x 18000), z toho výdělek na DPH 10 800 (oproti nižší sazbě) + tedy zmiňovaných 3600 = 14 400

Vím, že to lehce zjednodušuji, ale čísla mluví jasně.

Spekulace to možná jsou, ale pokud vím, zuřiví odpůrci stavebního spoření argumentují tím, že je "zenužíváno" a lidi ho místo pro bydlení využívají na nákup auta nebo dovolenou ;-).

Dovolil bych si to vysvětlit asi takto (autor výroku: "Zcela se pomíjí skutečnost ..." doufám promine): Tím, že spoříte, byť prostředky nepoužijete na bydlení, ale po šesti letech je vyberete i s nezdaněným úrokem a nezdaněnou státní podporou, umožníte jinému, aby vaše prostředky použil třeba na rekonstrukci svého bytu či domu. Zpravidla je sdruží se svými prostředky, které by jinak neutratil, protože by na rekonstrukci ještě několik let neměl prostředky. Tím, že je za rekonstrukci utratí, stát získá prostředky na daních, a to na nejrůznějších daních: DPH za nakoupený materiál, daň ze zisku firmy která rekonstrukci provede (spořitelna Vám nepůjčí s tím, že si práce provedete sám, musíte doložit faktury), řemeslníci firmy zaplatí daň ze závislé činnosti, firma zaplatí daň za své zaměstnance, stavební spořitelna pochopitelně také platí daň ze zisku, ... . I kdyby Vám stát následně všechny tyto daňové příjmy dal ve formě státní podpory, pořád by pro něj zůstal benefit v tom, že rozhýbal ekonomiku, napomohl snížení nezaměstnanosti, a nic ho to vlastně nestálo. Nejsem ekonom, jistě by se našel někdo, kdo by to upřesnil a třeba i číselně odhadl.

Ano, zachovejme zdravý náhled. Proč by měl stát platit nějakou podporu do systému, který lidem půjčuje peníze za srovnatelných podmínek jako systém konkurenční a tržní, který nechce po státu ani korunu?

Resumé článku tedy je že nové spoření se zakládat nevyplatí, ale co když mám již vypršelou smlouvu z roku 2003, kde stále mohu spořit do cílové částky? Než dát peníze na termíňák na 5 let, tak je zatím raději nechám na tom spoření, jestli jsem to dobře pochopil - i po zdanění na tom budu z hlediska úročení stejně.