Proč OSVČ dostávají místo mateřské a nemocenské almužnu?

Proč obdobný měsíční příjem u zaměstnance a OSVČ neznamená také stejný nárok na mateřskou a nemocenskou? V čem je rozdíl?

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM), lidově mateřská, je vítanou finanční injekcí v době, kdy rodinný rozpočet musí počítat s výpadkem jednoho příjmu. Přiznaná dávka se ale výrazně liší v případě zaměstnanců a OSVČ, a to i přesto, že dosahované měsíční příjmy mohou být téměř shodné. Stejný princip platí i v případě nemocenského. Proč tomu tak je? Čtěte také: Mateřská pro OSVČ je almužna. Raději si na mateřství spořte stranou

Bez doby pojištění nejsou koláče

Než se pustíme do něčeho konkrétnějšího, zopakujeme si, co je podmínkou pro vznik nároku na mateřskou. Na PPM dosáhne matka, která se účastní po dostatečně dlouhou dobu nemocenského pojištění. Čtěte více: Těhotná a nezaměstnaná? S mateřskou nepočítejte

To v případě zaměstnankyně znamená minimálně 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou. V případě OSVČ platí ještě podmínka účasti na nemocenském pojištění po dobu 180 kalendářních dnů v posledním roce před nástupem na mateřskou. Čtěte také: Otěhotněla jsem po výpovědi: Jak je to s mateřskou?

Výpočet stejný, ale…

Mateřská se pro zaměstnance i OSVČ vypočítává dle stejného postupu a neliší se ani délka rozhodného období.

Výpočet mateřské se odvozuje z denního vyměřovacího základu, což je jednoduše řečeno průměrný denní příjem (odvozený z hrubé mzdy zaměstnance) za rozhodné období (většinou 12 kalendářních měsíců před nástupem na PPM). U OSVČ tvoří denní vyměřovací základ součet měsíčních základů určených platbou pojistného na nemocenské pojištění za rozhodné období vydělený počtem dnů účasti na nemocenském pojištění. 

A zde právě vzniká rozdíl, který zapřičiní, že mateřská bývá v případě OSVČ podstatně nižší než u zaměstnanců i při dosažení obdobného měsíčního příjmu. Měsíční základ nemocenského pojištění za měsíc totiž nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého je hrazena záloha na důchodové pojištění. Více vysvětlujeme v článku Rok 2011: Konec snu o maximální mateřské

U OSVČ se ale může stát, že ačkoli měsíční příjem například u živnostníka uplatňující 60% výdajový paušál dosahuje měsíčně v hrubém 30 000 Kč, stále tato OSVČ platí minimální zálohy na důchodové pojištění, a tím pádem i na nemocenské pojištění. Záloha na nemocenské proto v tomto případě může činit 115 Kč. V případě zaměstnance za něj platí nemocenské pojištění zaměstnavatel ve výši 2,3 %, což při hrubé mzdě ve výši 30 000 Kč odpovídá záloze ve výši 690 Kč. (Pokud by chtěla OSVČ dosáhnout stejné zálohy na nemocenské pojištění, bude muset platit měsíční zálohu na důchodové pojištění ve výši 8760 Kč – celkem měsíčně 9450 Kč – při zúčtování Přehledu ale nebude přeplatek na důchodovém pojištění vyčíslen.) Zaměstnanec při hrubé mzdě 30 000 Kč platí zálohu na sociální pojištění ve výši 1950 Kč a zaměstnavatel pak ve výši 7500 Kč, celkem 9450 Kč.)

Pro lepší představu si ukážeme výpočet mateřské v případě zaměstnance s hrubou mzdou ve výši 30 000 Kč a v případě OSVČ při měsíčním příjmu ve výši 30 000 Kč při platbě minimální zálohy na nemocenské a důchodové pojištění a dále při placení zálohy odpovídající vyměřovacímu základu ve výši 30 000 Kč.

OSVČ a minimální zálohy

OSVČ odvádí minimální zálohy na důchodové pojištění a kvůli navázanému vyměřovacímu základu platí i minimální zálohu na nemocenské pojištění (115 Kč). Vyměřovací základ pro výpočet mateřské činí úhrn 12 měsíčních základů před sociální událostí.

Měsíční platba na nemocenské pojištění ve výši 115 Kč odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu na nemocenské pojištění 5000 Kč.

Denní vyměřovací základ: 5000×12 / 365 = 164,38 Kč

DVZ upravíme pomocí tzv. redukčních hranic tak, že 

  • do 863 Kč se započítává ve výši 100 %, tedy 164,38 Kč,
  • nad 863 Kč do 1295 Kč redukce na 60 %, (nic),
  • nad 1295 Kč do 2589 Kč redukce na 30 %, (nic),
  • nad 2589 Kč se nezohledňuje.

Redukovaný denní vyměřovací základ činí 164 Kč.

Denní výše dávky činí 70 % z redukovaného DVZ, tedy 70 % z 164 Kč Kč tj. 114,8 = 115 Kč. PPM se vyplácí po 196 dnů. Celková výše vyplacené mateřské tedy bude 22 540 Kč. 

Zaměstnanec s hrubou mzdou ve výši 30 000 Kč

Denní vyměřovací základ: 30 000×12 / 365 = 986,3 Kč

DVZ upravíme pomocí tzv. redukčních hranic tak, že 

  • do 863 Kč se započítává ve výši 100 %, tedy 863 Kč,
  • nad 863 Kč do 1295 Kč redukce na 60 %, tedy (986,30 – 863) * 0,6 = 73,98 Kč Kč,
  • nad 1295 Kč do 2589 Kč redukce na 30 %, (nic),
  • nad 2589 Kč se nezohledňuje.

Redukovaný denní vyměřovací základ činí 937 Kč.

Denní výše dávky činí 70 % z redukovaného DVZ, tedy 70 % z 937 Kč tj. 655,9 = 656 Kč. PPM se vyplácí po 196 dnů. Celková výše vyplacené mateřské tedy bude 128 576 Kč. 

OSVČ s vyměřovacím základem 30 000 Kč

Pokud by měla být u OSVČ vypočtena PPM z vyměřovacího základu pro nemocenské pojištění ve výši 30 000, v praxi by to znamenalo pojistné na důchodové pojištění ve výši 8760 Kč a pojistné na nemocenské pojištění ve výši 690 Kč, tj. celkem 9450 Kč.

Denní vyměřovací základ: 30 000×12 / 365 = 986,3 Kč

DVZ upravíme pomocí tzv. redukčních hranic tak, že 

  • do 863 Kč se započítává ve výši 100 %, tedy 863 Kč,
  • nad 863 Kč do 1295 Kč redukce na 60 %, tedy (986,30 – 863) * 0,6 = 73,98 Kč Kč,
  • nad 1295 Kč do 2589 Kč redukce na 30 %, (nic),
  • nad 2589 Kč se nezohledňuje.

Redukovaný denní vyměřovací základ činí 937 Kč.

Denní výše dávky činí 70 % z redukovaného DVZ, tedy 70 % z 937 Kč tj. 655,9 = 656 Kč. Za celou dobu mateřské bude celková výše vyplacené PPM odpovídat částce 128 576 Kč. 

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 9. 2013 7:58