Přijímání platebních karet se stalo během několika málo let běžnou záležitostí, která proniká i do menších obcí. Velké obchody (až na výjimky – např. Kaufland) přijímají platební karty často všech karetních společností, které v České republice působí (snad až na karty Český svaz mariáše a Českou asociaci bridge), a postupem času se k nim přidávají i menší obchůdky.
Jsou však oblasti, kam platební karty pronikají jen velmi pomalu. Krásným příkladem jsou obchody s potravinami. Proč tomu tak je?
Platby kartou u obchodníků jsou zdarma. Veškeré náklady na provedení úhrady (převod peněz, ověření transakce apod.) by tedy měly padnout na banku. Ovšem banka není dobročinná organizace, a tak hledá, kdo další má z transakce prospěch – klient (ten je z podílu na nákladech vyloučen) a obchodník.
Podle údajů zaslaných Komerční bankou přinese možnost přijímat platební karty obchodníkovi ve větších městech nárůst obratu až o 60 %, v menších až o 40 %. Tak proč ho nenechat platit.
Kolik obchodník za platbu kartou zaplatí?
Zdánlivě jednoduchá otázka skrývá složitou a těžko dostupnou odpověď. Zatímco u ostatních bankovních produktů jsou ceny známé a zveřejněné v cenících a sazebnících, u úrokových měr úvěrů je vždy uvedena alespoň ta minimální pro nejvíce bonitní klienty, poplatky obchodníka při platbě kartou většina bank útlocitně tají.
Například Česká spořitelna na dotaz o cenách pro obchodníky uvedla: „[…] Podmínky, na něž se ptáte, jsou obsahem smluv s našimi obchodními partnery a jako takové jsou dvoustrannou záležitostí banky a obchodníka. […]“ Nabyl jsem dojmu, že se možná dočkáme utajení i sazebníku běžných účtů, neboť ty jsou také součástí smluv mezi bankou a obchodními partnery.
Cen jsem se nedočkal ani od HVB Czech Republic, která uvádí: „[…] Odpovědi na další dva Vaše dotazy (dotazy o cenách – pozn. autora) nebudeme po konzultaci s odborníky z Kartového centra uvádět. […]“.
Odpověď neuvedla také ČSOB.
Výše ceny za transakci je odvozena od oboru podnikání, velikosti obratu a místa působení na základě jednání klienta s bankou. Uvádí se a platí v procentech z inkasované částky.
Union banka nabízí svým klientům terminály zdarma, není-li žadatel jejím klientem, zaplatí poplatek 7321 Kč. Dále platí všichni svorně 250 Kč měsíčně za zajištění servisu terminálů. Za transakci zaplatí maximálně 5 % (u prodejen potravin, supermarketů, benzínových čerpadel apod.), ale u dvou obchodníků se stejným zbožím se může výrazně lišit.
Komerční banka dává imprintery i on-line terminály zdarma včetně údržby. Průměrně obchodník zaplatí 2,5 – 3,5 % z objemu transakce, což ovšem není příliš vypovídající číslo.
Z dotázaných bank acquiring (přijímání platebních karet) nenabízí GE Capital Bank, ABN Amro, Raiffeisenbank a Živnostenská banka.
Jste-li obchodníkem a máte-li zájem přijímat platební karty, obraťte se na některou z bank, která službu nabízí. Jedině tam se dozvíte, na kolik vás přijde. Nevzdávejte se po jedné bance, neboť ceny jsou určovány individuálně a mohou se ústav od ústavu lišit.
Pokud vám vadí, že váš oblíbený obchůdek karty nepřijímá, doporučte jeho majiteli návštěvu banky.