Spočítejte si...

Zavřít

Proč jsou firmy se sídlem v daňovém ráji rizikovější?

Některé firmy využívají daňové ráje na optimalizaci nákladů. Kdy a proč není bezpečné s nimi obchodovat?

Nejdříve je nutné určit, jaké země se vlastně považují za daňové ráje. Obecně tak lze označit jakoukoli zemi, která nabízí určité zvýhodnění nějaké ekonomické skupině. Tím zvýhodněním může být například nižší zdanění, tzv. investiční pobídka.

Offhore a onshore

Onshore daňové ráje jsou takové země, které poskytují nižší formu zdanění a například i menší administrativní zátěž. Pro Slovenskou republiku by tak mohlo být daňovým rájem Nizozemí, jelikož Nizozemí poskytuje nižší daňovou zátěž než Slovensko a také vyžaduje mnohem méně administrativy. Onshore daňovým rájem byla jednu dobu i Česká republika, když nabídla firmě Hyundai investiční pobídku.

Druhou variantou jsou offshore daňové ráje. To jsou země, které mají menší ekonomiky, poskytují zpravidla nulové zdanění a vysokou míru anonymity. Výměnou za to zde firma nesmí podnikat. Pouze tu může mít sídlo. Tak to funguje například na Britských Panenských ostrovech.

Obecně nelze říci, že jedna či druhá forma je ryze negativní. Daňová optimalizace může být i pozitivní ekonomický jev, protože tlačí na jednotlivé státy, aby volili efektivní daňovou sazbu, která bude konkurenceschopná. Vždy záleží na způsobu použití a zejména offshore formy jsou často zneužívány k nelegálním činnostem.

Proč si firmy volí daňové ráje?

Pokud už si nějaká firma zvolí, že bude mít sídlo společnosti v daňovém ráji, činí tak většinou z několika známých důvodů:

  • Sídlo v daňovém ráji jí zajistí vyšší anonymitu.
  • Sníží si administrativní zátěž.
  • Sníží si daňovou zátěž.
  • Zvýší se jí právní zajištění.

Vyšší míru anonymity nabízejí ty státy, kde se vlastníka firmy nedozvíte. Tamější zákony umožňují vlastníka firmy držet v anonymitě a vy tak netušíte, kdo za firmou vlastně stojí.

Snížení administrativní zátěže je velmi využívané hlavně v Nizozemí, jelikož jsou zde vyžadovány mnohem nižší administrativní požadavky než v mnoha jiných zemích.

K optimalizaci daňové zátěže přistupují i firmy jako Google nebo IKEA. Mají sídlo v zemi, která umožňuje platit téměř nulové daně. Pro takové firmy je daň položka v nákladech a přesunutí sídla firmy do země, která nabízí investiční pobídky, je pro ně čistě snižování nákladů. Vše je samozřejmě zcela legální.

Bohužel ale v případě nelegálních činností jsou tyto země využívány k tomu, aby byli anonymizováni koneční příjemci financí, které často pocházejí z trestné činnosti. V takovém případě se již jedná o praní špinavých peněz a o trestnou činnost.

Firmy se sídly v daňových rájích jsou ale mnohdy rizikovější a méně stabilní než firmy se sídlem mimo daňové ráje. Vyplynulo to z analýzy společnosti Bisnode.

Srovnání firem se sídlem v daňovém ráji a mimo daňový ráj.
Autor: Bisnode

Srovnání firem se sídlem v daňovém ráji a mimo daňový ráj.

Společnost Bisnode provedla statistickou analýzu, kde jako vzorek použila více než 330 000 aktivních korporátních firem v České republice, z čehož přibližně 7500 firem mělo vlastníka v daňovém ráji.

Oranžové sloupečky značí firmy se sídlem v daňovém ráji, modré sloupečky ukazují firmy se sídlem v České republice. Křivky pak dokreslují míru rizika, jež jednotlivé firmy dle sídel představují. Červená křivka ukazuje rizikovost firem se sídlem v daňových rájích a žlutá křivka prezentuje rizikovost firem se sídlem v ČR.

Z rozdělení modrých sloupečků, které označují firmy se sídlem v ČR, je vidět, že z hlediska zisku jsou rozděleny rovnoměrně. Extrémně záporného zisku, tedy ztráty, nedosahuje mnoho firem, stejně jako extrémních kladných zisků. Z ekonomického hlediska to dává smysl, firmy se záporným ziskem nebudou schopny se na trhu dlouhodobě udržet.

V případě firem se sídlem v daňovém ráji je ale situace jiná. Kategorie firem, které dosahují extrémně záporných zisků, je zde nejvyšší. Firmy tedy mají nějaký důvod, proč na trhu setrvávat, ačkoli papírově jsou v obrovské ztrátě.

Nic není samozřejmě bez rizika, ale z grafu vyplývá, že firmy, jež mají sídlo v daňovém ráji, jsou výrazně rizikovější než firmy, jež sídlí mimo daňový ráj. Důvodů je hned několik.

Hospodaření firem

Rozdíl v hospodaření je vidět už na tom, jaká mají tyto firmy aktiva.

Aktiva firem.
Autor: Bisnode

Aktiva firem.

Jedná se o součet všeho, s čím firma hospodaří, tedy zboží, stroje, finanční prostředky atd. Jak je vidět, aktiva firem se sídlem v daňovém ráji jsou výrazně vychýlena doprava. Znamená to, že mnoho firem, jež sídlí v daňových rájích, disponuje obrovským objemem aktiv, a to nad 110 000 000 korun. Těchto firem je pětkrát více než firem se sídlem v ČR. Značí to, že tyto firmy za sebou mají poměrně silné investiční zdroje.

Takový majetek by však měl evokovat silnou pozici na trhu, jakousi konkurenční výhodu.

Tržby firem.
Autor: Bisnode

Tržby firem.

U firem se sídlem v ČR je riziko poměrně stabilní, ať už firma dosahuje vysokých tržeb, nebo nízkých. Firmy se sídlem v daňovém ráji jsou ale mnohem rizikovější, jak ukazuje graf.

Ekonomické chování se liší

Zvláštní je i ekonomické chování firem se sídlem v daňovém ráji. Liší se totiž od standardního chování firem.

Řízení cash flow.
Autor: Bisnode

Řízení cash flow.

Vývoj cash flow u firem se sídlem v ČR (modré sloupce) evokuje poměrně stabilní vývoj. Za první rok firma vydělá například 1 000 000 Kč, za druhý rok 2 000 000 Kč, tudíž její cash flow bude 1 000 000 Kč.

Firmy se sídlem v daňovém ráji ale vykazují poměrně zvláštní chování, a to hlavně v extrémně záporných hodnotách. U těchto firem bývá běžné, že mají jeden rok extrémně vysoké zisky a druhý rok extrémně záporné zisky, tedy obrovské ztráty. Firmy v tomto případě nedisponují jen velkým majetkem, ale i velkými penězi. A v rámci roku dochází k přesunům tohoto velkého objemu peněz.

Vzhledem k tomu, že je jejich chování z hlediska trhu méně logické, vyhodnocuje je statistický program jako více rizikové, tudíž méně předvídatelné.

Za vším hledej dluhy

Určitým vodítkem může být míra zadlužení.

Dluhy.
Autor: Bisnode

Dluhy.

Firmy se sídlem v daňovém ráji jsou extrémně zadlužené. Dluhy nad 60 milionů korun má více než 25 % firem v daňových rájích. Tyto firmy tak sice dosahují extrémních zisků a tržeb a přísun peněz se jim v hospodaření promítá, ale vše je na úkor úvěrů, půjček a dalších forem zadlužení.

V praxi to může vypadat i následovně: Vlastníci si založí firmu v daňovém ráji a investují do ní v rámci základního kapitálu částku 200 000 Kč. Po roce ale nevygenerují zisk. Naopak jsou ve ztrátě. Tím se jim základní kapitál, potažmo vlastní kapitál snížil. Aby ale mohla firma dále fungovat, je nutné někde vzít peníze na provoz. A tak si vlastníci vezmou půjčky. Podnikání pokračuje. Za rok se firma dostane do stejného bodu a dluh vůči vlastnímu kapitálu se zvyšuje.

Tímto způsobem funguje polovina firem se sídlem v daňovém ráji. Zadluží se, vytáhnou peníze z ekonomiky přes vysoké tržby, kterých ale nedosahují, ale nezanechávají jakýkoli zisk.

Povinnosti vůči státu plní

Firmy se sídlem v daňovém ráji plní své povinnosti paradoxně mnohem svědomitěji a pečlivěji než firmy se sídlem v ČR.

Odevzdávání účetních závěrek.
Autor: Bisnode

Odevzdávání účetních závěrek.

V 50 % případů odevzdává firma se sídlem v daňovém ráji účetní závěrku řádně a včas. Mohlo by se zdát, že je to poměrně malé procento, ale u klasické české firmy se sídlem v ČR nedosahují tato procenta ani 40 %. Ze strany firem v daňových rájích to může být vnímáno i jako snaha o to odevzdat veškeré nutné dokumenty řádně a včas, aby na sebe firma nepoutala pozornost a nevysloužila si tak kontrolu.

Pochybní společníci

Svou roli v rizikovosti firem z daňových rájů ale hrají i pochybní společníci firem.

Počet členů s negativní událostí.
Autor: Bisnode

Počet členů s negativní událostí.

Jedná se o firmy, které mají společníka, jež byl v posledních 5 letech jako společník ve firmě, která v posledních 5 letech zkrachovala, šla do insolvence. U firem se sídlem v ČR je v 70 % případů takový člověk ve firmě jeden, nebo ani jeden. U firem se sídlem v daňovém ráji je ale situace jiná. Ve 40 % případů je těchto osob ve firmě 7 a více. Tyto firmy mají mnohem častěji společníky, kteří mají negativní minulost, negativní zkušenosti s podnikáním a firmy, ve kterých se vyskytovali, zkrachovaly. To rovněž nepřidává na důvěryhodnosti.

Proč představují riziko?

Firmy, které mají vlastníky v daňových rájích, jsou ekonomicky mnohem méně stabilní, a představují proto vyšší riziko než firma s vlastníkem v České republice.

Takové firmy mají horší rentabilitu, horší cash flow, jelikož se jim extrémním způsobem hýbou peníze na účtu, a zatímco jeden rok vykazují obrovské zisky, další rok vykazují obrovské ztráty. Mají i vyšší míru zadlužení a obecně lze říci, že mají i horší platební morálku, jelikož své dluhy platí častěji po splatnosti.

V mnohem větší míře si také najímají lidi, kteří mají negativní událost ve své profesní kariéře a za jejichž účasti byla tato firma v insolvenci.

widgety

Vzhledem k tomu, že u těchto firem s jejich způsobem hospodaření hrozí do budoucna riziko ještě vyššího zadlužení, znamená to i větší finanční tíseň.

Každý, kdo se rozhodne obchodovat s firmou v daňovém ráji, tak podstupuje výše zmíněná rizika, a to v mnohem větší míře než v situaci, kdy by obchodoval s firmou s vlastníkem v České republice.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 7. 2016 18:22